Kraj chystá velké slučování škol

Krajské noviny | Rubrika: Kraj Vysočina | Strana: 13 | autor: Filip Appl

TÉMA

Zatímco některé kraje, včetně sousedního Jihomoravského, už mají největší optimalizační kroky v oblasti školství za sebou, Kraj Vysočina velké zásahy do sítě škol čekají v letošním a v příštím roce. Není se čemu divit. Snad nejvíc ze všech krajů trápí Vysočinu nedostatek studentů a s tím související ekonomické propady. A tak, přestože slučování škol není obvykle příliš populární, je zřejmě jedinou možností, jak nepříznivou situaci řešit.
V uplynulém školním roce v kraji fungovalo 75 středních škol, ze kterých 53 zřizuje Kraj Vysočina. Kromě krajských škol zde najdeme i soukromé, církevní, ministerské a dokonce i dvě obecní střední školy. Základních škol je pak v kraji přes 260, o naprostou většinu z nich se starají jednotlivé obce. Už přes deset let trvá negativní trend v počtu žáků nastupujících na střední školy. V roce 2004, kdy krajské vedení zahájilo první optimalizační kroky, zřizovalo hejtmanství dokonce 62 středních škol. Současnou vlnu optimalizace, která bude realizována v tomto a v příštím roce, připravovalo už minulé vedení kraje v roce 2010. Kroky, ve kterých dnes hejtmanství pokračuje, jsou podle radní pro oblast školství Jany Fialové naprosto nezbytné. Žáků je málo a školy tak vykazují velké finanční propady. „Demografický vývoj bohužel hovoří jasně: Máme často poloprázdné třídy, protože při stávající kapacitě krajských středních škol chybí tisíc studentů ročně. To je čtyřicet nenaplněných tříd na Vysočině,“ uvedla již dříve krajská radní pro oblast školství Jana Fialová. Bez zásadní změny tak nemůže krajské školství jako celek dál fungovat.
VZNIKNOU VELKÁ CENTRA Kraj chce sloučit osmnáct škol do osmi celků. „Stávající uspořádání středních škol potřebuje změnu, musí se přizpůsobit poptávce trhu práce a zaměstnavatelů, efektivně využívat budovy, vytvářet stabilní školní celky a také dbát na specializaci pedagogických pracovníků,“ vysvětluje cíle optimalizace Jana Fialová. Navrženými kroky kraj dokončí síť center odborného vzdělávání – technického, stavebního, zemědělského, centra obchodu a služeb a centra uměleckořemeslného a uměleckoprůmyslového. V polovině příštího roku tak budou do jednoho centra sloučeny tři technické školy v Jihlavě a do dalšího dvě obchodní a jedna zdravotnická škola. V Třebíči se spojí průmyslovka se Střední školou řemesel a hotelovka s obchodní akademií. Ve Žďáru nad Sázavou pak dojde ke sloučení dvou technických škol. To jsou však jen příklady opatření, díky kterým kraj ušetří sedm milionů ročně a získá budovy k možnému prodeji. Samotných studentů by se slučování škol mělo dotknout minimálně. „Všichni dokončí obor, na který byli na školu přijati,“ uvedl vedoucí krajského odboru školství Miroslav Pech. Podle něj kraj v letech 2016 až 2017 očekává mírný nárůst počtu studentů. „Pro ten případ zůstane i po sloučení škol rezerva pro přibližně tisícovku studentů.“ Přesto zaznívá i kritika. Slučování se nelíbí studentům, některým ředitelům i opozici. „Školy s tradicí a dobrou úrovní vzdělávání by měly zůstat samostatné. Nemyslím, že čím větší škola, tím kvalitnější řízení,“ řekl pro ČTK bývalý hejtman a zastupitel za ODS Miloš Vystrčil.
KRAJ OPRAVÍ JÍDELNY Zatímco hlavní vlna optimalizace proběhne v příštím roce, letos o prázdninách se ve školních budovách opět opravuje a staví. Mezi největší letošní akce se řadí rekonstrukce školních kuchyní a jídelen na Střední škole obchodu a služeb v Jihlavě a na SPŠ a SOU v Pelhřimově. Jen modernizace gastroprovozu v Jihlavě bude stát 18,5 milionu korun. To projekt v Pelhřimově je ještě náročnější. Celková rekonstrukce známé jídelny ve Friedově ulici potrvá deset měsíců a náklady by se mohly vyšplhat až na 50 milionů korun. Kromě těchto velkých akcí probíhají přes letní prázdniny desítky drobnějších staveb a oprav v budovách středních škol, ale i základních škol, které vlastní jednotlivé obce. Kraj Vysočina pak kromě peněz na opravy a investice posílá do svých škol také příspěvky na provozní náklady. V letošním roce byla částka pro všechny kraje vyčíslena na 317,8 milionů korun.