Pátý blok dukovanské jaderky (ne)postavíme

Horácké noviny | Rubrika: Publicistika | Strana: 3 | autor: Arnošt Pacola

PRAHA - Založme státní podnik a začněme s jeho pomocí budovat jadernou energetiku. Takovýmto překvapivým názorem vyústila páteční senátní diskuse o prodloužení životnosti a dostavbě pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany. V Senátu Parlamentu ČR se konal seminář na téma Ekonomické a sociální důsledky způsobené uzavřením velkého zdroje energie. Do jednacího sálu senátu na Valdštejnské ulici se proto sjeli téměř všichni mocní mužové z Třebíčska a Vysočiny, kterým leží na srdci další fungování a dlouholetá budoucnost EDU. Z první senátorské lavice jejich argumentaci sledovala s přívětivým, vše chápajícím úsměvem předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Cedulka u jednoho z křesel v předsednictvu dokonce ohlašovala příchod místopředsedy vlády Andreje Babiše, ten se ale ani po akademické čtvrthodince nedostavil a nahradil ho jeden z náměstků ministerstva.

My v Česku jsme prý hospodářští siláci

V úvodu semináře nejprve předseda Senátu Milan Štěch poukázal v souvislosti s děním na Ukrajině na důležitost pojmu energetická bezpečnost a Českou republiku zařadil mezi hospodářsky nejsilnější země Evropy. Podle jeho názoru u nás bude minimálně ještě třicet let důležitý průmysl a zatím máme ještě dostatek elektřiny. Otázkou ovšem je, jestli tato naše silná stránky bude pokračovat. Německo jde v elektroenergetice cestou obnovitelných zdrojů, ale pro občany je to drahé. Naše země není podle Štěcha tak bohatá, by si mohla dovolit v tomto směru velké experimenty. „Dostavba JETE a EDU jsou proto z logiky věci nejreálnějším řešením. Bereme vážně otázky bezpečnosti. V této době je potřeba, aby vláda v závěru roku rozhodla a vypsala nové tendry,“ řekl Štěch.
Jako první řečník vystoupil v bloku nazvaném „Současnost a budoucnost regionu Třebíč a jaderné elektrárny“ předseda sdružení Energetické Třebíčsko Vítězslav Jonáš. Ten zopakoval celou historii budování a provozování EDU a poukázal i na málo vnímaný aspekt energetického uzlu Dalešice Dukovany, který umožňuje restart naší elektroenergetické soustavy. Především však zdůraznil význam jaderné elektrárny jako největšího zaměstnavatele, na něhož je navázáno 60 firem a kromě čtyř tisíc zaměstnanců i dva tisíce živnostníků v okolí. Jonáš se ovšem přiznal i ke své minulosti aktivisty působícího proti EDU. „Protestovali jsme ale proti meziskladu, nikdy se to netýkalo provozu EDU! Paradoxně to nezaznamenalo stopy nepřátelství mezi EDU a obcemi,“ zdůraznil Jonáš, podle něhož je rozšíření EDU o jeden nový blok proveditelné. „Přestaňte jen mluvit a slibovat, učiňte strategické rozhodnutí, stavte!“ apeloval na vedení státu Jonáš.

Dukovansko, to je periferie

Scénáře budoucího vývoje Dukovanska naznačil Martin Ouředníček z Karlovy univerzity, který je vedoucím výzkumného projektu. V rozsáhlé sociologické studii má se svými studenty odpovědět na tři otázky - jaké by byly dopady na zaměstnanost a firemní síť v případě odstavení EDU, jaké při zachování stávajícího výkonu jaderné elektrárny nebo jejího dobudování. Dukovansko označil Ouředníček za periferfní, od Brna už hodně vzdálený region, kde má EDU výraznou funkci. Odliv profesí by byl tedy jedna ze zřejmých věcí, která by při ohrožení další existence elektrárny nastala.
Ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Gebauer se ve věci údajné nečinnosti vlády ve věci Dukoval ohradil poukazem na novelizaci Státní energetické koncepce do roku 2040, ve které se počítá s dostavbou jednoho až dvou jaderných bloků. „Není třeba hodnotit elektrárny jen na komerční bázi. Navrhujeme udržet Dukovany,“ řekl Gebauer.

Je energetika odvětví jako každé jiné?

S potlačováním komerčního hlediska ale nesouhlasil ředitel divize pro obchod a strategii Společnosti ČEZ Pavel Cyrani. „Energetika je odvětví jako každé jiné, existuje v něm soutěž. Tak, jak tato soutěž probíhá, se ukazuje, že Evropa nesjednocuje svoje energetické politiky. Je potřeba být v tomto i trochu sobecký,“ uvedl Cyrani, který zdůraznil, že dnes sice Česko patří z hlediska výroby elektřiny k nejvíce přebytkovým zemím, ale tato situace se v dohledné době rapidně změní. „Jaderná energetika je naší přirozenou volbou. Na EDU jsme pyšní, neustále pracujeme na zvýšení její bezpečnosti a abychom zajistili její dlouhodobý provoz a ekonomickou výkonnost. Projekt výstavby nového bloku v Dukovanech už běží. To, klíčové, co bude rozhodovat o jaderné energetice na úrovni národní a Evropy, je stabilní legislativa. A ta není!“ poukázal na rizika budoucího vývoje Cyrani.
Při následující polední tiskové konferenci starosta Náměště Vladimír Měrka shrnul svoje dojmy ze současného vývoje kolem EDU slovy: „Jaderná elektrárna snáší zlatá vajíčka. Začíná být ale kolem ní nálada jako na sudu střelného prachu.“ Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek byl prvním řečníkem v odpoledním bloku přednášejících, který byl věnován dopadům (ne)realizace výstavby nového bloku JE Dukovany. Běhounek poukázal na velmi vstřícný postoj samosprávy Kraje Vysočina k jaderné energetice, který byl od roku 2008 deklarován podpůrnými stanovisky, memorandy a třeba i zavedením nového středoškolského studijního oboru Energetika. „Akceptace jaderného zařízení obyvatelstvem je jinde nevídanou hodnotou. Česká republika by měla udržet existenci dvou jaderných lokalit. Věřím, že seminář bude krokem k tomu, aby se vize 5. bloku v EDU naplnila,“ podtrhl hejtman Běhounek.

