Mají se důchody zvýšit o tisíc korun jen lidem starším 85 let?

25.08.2018

Jihlavský deník | Rubrika: Názory | Strana: 8


ANO: JANA MALÁČOVÁ Nesmíme trestat část seniorů

Pozměňovací návrh Senátu podstatně mění podmínky pro přiznání zvýšení důchodů o tisíc korun měsíčně, neboť podmínka dosažení věku 85 let se ruší a nahrazuje podmínkou, že od první splátky důchodu vyplacené poživateli uplynulo 25 let. K této navrhované změně mám vážné výhrady, které pramení z důsledné analýzy, kterou provedlo ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení. Podle vládního návrhu zákona by zvýšení o tisíc korun obdrželi všichni současní důchodci, kteří dosáhli 85 let, zatímco podle senátní verze by dostalo zvýšený důchod pouze 97 % důchodců starších 85 let.

Trestali bychom tedy ty, kteří zůstali na trhu práce déle. Pozměňovací návrh Senátu byl odůvodňován především tak, že je potřeba odměnit ženy, které celý život vychovávaly své děti, zvýšeným důchodem.

Domnívám se, že dostat zvýšený důchod o tisíc korun 25 let poté, co tyto ženy nastoupí do starobního důchodu, není systémové řešení. Problematiku nižších důchodů – a upozorňuji na to, že ženy mají v České republice nižší penze o jednu pětinu – je potřeba řešit systémově a od začátku nastoupení do starobního důchodu. Toto opatření by mělo být součástí důchodové reformy. Pozměňovací návrh rozšiřuje dvojnásobně počet příjemců, tzn. na celkem 400 tisíc osob. Protože se vztahuje na poživatele všech důchodů bez zřetele na jejich věk a druh důchodu, vedl by tento krok k tomu, že by nárok na tisíc korun navíc měli i mladší důchodci. To znamená, že by na tu tisícovku navíc měl např. nárok 50letý člověk, který pobírá nejnižší stupeň invalidního důchodu. Toto nemá žádné logické a věcné zdůvodnění.

NE: MILOŠ VYSTRČIL Náš návrh byl spravedlivější

Kdo souhlasí se senátním návrhem zákona, podpoří většinu těch, kdo mají nejnižší důchody. Ten, kdo podporuje vládní verzi, tak z té skupiny těch, co mají nejnižší důchody, vyjme zhruba 130 tisíc důchodkyň matek, které mají v této zemi vůbec nejnižší důchody. Jsme v situaci, kdy máme osmdesátiletou ženu, která vychovávala dvě děti, šla do důchodu v roce 1993 a pětaosmdesátiletého muže, jenž má vyšší důchod, protože bral více a šel také do důchodu v roce 1993.

Jemu chce vláda přidat tisícovku, takže bude mít ne o dva, ale už o tři tisíce korun více, než má ta žena, které je osmdesát let, vychovala dvě děti a šla do důchodu ve stejný okamžik jako ten muž. A to je nespravedlnost.

Proto jsme řekli, ano, všem, co jsou v důchodu 25 a více let, přidejme tisícovku, a tím do toho dostaneme i ženy, které šly do důchodu také v roce 1993, ale ještě jim není 85 let, protože šly v 54, 55, 56, 57.

Když tady někdo vykládá, jak je to nespravedlivé, tak je to pro mě naprosto nepochopitelné, nerozumím tomu. Senátní návrh zákona se soustředil na to, abychom postihli maximální počet lidí, kteří mají nejnižší důchod. Pokud paní ministryně říká, že z těch lidí, kterým je 85 let a více, zhruba tři procenta vypadnou, tak se to může stát. Ale jde o lidi, jejichž současný důchod je pravděpodobně mnohem vyšší než průměrný důchod, protože delší dobu pracovali nebo vydělávali víc. Ano, je pravdou, že v senátním návrhu zákona tito lidé vypadnou a nedostanou tisícikorunu. Možná je to vůči nim nespravedlivé, protože oni byli odpovědní. Mě to také mrzí. Ale my jsme nebyli schopni to napravit úplně celé.

Přílohy