"Pepu chtěl mít každý trenér ve svém týmu"

Mladá fronta DNES, Strana 2, Vysočina  (Martin Vokáč)

Hokejoví trenéři, hráči, členové fanklubu, ale i významné osobnosti a obyčejní lidé těžko hledají slova. Josef Vašíček byl neskutečně férový, slušný a skromný hráč. Stovky fanoušků večer vyrazily na smuteční pochod z brodského náměstí.

HAVLÍČKŮV BROD Šok. Nevěřícné pohledy. Nevýslovný smutek. To zavládlo včera v celém Havlíčkově Brodě. Nikdo nemohl uvěřit tomu, že tragicky zahynula největší žijící legenda havlíčkobrodského hokeje Josef Vašíček.
Už krátce po nešťastné události se začaly hromadit svíčky u zimního stadionu. Josef Vašíček daroval městu po svém vítězství ve Stanley Cupu sochu bruslí, stojí přímo před západním vchodem do hokejového stánku.
„Nemám slov. Je to velice špatná zpráva pro celý český hokej i pro město. Pepu znám odmalička. Tak bylo povinností tady za něj alespoň zapálit svíčku,“ zlomeným hlasem říkal Zdeněk Švec, který u sochy svíčku zapálil v pět hodin. „Téhle negativní zprávy byla plná média. Je to asi dvě hodiny, co jsem to poprvé slyšel, a neprožívám to vůbec dobře,“ dodal. Do očí se mu draly slzy.
„Vyhrkly mi z očí slzy a jsou tu stále,“ nemohla zastavit pláč bývalá havlíčkobrodská starostka, poslankyně Jana Fischerová. Josefa Vašíčka znala velice dobře. Mnohokrát se spolu setkali po jeho úspěších, hráli spolu i na tenisových turnajích. „Tisknu ruku celé jeho rodině a všem blízkým. Je to obrovská rána pro rodinu, neskutečně bolestné, ale i pro celou hokejovou veřejnost a pro všechny občany. Pepa Vašíček byl neskutečně férový člověk. Přestože byl mistrem světa, choval se velice skromně a přátelsky. Pro mě tu bude stále,“ pravila a zavzpomínala na společná setkání. Velkou ránou bylo náhlé úmrtí pro celý havlíčkobrodský hokejový klub. Právě v něm Josef Vašíček začínal, právě zde dělal první hokejové krůčky. „V létě s námi byl na autogramiádě. Člověk k tomu těžko něco může říct. Vyhrál Stanley Cup, zařizovali jsme mu oslavy. Pro nás starší, kteří jsme ho znali, je to samozřejmě tragédie,“ soukal ze sebe sportovní manažer hokejových Rebelů Augustin Žák.
Fanoušci klubu i samotní hráči na včerejší večer narychlo uspořádali smuteční průvod z náměstí ke stadionu. Zapálit další svíčky a položit květiny chtěli u Vašíčkových bruslí před hokejovou arénou. Svolávali se prostřednictvím Facebooku. Krátce po šesté hodině svou účast potvrdily téměř dvě stovky lidí.
Ruská tragédie těžce zasáhla i Kamila Pokorného, bývalého brodského trenéra, který momentálně trénuje hokejisty Třebíče. „Zastihli jste mne, když prožívám špatné chvíle,“ smutnil do telefonu. „Josef Vašíček byl můj velký kamarád. Nevím, co na tu tragédii říct. Je to strašná věc. Snad povzbudit rodinu. Byl to vynikající hráč, strašně skromný. O to je to horší. Dosáhl velkých úspěchů. Neustále na sobě pracoval, na trénincích, které s námi v Brodě absolvoval, jsem ho musel někdy i krotit,“ vypověděl.
A podobně hovořil i další hokejový trenér Josef Augusta. „Josef Vašíček dělal to, co měl nejradši, a to byl hokej. Byl to dobrý člověk a týmový hráč, takového hráče chce mít každý trenér v týmu. Měl velké sportovní úspěchy, vynikal pracovitostí. Ale zase nebyl výrazně povahově odlišný od jiných hráčů. Každý trenér ho měl rád v mužstvu,“ prozradil.
Špatně odchod vynikajícího centra prožívaly i další osobnosti, které s Brodem nemají nic společného. „Nevím, co bych k té tragické zprávě řekl. Obrovsky mě to zasáhlo. Potkal jsem se s Josefem Vašíčkem a dostal jsem od něj hokejku, kterou dal vítězný gól,“ reagoval senátor a bývalý hejtman Miloš Vystrčil. Smutno bylo i v penzionu Hurikán a restauraci Café 63. Ty před lety zřídila Vašíčkova rodina hned vedle zimního stadionu. Hurikán podle názvu Carolina Hurricanes, se kterými v roce 2006 Josef vyhrál Stanley Cup, 63 podle čísla jeho dresu. Truchlilo se ale jen za barem. „Je to strašné, celé odpoledne to tady sledujeme,“ vykládala barmanka. Hosté ale nic nepoznali, bavili se jako obvykle, o tragédii vesměs nevěděli.