Posílení pravomocí ombudsmana?
ČT 24 | 20:00 | Pořad: 90' ČT24
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane Křečku, ve sněmovně leží novela zákona, podle které by ombudsman, ombudsmanka měla nově sledovat dodržování práv zdravotně postižených lidí, tak jak to plyne z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázaná. Máte představu o tom, jaké nové úkoly, které konkrétní nové úkoly by to pro veřejnou ochránkyni práv přineslo?
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
No tak původně ten zákon vypadal jinak, že jo, to byl původní zákon, kde se měly rozšířit pravomoci ombudsmana.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dostaneme se k tomu.
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
Podle, podle vládního záměru. Ten samozřejmě byl stažen. Teďko je tam ten jednoduchý, jednoduchá novela zákona, která interpretuje mezinárodní dohody. Je to, ta pravomoc by měla spočívat v tom, že ombudsman bude moci sledovat, zda jsou dodržována práva osob, které jsou zdravotně postiženy. Je to monitorovací orgán, my takový orgán zatím nemáme, někdy je, v některých zemích je zvláštní orgán, u nás se řeklo, že to bude dělat ombudsman, rozšíří se jeho pravomoci a budeme sledovat, zda ta práva nejsou, nejsou porušována.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tušíte, co by to obnášelo nebo to je zatím v takto teoretické rovině a v průběhu času by se teprve ukázalo, co by to obnášelo?
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
/Nesrozumitelné/, co na to mezinárodní organizace, které to sledují, my se k nim připojíme a budeme sledovat, zda tato práva nejsou, nejsou porušována. Já bych ovšem ještě k tomu výčtu upozornil na to, že my také sledujeme, sledujeme místa, kde je lidská, kde je svoboda omezena, to znamená věznice i domovy důchodců a podobně, ale také máme na starosti nucené návraty cizinců, což je velmi důležitá věc. A já bych se k tomu trošku možná vrátil, protože se hovoří o tom, že budeme migranty vracet zpátky a /nesrozumitelné/ pravomoci.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano. Jestli dovolíte, zastavme se zatím u těch novinek, které by tam měly být. Paní senátorko Seitlová, dává to smysl, aby to byl právě veřejný ochránce práv nebo veřejná ochránkyně práv, která by bděla nad dodržováním práv zdravotně postižených lidí?
Jitka SEITLOVÁ, senátorka, místopředsedkyně výboru pro územní rozvoj /nestr. za KDU-ČSL/
--------------------
Tak já musím říct, že ta práva těch zdravotně postižených lidí mě už velmi dlouho trápí, že nejsou v tom systému, kdy ty lidé potřebují pomoc státu a sociální pomoc, často opravdu chráněna. A těch případů je velmi mnoho, které se ke mně dostávají. Takže ano, v této oblasti je potřeba posílit opatření, která by chránila tyto osoby zdravotně postižené před zneužíváním, před poškozováním, řekněme, jejich práv a vůbec v tom jejich působení v rámci tedy české společnosti. Ale pak je tu druhá otázka, má to být veřejný ochránce práv? Víte, na toho veřejného ochránce práv, to už pan doktor Motejl říkal, se vždycky posunulo něco, s čím si ten stát nevěděl rady, měla to být nezávislá instituce, no tak tam to bude nejmíň stát, /nesrozumitelné/ šlo na to zavedení a tak to zase dáme veřejnému ochránci práv. A pak se z takové instituce stává obrovský moloch, který je vlastně zatížen tou administrativou a těmi všemi úkony, které zahlcují tu instituci, která má mít naopak velmi silný kontakt s lidmi, má být taková více lidská a nemá být tím úřadem, tím strojem úřadem, takže já chci ...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Takže chápu správně, že u vás převažují spíš ty obavy z toho, že by se prohloubil ten motiv toho molochu, že by jednoduše se ombudsman začal zabývat, přestal zabývat tím, čím by se primárně zabývat měl, chápu to správně.
Jitka SEITLOVÁ, senátorka, místopředsedkyně výboru pro územní rozvoj /nestr. za KDU-ČSL/
--------------------
Ano, ano, ano, ano. On by se nemusel přestat tím zabývat, nicméně narůstáním té agendy narůstá ten, ta instituce a stává se úřadem, ...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak jsem to myslel.
Jitka SEITLOVÁ, senátorka, místopředsedkyně výboru pro územní rozvoj /nestr. za KDU-ČSL/
--------------------
... který je víceméně administrativní, a to není úplně ve prospěch takového toho osobního kontaktu a toho, co je právě v těchto oblastech velmi potřeba.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane senátore Vystrčile, pan doktor Křeček už to naznačil, ta změna v kompetencích, oprávněních, o které teď mluvíme, je vlastně jenom taková slabá náplast za kompetence, které měl veřejný ochránce práv, veřejná ochránkyně práv získat, teď tím myslím konkrétně možnost podávat návrhy k Ústavnímu soudu na rušení zákonů nebo jejich částí, možnost podávat žaloby ve věcech diskriminace ve veřejném zájmu a tak dále, a tak dále, to vláda stáhla, proč to je na politické scéně takový problém, taková kontroverze?
Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany, předseda senátorského klubu strany /ODS/
--------------------
Tak to se musíte zeptat představitelů vlády, proč vláda stáhla ty své původní návrhy. Já osobně kdybych k nějaké takové věci nyní měl přistupovat, tak bych se vždycky prvně ptal, jestli existuje poptávka, to znamená, jestli všechny ty kompetence, které měly ombudsmanovi přibýt, jestli skutečně je nutné, aby je měl, protože tady chybí a někdo se jich domáhá a někdo někoho hledá a podobně. Já například ...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
K čemu jsem, promiňte, pane senátore, tak trochu mířil, ptám se vás jako zákonodárce, kolem celé té věci přece byla obrovská diskuse, byť jenom ve sněmovně předpokládám, že jste to sledoval i ze Senátu, proto mě zajímá, proč kolem toho byla tak velká diskuse?
Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany, předseda senátorského klubu strany /ODS/
--------------------
Možná právě proto, že těch informací, zda to skutečně je potřeba, nebylo dostatek. Já kolikrát zaznamenávám, že některá ministerstva navrhují některé zákony, aniž by věděly, co přinášejí, a aniž by věděly, zda jsou potřeba. Třeba ministerstvo školství navrhovalo a dokonce prosadilo, aby každá obec, i ta nejmenší, měla plány rozvoje sportu a přitom třeba v té obci vůbec není hřiště. A když jsem se paní náměstkyně příslušné ptal, jestli ví, kolik je v České republice obcí, tak jsem zjistil, že to ani pořádně neví, to znamená ty problémy spočívají v tom, zda si nejdříve ty potřeby pořádně analyzujeme, a zda skutečně víme, že zavést tuto kompetenci a následně ji provozovat, je potřeba, protože pokud to tak neděláme, tak se může stát, že začneme, začneme zavádět kompetence a dávat kompetence úřadům v oblastech, kde to ani potřeba není.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobrá, rozumím. Rozumím té námitce. Pojďme se, prosím, zeptat druhé strany, pana zástupce ombudmanky Stanislava Křečka a koneckonců navážeme dotazem divačky Jitky Volné, proč neprošel návrh, aby se mohl ombudsman obracet na Ústavní soud, jak si to vysvětlujete vy?
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
No, ono se nedá říct, že by neprošel, on byl stažen ...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Byl stažen, protože byl neprůchozí.
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
Rada ho nepředložila, protože moudře usoudila, že sněmovna není naladěna k rozšiřování, k rozšiřování pravomocí ombudsmana.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A máte pro to vysvětlení, proč zákonodárci nejsou naladěni, jak vy říkáte, k rozšiřování pravomocí v těchto podstatných věcech u ombudsmana?
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
Vezmeme novelu paragrafu 64 Ústavního soudu, kde by se podávaly žaloby, nebo pravomoc ombudsmana podat návrh na zrušení zákona Ústavnímu soudu. Tady byla námitka, má to svěřeno prezident, 40 poslanců a tady najednou je jeden člověk, který by měl také tu pravomoc, čili zdálo se to jako nevyvážené. Zdálo se, že ten ombudsman, který má být nezávislou institucí, by se hodně vlamoval do zákonodárné činnosti, že by více navrhoval tu sněmovnu, a to se nezdálo řadě poslanců vhodné.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jak to vidíte vy? Jak to vidíte vy? Bylo by to namístě, aby se ombudsman mohl v těch zákonných věcech, protože v podzákonných už může, přímo obracet na Ústavní soud, když už v tuto chvíli může do těch řízeních vstupovat před Ústavním soudem jako vedlejší účastník řízení, navíc může podávat zákonodárcům návrhy na změny legislativy, popravdě řečeno, příliš úspěšný v tom není, tak opravdu bylo to nezbytné nutné, aby se ombudsman mohl obracet přímo na Ústavní soud ve věcech zákonů?
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
Nezbytné není nic. Kdyby to ...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobrá, vy byste byl pro ...
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
Kdyby to prošlo tyto návrhy, jistě by to práci veřejného ochránce práv prospělo. Jestliže to nebude schváleno, tak stejně s tím ochránce bude moct žít. Záleží na té zákonodárné moci, jak se rozhodne, jakého ombudsmana v České republice chce mít. Je to čistě na věci orgánů, které to mají ve své kompetenci.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Vy už nějaký ten čas sídlíte v Údolní ulici v Brně, tak se vás ptám, možná z tohoto úhlu pohledu, bylo by to dobře, aby se ombudsman mohl přímo v těchto věcech obracet na Ústavní soud? Bylo by to ku prospěchu věci?
