Kraje nadělaly dluhy, ale ne všechny nerozumně

E15 | Rubrika: Téma | Strana: 4 | autor: Jana Havligerová

Krajské volby

Praha Letošní krajské volby, navzdory všem politologickým poučkám, budou pro politické strany téměř stejně důležité jako volby parlamentní. Jejich výsledek především u dvou největších rivalů – ODS a ČSSD – může vést až k přeskupení moci uvnitř partají. V obou stranách soupeří vlivové skupiny, ani jeden z předsedů si nemůže být úplně jist svou pozicí. Občanští demokraté i socialisté vnímají podzimní soutěž o vládu nad kraji hlavně jako vzájemný souboj.

Kdo za to může?

„Po oranžové tsunami bude nutné uklidit,“ říká šéf ODS Petr Nečas. K tomu, aby se úklid povedl, zvolili občanští demokraté silné téma, se kterým strana uspěla na celostátní úrovni. Je to zadlužení a hlavní teze zní: Dluh v krajích se za pouhé tři roky vlády sociální demokracie zvýšil ke konci roku 2011 na 22,3 miliardy korun, tedy o třiapadesát procent.
Sociální demokracie, která bude v regionálních volbách obhajovat třináct hejtmanství, se pochopitelně brání. Šéf asociace krajů, místopředseda ČSSD a jihomoravský hejtman Michal Hašek označuje tvrzení ODS za demagogii, a naopak se snaží dokázat, že sociálnědemokratičtí hejtmani hospodařili odpovědněji než jejich předchůdci, a zejména úvěrové zatížení krajů pochází už z doby vlády hejtmanů z ODS.

Není dluh jako dluh

V argumentaci, a to z obou stran, se hraje s čísly. Záleží na tom, jaká si kdo vybere. A v globálních údajích se lehce ztrácejí detaily. Jak rozdílný může být pohled na dluhy, dokumentuje příklad Středočeského kraje. Jde o jeden z nejzadluženějších regionů v republice. Pro ČSSD jde o dluhy, na které čtyřmiliardovou půjčkou u Komerční banky zadělal bývalý hejtman Petr Bendl (ODS). Pravicová opozice to připouští, nicméně vinu hází na exhejtmana Davida Ratha (ČSSD). Ten podle ní peníze utratil jinak, než byl původní záměr. Třeba na proplácení regulačních poplatků ve zdravotnictví.
Že se kraje v posledních letech zadlužují více než dřív, se popřít nedá. Ne všude je to ale více, než je zdrávo, a ne všude krajské vlády k dluhům sahají jen proto, že jsou neodpovědné. Kraje citelně zasáhly nižší výnosy daní, úvěry si braly i na spolufinancování evropských projektů. Například kraj Vysočina investoval během minulých čtyř let celkem 8,4 miliardy korun a nejvíc peněz utratilo sociálnědemokratické vedení. Především za projekty na zlepšení silnic a nemocnic, které dotovala Evropská unie. Takže hejtman Jiří Běhounek (nestraník za ČSSD) směle tvrdí, že krajské hospodaření je koncem volebního období zdravé. Zůstatek loňského hospodaření převýšil půl miliardy korun, letos má být naplánovaný rozpočet vyrovnaný, s rezervou 260 milionů korun. Bývalý hejtman Vysočiny a senátor za ODS Miloš Vystrčil sice upozorňuje, že oproti počátku volebního období stoupla krajská půjčka na dvojnásobek, ale i on připouští, že nejde o částku, která by do budoucna ohrožovala finanční stabilitu regionu.

Čísla nerozhodnou

O výsledku krajských voleb – alespoň pokud jde o zadlužení krajů – zkrátka nejspíš nebudou rozhodovat čísla, se který nyní operují šéfové stran. Ta se v krajích proměňují na zcela prozaické záležitosti, jako je stav silnic, dostupnost a úroveň zdravotní péče či školství. Rozhodovat bude bezpochyby i to, jaké skandály ten či onen kraj zasáhly. Naznačuje to i červnový průzkum společnosti SANEP. Nejhůře hodnoceným hejtmanem se stal šéf Královéhradeckého kraje Lubomír Franc a hejtmanka Středočeského kraje Zuzana Moravčíková, nástupkyně Davida Ratha. Mezi nejlépe hodnocenými – na druhé a třetí příčce – jsou hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD) a hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec (ČSSD).

Celkové zadlužení krajů (v miliardách korun)

Vývoj zadlužení krajů (v miliardách korun)*