Je třeba obnovit sebevědomí, znělo na oslavě pětadevadesátin republiky

Jihlavské listy | Rubrika: Ledeč nad Sázavou | Strana: 15 | autor: (jv)

Publicistika

JIHLAVA – Shromážděním u obnovené sochy T. G. Masaryka před jihlavským gymnáziem bylo připomenuto 95. výročí vzniku Československé republiky. Jen několik desítek účastníků sledovalo sobotní dopolední slavnost, kterou doplňovaly státní symboly v rukou krojovaných sokolů či zpěv hymny v podání sokolského sboru Foerster.
Krajský radní Martin Hyský (ČSSD) v proslovu připustil, že dnešní stát má své problémy, nejrůznější kauzy a pseudokauzy. Je ale podle něho dobré si uvědomit, že se nemusíme obávat žádných hrozeb typu vojenské okupace, ohrožení existence státu a národa nebo demokratického režimu. „Problémy jsou, ale jsou řešitelné pozitivní a demokratickou politikou a poctivou prací. To je ten nejzářivější Masarykův a Benešův odkaz,“ uvažoval Hyský.
Senátor Miloš Vystrčil (ODS) poté vyzval národ k většímu sebevědomí, které vychází z jeho historie a tradic. Konkrétně připomněl hrdinství legionářů, a také úspěšná vyjednávání a působení osobností, které přispěly k vytvoření republiky. „Ve všech těch případech jsme prokázali velké schopnosti a velké sebevědomí… Myslím si, že nějak na to v poslední době zapomínáme, že jsme národem, který je velmi schopný…, který vládl v Evropě daleko větší autoritou, než jaká odpovídá jeho počtu obyvatel. Neměli bychom na tuto historii a vlastnosti rezignovat,“ zdůraznil Vystrčil.
Senátor uvedl příklad nedávné oslavy významné pro kraj Vysočina, kde přesto zazněly jen samé anglické písničky. „Neříkám, že to je špatné, ale ty české mi tam chyběly… Vždycky jsme se o sebe dokázali postarat, dokonce jsme si dokázali svoji samostatnost vybojovat, tak v tom svém sebevědomí pokračujme,“ dodal Vystrčil. V narážce si také posteskl nad malou účastí veřejnosti na slavnosti k výročí vzniku republiky.
Zdeněk Laštovička ze Svazu bojovníků za svobodu konstatoval, že „ať se to někomu líbí nebo ne, hlavním symbolem vzniku našeho státu je 28. říjen 1918.“ Označil tento den za vítězné dovršení procesů národního obrození. Znamenal podle něho návrat obou etnik odsouzených plánovitě ke germanizaci, respektive u Slováků k maďarizaci, zpět mezi evropské státy: „Vznikl stát republikánský, demokratický, zrušil monarchii, dynastické nároky a šlechtická privilegia…“ Toto datum lze podle Laštovičky považovat za nejdůležitější v našich moderních dějinách. „Ale protože povědomost o něm prokazatelně postupně upadá, zvláště u mladé generace, doporučuji politikům, učitelům i rodičům celou tu historii vzniku naší republiky znovu a znovu připomínat,“ pokračoval Laštovička.
Konkrétně na učitele se Laštovička obrátil s vírou, že pátráním v pramenech se budou snažit zařadit do výuky taková fakta, která budou naší mládeži lépe pochopitelná a více přesvědčující. Laštovička doplnil jako vzor letitý slavnostní projev, který zřejmě k 10. výročí 28. října 1918 v jedné vysočinské vesnici pronesl ke svým žákům jejich řídící učitel. „Ten projev mě zaujal nefalšovaným vlastenectvím, historickými znalostmi i osobními zkušenostmi, protože autor byl po celé tragické období 1. světové války vojákem v bitevní linii,“ ocenil Laštovička.

***

Slavilo se i jinde

?? Výročí vzniku republiky se slavilo i na dalších místech Jihlavska. Například v Brtnici to bylo pondělním kladením věnců k pomníku padlých, výstavou a vyhodnocením dětské výtvarné soutěže k tématu. Uveden byl také pořad o Masarykovi v podání hudebníka Štěpána Raka a recitátora Alfreda Strejčka.