Obnovitelné zdroje mají zelenou. Bude mít Vysočina další větrníky?

Jihlavské listy | Rubrika: Aktuality / inzerce | Strana: 11 | autor: Pavel Bajer Region

Zasahují do krajinného rázu a jsou finančně nákladné. To jsou časté výtky na adresu větrných elektráren.
Vláda je však chce.

Větrné a sluneční elektrárny a další obnovitelné zdroje energií se staly jednou z priorit vlády. Velká část krajů včetně Vysočiny se však především větrníkům brání a snaží se investorům jejich záměr ztížit.
Ministerstvo pro místní rozvoj ale nyní chce, aby každý kraj do dvou let určil místa, kde výstavba větrných elektráren nebude vadit.
Má se tím zjednodušit hledání vhodných lokalit zájemcům, kteří chtějí postavit větrnou elektrárnu. Ministerstvo průmyslu a životního prostředí pak určí pravidla, jak takové lokality vybírat.
Proti budování dalších větrníků bojoval již dříve předchozí hejtman kraje Miloš Vystrčil (ODS). Ani nyní nemá pro tento nový záměr vlády příliš pochopení. „Dávat takovýto úkol každému kraji, nevím, jestli je to šťastný nápad. Nejsem si jistý, jestli na Vysočině takováto místa máme,“ podivuje se záměru vlády Vystrčil. Podobný názor vyjádřil již před osmi lety Milan Macháček, z firmy EKOEX Jihlava, která se zabývá posuzováním vlivu větrných elektráren na životní prostředí. „Členitá krajina Vysočiny není úplně zcela ideální pro umísťování takovýchto staveb, protože právě na onom krajinném rázu je do jisté míry postavena image tohoto území,“ řekl Macháček v roce 2006 v rozhovoru pro JL.
Kraj Vysočina je však v současné době vládou považován za ideální lokalitu pro větrné elektrárny. V regionu největší větrné elektrárny vyrostly poblíž obcí Kámen, Věžnice a Pavlov.
„Jsou ekonomicky nevýhodné a narušují krajinný ráz. Navíc, Vysočina má dobrou dostupnost zdrojů elektrické energie,“ stojí si za svým tehdejším názorem Vystrčil i dnes. Vysočinský senátor se s obdobných příčin staví rovněž i proti solárním elektrárnám. S Vystrčilem souhlasí také současný radní pro oblast životního prostředí Zdeněk Chlád (ČSSD). Staví se proti výstavbě zdrojů obnovitelné energie, protože se mu mimo jiné nelíbí systém dotovaných garantovaných cen obnovitelné energie. Naznačuje možnou cestu odporu proti elektrárnám cestou byrokratických obstrukcí.
„V rámci stavebního řízení a vyžádání si stanovisek vždy otevírá při rozhodování úředníků manévrovací prostor,“ vysvětlil radní Chlád. Jak dále uvedl, větrné elektrárny mu nevadí tolik, jako elektrárny solární. „Je to zbytečný zábor zemědělské půdy,“ řekl s poukazem na velký prostor nutný pro umístění solárních panelů.
Chládovi je však jasné, že se kraj bude stavbě nových větrníků těžko bránit.
„Kraj stavbě úplně zabránit nemůže. Ale uděláme vše proto, abychom situaci žadatelům co nejvíce ztížili,“ připustil před časem Chlád pro idnes.
Nevýhod větrných elektráren je celá řada: malá účinnost, zásah do vzhledu krajiny, infrazvukový hluk, nebezpečí odletující námrazy, nutnost záložních zdrojů, a navíc s sebou přinášejí i pokles cen nemovitostí ve své blízkosti.
Mají však i nezanedbatelné výhody, protože se jedná o zdroj obnovitelné energie, vyžadují minimální údržbu a navíc neprodukují žádné škodliviny.

Větrné elektrárny na Vysočině ?? Kámen, výkon 2 MW (jeden větrník) ?? Pavlov, výkon 5.7 MW (čtyři větrníky) ?? Věžnice, výkon 4.1 MW (dva větrníky) ?? Výkon jednoho jaderného reaktoru elektrárny Dukovany 510 MW