Co s elektrárnou, ptali se zástupci obcí v Senátu

Mladá fronta DNES | Rubrika: Vysočina | Strana: 1 | autor: (kub)

DUKOVANY „Politruci se nás před desítkami let neptali a jaderné zařízení nám tady postavili. Zvykli jsme si. A teď chceme vědět, co bude dál,“ shodli se zástupci vesnic z okolí dukovanské jaderné elektrárny (EDU) na pátečním semináři v Senátu. Byl věnovaný ekonomickým a sociálním důsledkům, které by mohlo způsobit uzavření velkého zdroje elektřiny. K tomu by mohlo dojít v období po roce 2030, pokud by stát nepřikročil k dostavbě pátého bloku EDU. Nervozita v regionu roste. Stát zatím nedokázal jasně říct, kam bude směřovat. Vláda pouze vyhlásila, že nebude dostavovat Temelín.

» Pokračování na str B2

Co s elektrárnou, ptali se v Senátu
» Pokračování ze str. B1

Představitelé firem i starostové vesnic a měst chtějí co nejdřív vědět, zda by mohlo zastavení plánů s Temelínem znamenat, že se dá přednost Dukovanům. „Nejistota je pro lidi na Dukovansku strašná,“ řekl senátor Miloš Vystrčil. „Nabídka lidí z Vysočiny – stavte u nás – má cenu zlata,“ dodal v senátu Miloš Vystrčil.
Kromě starostů Rouchovan, Náměště nad Oslavou nebo Třebíče přijel na seminář i předseda sdružení Energetické Třebíčsko Vítězslav Jonáš. „Do elektrárny má povolen vstup celkem 4 054 lidí. Z toho je 1 153 kmenových zaměstnanců, zbytek jsou pracovníci dodavatelských firem. Celkem 60 firem a dva tisíce živnostníků je přímo navázaných na elektrárnu. Jsou to natolik zásadní čísla, že zavření elektrárny by mohlo způsobit sociální kolaps celého regionu,“ řekl Jonáš.
Univerzita Karlova spolu s Energetickým Třebíčskem zpracují tento a příští rok důkladný průzkum, co by to znamenalo, kdyby nastaly následující tři různé scénáře: provoz elektrárny by se ukončil, zachoval by se stávající výkon, nebo by se budoval nový výrobní blok. Dosud se v České republice průzkum tohoto kalibru nedělal. Průzkum by ukázal, jaký dopad by mělo odstavení „továrny“ takového rozsahu na obyvatelstvo. Dukovany jsou zvláštní v tom, že jsou na periferii desítky kilometrů od jiných velkých zaměstnavatelů.
Na semináři zazněl i názor, že lidé na pomezí Vysočiny se drží příliš vzadu. Měli by přemýšlet nad použitím tvrdších metod, jaké při jeho utlumování využívají třeba zaměstnanci Dolu Paskov.