Kraj dluhy netrápí. Hospodaří

5+2 dny | Rubrika: Pod lupou | Strana: 8 | autor: František Jirků, Michal Remeš

Vysočina je jedním ze dvou regionů, které hospodaří s přebytkem.

Vysočina / Kraj Vysočina patří k nejlépe hospodařícím v republice. Potvrzují to jednak dostupná čísla, podle nichž je je jedním ze dvou regionů, které loni hospodařily s kladným saldem, ale také velmi smířlivý postoj opozice.
„Abych byl spravedlivý, tak musím říci, že vedení kraje se snaží chovat rozpočtově přiměřeně a rozumně,“ přisvědčuje krajský zastupitel Miloš Vystrčil.
On sám vedl kraj z pozice hejtmana v letech 2004 až 2008. Na začátku jeho vlády se dluh kraje pohyboval okolo 50 milionů korun, na konci se vyšplhal k 700 milionům. „Ale musíte se taky podívat na to, že na účtu jsme měli rezervu okolo 1,5 miliardy korun. To jsou dva údaje, které se od sebe nedají oddělovat,“ tvrdí Vystrčil.
Podle údajů, které zveřejnilo současné vedení, dlužil kraj Evropské investiční bance na začátku letošního června 628 milionů korun.
„Využívání cizích zdrojů považuji za rozumné při získávání peněz z EU na kofinancování evropských projektů,“ uvádí Vladimír Novotný, náměstek hejtmana pro oblast financí. Podle něj jde většina těchto peněz do modernizace krajských nemocnic a dopravní infrastruktury.
„Z úvěrů bych neměl strach v případě, že je jejich využití spojeno se zajímavým investičním projektem. Pokud je takový projekt navíc spolufinancován z fondů Evropské unie, pak by byla vyloženě hloupost úvěru nevyužít, přidává svůj názor Jiří Šimara, finanční analytik společnosti Cyrrus.
„U Krajem Vysočina předložených a realizovaných projektů není důvod se obávat rizik,“ ujišťuje Novotný.
Aktuální výše rezervy činí 757 milionů korun. Její postupné rozpouštění je způsobeno nutným předfinancováním evropský projektů.
„Na to ostatně byla i tvořena,“ potvrzuje Vystrčil.

Pozor na nákladný provoz

Přesto však bývalý hejtman varuje před nebezpečím nezodpovědného zadlužení. Jako největší riziko vidí investice do projektů, které budou mít v budoucích letech vysoké provozní náklady. Podle něj to nejvíce hrozí zejména ve zdravotnictví a sociální oblasti.
„Nevím, jak dlouho bude v našich silách ufinancovat pět nemocnic se špičkovým vybavením. Myslím, že spějeme k tomu, že se vytvoří jedna páteřní, která bude mít nejlepší vybavení. Ostatní sice budou dobře vybavené, ale jen na akutní péči. Zatím se to však neděje a je snaha vyhovět všem okresům,“ konstatuje bývalý hejtman.
Před vysokými náklady na pravidelný provoz kraje a krajských institucí varuje i analytik Šimara. „Půjčovat si na svůj běžný provoz je cesta, kterou se žádný kraj nesmí dlouhodoběji vydávat,“ zdůrazňuje.
Podle schváleného rozpočtu by měl Kraj Vysočina letos hospodařit se 7,5 miliardami korun. Největší výdaje, přes čtyři miliardy korun, se týkají školství.
Na dopravu, která je druhou největší výdajovou kapitolou, je vyčleněno kolem 1,4 miliardy.
Kraj plánuje, že zvýší doplatky na ztrátové autobusové spoje meziročně o pět procent na 280 milionů. Dalších 293 milionů dá železničním dopravcům na osobní vlaky, což je oproti loňskému roku o devět procent více.
Naopak méně peněz bylo vyčleněno na investice do krajských silnic. Schválených 118 milionů představuje asi šedesát procent loňské rozpočtované částky. Částka na silnice by ale podle Novotného měla být posílena až o 100 milionů z loňského přebytku.

***

Graf
Dluh Kraje Vysočina (v miliardách korun) se rozumně, tvrdí i opozice