Čas

„Čím budeš starší, tím ti budou roky rychleji ubíhat.“ Několikrát během roku a zejména vždy na jeho konci si na tuto desítkami prožitých let ověřenou pravdu vzpomenu. Určitě nejsem sám, většina z nás má asi zkušenost podobnou.

Nabízí se otázka, čím to je, že s rostoucím věkem se v našich pocitech a v našem vnímání stále stejně dlouhé minuty a hodiny jakoby zkracují? Na první pohled je odpověď pro nás starší poměrně jednoduchá. Alespoň v mém případě se totiž s narůstajícím věkem doba stejných tisíckrát prováděných úkonů a činností pozvolna stále prodlužuje. Trvá mi rok od roku déle než se obleču, než uvařím čaj, než umyji nádobí nebo dojdu pěšky z domu do kanceláře apod. Zkrátka postarat se o základní věci nutné pro každodenní život trvá s postupujícím věkem stále delší dobu. Tím nám postupně ubývá volného času a nám se zdá, že život ubíhá čím dál rychleji.

No jo řeknete si, ale co ti mladí. Proč ti mají také s postupujícím věkem stále méně času? Vždyť v čase příchodu dospělosti a následné zralosti by se naopak jejich výkonnost a rychlost provádění různých činností měla spíše zvyšovat a volného času by jim mělo přibývat.

Tady mě snad napadá jediná odpověď a to, že nárůst starostí, zájmů a povinností, které souvisejí s příchodem dospělosti a nárůstem životních sil bývá zpravidla ještě rychlejší a větší než nárůst výkonnosti. V součtu to tedy potom pro dospívající a sílící dopadá stejně jako v případě stárnutí nebo úbytku sil. Opět vzniká pocit, že času je stále méně a méně a že běží čím dál rychleji.

Existuje tedy možnost, jak nárůstu nedostatku času zabránit? Zdánlivě určitě ano. Stačí se totiž v okamžiku, kdy ucítíme, že začínáme nestíhat nebo ztrácet síly, začít neúprosně zbavovat některých svých povinností a třeba i časově náročných funkcí a pozic. Když to dokážeme, získáme to nejcennější, získáme čas a zároveň se leckdy zbavíme i zbytečných starostí a pocitů nepostradatelnosti. Uspořený čas potom můžeme věnovat například sobě a těm okolo – těm nejbližším.

Samozřejmě, vím, že realita většinou vypadá jinak. Jsme zkrátka jenom lidé. Proto si dovolím na závěr vám již pouze popřát šťastný nový rok 2014 a hodně úspěchů v tom vašem nekonečném boji s časem.