Absolutně a relativně

I my v Česku milujeme četbu výsledků různých anket, průzkumů a různých jiných typů šetření. A tak se někdy dozvídáme, že ženy jsou lepšími řidiči než muži, protože za rok způsobí v absolutním počtu méně dopravních nehod nebo se naopak dozvíme, že muži jsou při nákupech méně zapomnětliví než ženy.

Přitom po malém zamyšlení je nám jasné, že v tom prvním i druhém případě je správným hodnotícím kritériem mezi ženami a muži nikoliv absolutní číslo, ale poměr. V prvním případě je to počet havárií přepočtený na daný počet najetých kilometrů a ve druhém počet zapomenutí přepočtený na daný počet nákupů. Na druhé straně je také jasné, že když někdo neřídí auto, pak s ním nemůže havarovat a podobně, když někdo nechodí nakupovat, tak nemůže při nákupu nic zapomenout.

Proč o tom píši. V poslední době jsem se již několikrát setkal s tím, že také úředníkům v Bruselu a posléze možná i nám ostatním začíná nějak unikat, že například v odpadovém hospodářství je nejlepší takový odpad, který vůbec nevznikne.

Posledním cílem Evropské komise je dosáhnout do roku 2025 recyklace obalových materiálů minimálně do výše 65%. Bohužel se přitom nikdo moc nezamýšlí nad tím, zda by toho obalového materiálu nemohlo být méně.

Nedávno jsem si koupil CD, lidově cédéčko. Jeho obal se skládal ze tří vrstev - z papírové krabičky, polystyrenového ochranného obalu a poměrně pevného igelitového obalu. Celkovou hmotnost celého obalu cédéčka odhaduji na 5 dekagramů.

Po rozbalení jsem obal roztřídil. Papír do modrého kontejneru, polystyrén do žlutého kontejneru a igelitový sáček s cédéčkem jsem si nechal. Jednou pravděpodobně, jak se znám, skončí někde v koši, aniž by prošel tříděním.

Protože hmotnost igelitového obalu byla maximálně 1 dekagram, představu o třídění bruselských úředníků jsem bohatě naplnil. K recyklaci jsem vytřídil 4 dekagramy, tedy 80% obalového materiálu.

Přesto mě napadá, jestli něco není špatně, jestli by náhodou nestačilo, kdybych si to cédéčko domů mohl odnést pouze v tom igelitovém obalu.

No jo, ale potom bych musel osobně překonat velký problém. Kdybych ten igelit totiž následně nezatřídil, musel bych si započítat 100% netřídění a pravděpodobně i 100% nerecyklaci, anebo bych měl možnost se polepšit.