Místo největšího děsu kraje, skládky Pozďátky, je čisté

Právo | Rubrika: Jižní Morava - Vysočina | Strana: 8 | autor: Jana Pechová

Skládka Pozďátky je od včerejška minulostí. Potvrdit to přijeli na místo letité hrůzy i zástupci nejdůležitějších zúčastněných institucí v Česku.

Náročný projekt, uskutečněný díky evropským dotacím, navrátil lokalitě, dvě desítky let decimované agresivními chemikáliemi, původní ráz. Štěstí obyvatel okolních obcí přitom už jen minimálně kalí fakt, že viníka trest nejspíš nikdy nedostihne.

Byť celou kauzu na počátku 90. let odstartovalo povolení založit skládku pro kožedělný gigant BoPo, průšvih zahájila zakázka na uložení 10 tisíc tun zelené skalice z Prechezy Přerov.

Nezneutralizované látce totiž stačilo jen trochu vody shůry, aby přeměnou v kyselinu sírovou probudila na úložišti, kam se stačilo navézt leccos, spící saň.

Směs agresivních látek nejdřív hravě zlikvidovala minimální ochrannou bariéru, poté začala pronikat do podloží, a když se kdysi průzračný potok pod kopcem proměnil v páchnoucí stoku bez života, přiznali katastrofu obřích rozměrů i ti největší optimisté. Psal se rok 1996.

„Dnešek je splněným snem lidí z okolí, kteří proti skládce celá léta bojovali,“ uvedl starosta obce Slavičky Jiří Válal (nez.). Zoufalou válku přitom protiv -níci skládky dlouho prohrávali: nejdřív, když okresní úřad situaci zlehčoval, posléze, když se nedařilo dohledat povinného vlastníka, a nakonec, když Zemanova vláda rozhodla o odkoupení skládky v okamžiku, kdy ji těsně předtím odkoupila zahraniční firma se záměrem postavit na místě provoz k likvidaci nebezpečných odpadů. Tomu nakonec zabránilo Bursíkovo ministerstvo.

„Když se řekne skládka Pozďátky, vybaví se mi starosta Válal, ekologické organizace, třebíčská místostarostka Marie Černá a další, kterým bych chtěl za urputost poděkovat.

Další dík si zaslouží přístup státních orgánů, pomohli též expremiér Mirek Topolánek a Martin Bursík,“ řekl bývalý hejtman Vysočiny senátor Miloš Vystrčil.

Šéf státního podniku Diamo, který celou akci provedl, Jiří Jež, doplnil důležitou faktografii. Zahájení likvidačních prací přinesl květen 2010.

Bylo nutné odkoupit skládku od italského vlastníka (24 miliónů korun), vypracovat sanační projekt k žádosti o dotace, postavit neutralizační stanici, odtěžit cca 70 tisíc tun materiálu, vyčistit podzemní vodu a uvést území do původního stavu.

Celá akce v součtu přišla na něco přes 594 miliónů korun.