Kdo je poctivější?

V poslední době jsem zažil hned dva případy. Jednou s nešťastným ředitelem školy a jednou s nešťastným starostou.

Když to velmi zjednoduším, v obou dvou případech byly vzniklé problémy způsobeny pochybeními, která vznikla při složité administraci výběrového řízení a přidělených dotací.

Pikantní na tom ovšem je, že chyb v administraci se nedopustili ani ředitel ani starosta ani jejich pracovníci, ale cizí firmy, které byly za účelem administrace najaty.

Současná administrace výběrových řízení nebo administrace podávání žádostí o dotace je totiž dnes často tak složitá, že to prostě samotní zadavatelé výběrových řízení nebo žadatelé o dotace sami nejsou schopni zvládnout, ba co více, často se v desítkách či stovkách stran zadávací dokumentace nebo žádosti dobře nevyznají a neorientují.

A tak se potom může stát, že se teprve při následné kontrole realizace projektu nebo využití dotace nejmenovaný ředitel dozvídá, že zadávací dokumentace výběrového řízení příliš přesně specifikovala některé poptávané komodity, a tím byl nepřípustně zvýhodněn určitý výrobce. Nejmenovaný starosta se zase od následné kontroly dozvídá, že dříve uznatelný náklad je vlastně nákladem neuznatelným. Výsledkem je, že jsou dotace kráceny, navíc samozřejmě hrozí penále a osobní postihy nebo v lepším případě pomluvy a ostuda.

Výsledný obraz je tedy tristní. Profesionální administrátoři jsou pryč, odvedli svoji práci, dostali zaplaceno a nikdo si na nich nic nevezme. Ředitel a starosta zůstávají a snaží se vysvětlit, že vůbec netušili, jak bylo vše zúřadováno a že přece nejsou žádnými podvodníky. Přece si na administraci najali a zaplatili profesionály.

Kruh se uzavírá a najednou se ukazuje, že to celé zvyšování počtu popsaných papírů a zvyšování počtu formulářů, které je třeba popsat a vyplnit, přeposlat, správně založit apod. přináší namísto zvýšení transparentnosti spíše pocit bezmoci a někdy může být i nebezpečné.

Bohužel je dnes běžné, že nebývá v silách ředitele nebo starosty si vlastními silami s pomocí spolupracovníků požádat o dotaci nebo vypsat a zorganizovat výběrové řízení.

Tuto situaci nepovažuji za normální. Pořád mi totiž vrtá hlavou otázka, z čeho že vlastně plyne, ten obecně (pro mě nepochopitelně) přijímaný fakt, že profesionální administrátor je v průměru poctivější než starosta nebo ředitel. Osobně jsem totiž přesvědčen, že opak je pravdou.