Kandiduje nás o jednoho víc. Co kdyby někdo natáhl ráfky?

Mladá fronta DNES | Rubrika: Z domova | Strana: 4 | autor: František Jirků

Volební seriál MF DNES: Nejmenší vesnice v Česku má jen osmnáct voličů a pět zastupitelů. Své záležitosti si přesto chce spravovat sama.

VYSOKÁ LHOTA Jaroslava Balíka, který pochází z Prahy, čeká v letošních komunálních volbách premiéra. Od léta má trvalý pobyt ve Vysoké Lhotě na Pelhřimovsku – nejmenší obci v Česku, kde je celoročně obydlených jen devět domů. Balík se stal jedním z osmnácti zdejších voličů, kteří budou za dva týdny vybírat nové zastupitelstvo. I když výraz „nové“ není úplně nejpřesnější. Pětičlenná skupina lidí, kteří se starají o obecní záležitosti, se už dlouhé roky téměř nemění.
„Všechny je samozřejmě znám, chalupu tady mám od roku 1971. A teď, když jsem v důchodu, jsem se sem přestěhoval. Co bych dělal v Praze? Tady mám aspoň klid,“ říká Balík. Zda půjde volit, ještě neví.

Blížící se volby, které jsou ve Vysoké Lhotě navíc zdvojeny kláním o křeslo v Senátu, připomíná pouze plakátek kandidáta občanských demokratů do horní komory Josefa Doubka v obecní vývěsce. „Tam je nějaký leták? To ho tam asi dal starosta. To je ódéesák,“ diví se čtyřiašedesátiletý Václav Paulík, který patří do pětice zastupitelů. „Ne, ne, já to nebyl. Vůbec netuším, kdo ho tam dal,“ brání se první muž obce František Plášil.

Svůj úřad už zastává šestnáct let a pravděpodobně bude pokračovat i další čtyři roky. O post v zastupitelstvu se totiž na jedné společné kandidátce uchází jen šest lidí. O jednoho víc, než kolik jich pak bude vesnici spravovat. „Na kandidátce je nás šest, aby lidi měli na výběr. A druhá věc je, že až natáhnu ráfky já nebo někdo jiný, nebudou se muset vypisovat nové volby. Nastoupí náhradník,“ vysvětluje Plášil.

Zapálenec do Lhoty

Ač může znít druhý důvod morbidně, má racionální základ. Ve vsi totiž žijí pouze lidé důchodového věku. Poslední dítě, které se zde narodilo, byl Martin Plášil, starostův syn. Dnes mu je 34 let a přes týden žije v Praze, kde pracuje ve Výzkumném ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Do rodné vsi se vrací pouze o víkendech. „Je to zapálenec do Lhoty,“ pokyvuje hlavou jeho otec.

Byl to právě Plášil mladší, kdo před čtyřmi lety vyhrál volby, dostal jedenáct hlasů, o jeden víc než táta. Kvůli pracovnímu vytížení však funkci v čele obce odmítl a působí pouze jako místostarosta. Jeho otec je naopak matadorem zdejší komunální politiky. Vstoupil do ní už před více než čtyřiceti lety, kdy Vysoká Lhota byla ještě místní částí nedalekého Kámene.

Podzimní volby

V tamním výboru hájil Plášil starší zájmy vsi, v níž má jeho rodina kořeny už od sedmnáctého století. Po sametové revoluci pak patřil k těm, kteří stáli o to, aby se obec osamostatnila, což se v roce 1992 povedlo. „Víte, jak to chodí. Když jsme byli u Kámene, dostali jsme vždycky míň peněz než hlavní obec. Takhle si děláme na svém písku. Je to tak lepší. Nikdy nás nenapadlo se připojit k někomu většímu,“ schvaluje odtržení obce Václav Paulík, další z místních rodáků.

Za více než dvacet let samostatné existence se obci podařilo nově vyasfaltovat příjezdové cesty, zrekonstruovat obecní úřad nebo kapličku. „Teď ze všeho nejvíc potřebujeme opravit kanalizaci. Není sice ještě v kritickém stavu, ale bylo by potřeba ji udělat. Bude záležet, zda na to dostaneme nějakou dotaci,“ vyhlíží hlavní úkol pro další čtyři roky Paulík, který je rovněž na společné kandidátce na třetím místě.

Můžeme říct: Je tady internet

Zajímavé je, že ve vesnici funguje i obecní internet. „Nebyla po něm poptávka. Ale chtěl jsem ho tady mít. Zhodnotí se tím baráky. Pokud někdo bude chtít prodat chalupu, může říct: Je tady internet,“ vysvětluje starosta.

Pro svůj „titul“ nejmenší obce v zemi je Vysoká Lhota v okolí poměrně známá, politici z Prahy i kraje se jí však zatím vyhýbají. „Nikoho sem nezvu. Stejně by si tady s nikým nepopovídal,“ směje se Plášil.

Přiznává, že před několika lety se domlouval s tehdejším hejtmanem Vysočiny a dnešním senátorem Milošem Vystrčilem, že by do obce přijel. Nikdy se to však nestalo. „Můžu potvrdit, že jsme se o tom bavili, ale bohužel to nikdy nevyšlo. Pořád to však mohu napravit,“ usmívá se dnes Vystrčil, který by se stal prvním vrcholným politikem, který by vesnici, v níž není ani hospoda nebo obchod, navštívil.