Obnovte slepičku!

Předseda Energoregionu 2020 Vladimír Měrka ve svém emotivním projevu apeloval: „Náš region 126 obcí dostal výjimečné zařízení. A my žádáme vládu ČR, aby toto výjimečné zařízení zachovala. Jestliže zlatá vajíčka ze slepičky EDU půjdou někam jinam než do obnovy slepičky, je to špatně,“ řekl Měrka a sklidil za svá slova velký potlesk. Podobně i starosta Rouchovan a zároveň místopředseda Ekoregionu 5 Vladimír Černý, když řekl: „Po roce 1990 jsme po dohodě s ČEZem u nás nechali postavit mezisklad vyhořelého paliva a úložiště nízkoaktivních odpadů. Jako samosprávy jsme obstáli! Ale v poslední době jen slyšíme - elektrická lobby, plynová lobby, energetická lobby. Kde je státní či vládní zodpovědnost za energetickou bezpečnost?! Odpovědnost za jádro je na staletí, jako stát to ale neumíme zorganizovat! Chceme jako samosprávy slyšet jasnou řeč - postará se stát o své dítě? My tu elektrárnu chceme, a to je možná naše mínus. Staviteli nových bloků ale nevypíšeme biankošek!“
Roli Parlamentu ČR v prevenci a řešení ekonomicko-sociálních dopadů přiznal senátor Jiří Bis, který se přiklonil k myšlence, že jaderná energetika je jedním ze základních pilířů naší energetiky. Bývalý hejtman Kraje Vysočina a nyní senátor Miloš Vystrčil ale poukázal na rizika neprovázanosti koncepčních strategií ministerstev za situace, kdy se naše vlády střídají příliš rychle. „Vůbec nejhorší je pro lidi v regionu Dukovan nejistota. A ta nejistota vzrůstá!“ varoval Vystrčil, podle jehož názoru má akceptace jaderné energetiky na Třebíčsku cenu zlata. „Za to zlato se ale musí z úrovně České republiky zaplatit,“ vzrušeně zvolal Vystrčil a dodal, „situace je vážná, nikoliv zoufalá.“
Pocit nejistoty mezi lidmi doložil v následující panelové diskusi i třebíčský starosta Pavel Heřman. Svědčí o něm podle jeho slov v posledních letech nejlépe úbytek obyvatel Třebíče ze 40 000 na 37 000.

Je dostupná elektřina trvalou samozřejmostí?

Na zásadní nebezpečí dalšího vývoje pak upozornil operátor trhu s elektřinou Jiří Šťastný. Analýzy jeho firmy totiž obsahují i doporučení státní správě. A vypadá to, že se začíná realizovat nepříjemná varianta, kterou specialisté jeho firmy vždy považovali za extrémní a uváděli ji jen pro výstrahu. Totiž, že do roku 2045 nepůjdou do jaderné energetiky žádné investice. „Jsem překvapen, že státní správa netrpí žádnou nervozitou ohledně dostupnosti elektřiny,“ podivil se Šťastný a dodal, „přebytek elektřiny bude jen do roku 2025. Dukovanský starosta Miroslav Křišťál v této souvislosti podotkl: „My jsem tady všichni PRO, ale naši páni senátoři tady nejsou!“ Viceprezident České nukleární společnosti Miroslav Kawalec pak všechny zastánce dostavby JE Dukovany vyzval: „Jste zatím velmi mírní a zdá se, že politická garnitura má nižší práh citlivosti. Viz Paskov!“

Myslíme to s jádrem opravdu vážně?

Předseda Občanské bezpečnostní komise EDU Aleš John poukázal na další nebezpečí, vyplývající z nejistoty o dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech: „Nejistotou dáváme naprosto jasný signál mladé generaci, že to s tou jadernou energetikou nemyslíme vážně.“ A v této narůstající skepsi v závěru diskuse zazněla i slova o tom, že by bylo nejlepší, aby si zastánci dalšího provozu energetického centra v Dukovanech založili zcela nový státní podnik a jeho pomocí začali budovat jadernou energetiku.
Korunu všemu pak nasadil pořadatel semináře, člen Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Senátu PŠC Jiří Bis, když pravil: „Cena energie klesla, nedostatek elektřiny bude až po roku 2025, volební období je čtyřleté. Myslíte si, že za této situace bude přijato strategické rozhodnutí?!“