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
Bylo by to jistě dobře, protože se může vyskytnout okolnost, kdy by to bylo nutné, ale že by to bylo masivně využíváno, tak to rozhodně nebude, rozhodně by to nebylo. My se jen velmi výjimečně obracíme i v těch pozákonných předpisech, to byl jenom jeden případ, kdy jsme se obrátili, čili že bychom přímo navrhovali zrušení zákona, to je asi malé procento, rozhodně ta možnost by posílila postavení ochránce práv, ale že by to bylo zneužíváno nebo nadužíváno, to já myslím, že toto nebezpečí by nehrozilo.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Paní senátorko Seitlová, prosím, jenom velice stručně, vy byste byla pro, aby se ombudsman, ombudsmanka mohla obracet na Ústavní soud v těch věcech rušení zákonů?
Jitka SEITLOVÁ, senátorka, místopředsedkyně výboru pro územní rozvoj /nestr. za KDU-ČSL/
--------------------
Ano, byla bych pro. Víte, ve více než 12 zemích Evropské unie tahle možnost je, ale hlavně vemte si běžného občana a často se setkávám s případy, kdy někdo namítá, že zákon v této věci je naprosto v rozporu s listinou nebo se základními právy, a já mu řeknu, tak musíte k Ústavnímu soudu, ale musíte si projít celou tou rozsáhlou dlouhou peripetií jednotlivých soudců, prvoinstančních, druhoinstančních a pak následně teda Ústavního. To trvá strašně dlouho a někdy to jsou případy, které se opakují. A v tomto případě by právě ten ombudsman pomohl těmto situacím, a to si myslím, že jich není málo.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano, což je koneckonců i ten případ těch žalob ve věcech diskriminace. Pane Křečku, na to se koneckonců ptají i diváci, můžete, prosím, odpovědět na chatu třeba na dotaz diváka Pavla Novotného, proč spadl pod stůl ten návrh na podávání žalob v otázkách diskriminace? Dotazy na Stanislava Křečka můžete posílat na internetové stránky www.hydeparkct24.cz. Paní senátorko, pane senátore, děkuju, přeju hezký večer.
Jitka SEITLOVÁ, senátorka, místopředsedkyně výboru pro územní rozvoj /nestr. za KDU-ČSL/
--------------------
Děkuji, hezký večer.
Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany, předseda senátorského klubu strany /ODS/
--------------------
Taky děkuju, hezký večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A do naší diskuse se připojí Jan Kysela, ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, zdravím vás, dobrý večer.
Jan KYSELA, ústavní právník, Právnická fakulta, Univerzita Karlova
--------------------
Dobrý večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Český ombudsman, teď cituju, chrání osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, provádí také preventivní systematické návštěvy míst, kde mohou být lidé omezováni na svobodě, usiluje o respektování jejich základních práv, přispívá k prosazování práva na rovné zacházení a ochraně před diskriminací. Má k tomu všemu tuzemský ombudsman dostatečné nástroje, aby mohl účinně provádět to, co má?
Jan KYSELA, ústavní právník, Právnická fakulta, Univerzita Karlova
--------------------
Já si myslím, že ano, ale já činnost veřejného ochránce práv nesleduju do detailu, nesleduji ji zejména zevnitř, takže si nejsem jistý, jestli pracovníkům Kanceláře veřejného ochránce práv něco nechybí, ale uvážíme-li, že je to orgán spíše s dohledovou kompetencí, respektive orgán pro vyřizování stížností či podnětů, tedy orgán, který nemá svojí vlastní rozhodovací kompetenci, tak se mi zdá, že to, jak je založený zákonem, že to dostačuje, to znamená komunikace s úřady, povinnost úřadů poskytovat mu informace, možnost obracet se na sněmovnu, na vládu a tak dále, a tak podobně, mně se zdá, že tam nic nechybí.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Kdybychom se pokusili o komparaci, o srovnání těch pravomocí, které má tuzemský ombudsman s pravomocemi, které mají veřejní ochránci, ochráncové práv nebo ombudsmani v jiných zemích, patří ten český spíše k těm, který má těch pravomocí více nebo méně?
Jan KYSELA, ústavní právník, Právnická fakulta, Univerzita Karlova
--------------------
To je relativně obtížná otázka, protože ty systémy jsou ne úplně souměřitelné v tom punktu, že my máme jednoho jediného ombudsmana, zatímco v celé řadě zemí existuje celá řada specializovaných ombudsmanů, takže jde o to, koho s čím poměřovat, jestli bychom měli vytvořit tu součtovou skupinu těch specializovaných a pak ho srovnávat s tím českým. Když bychom postupovali tak, že vytvoříme nějakou množinu specializovaných a srovnáváme ho s tím jediným českým, tak nám ten český asi nevyjde jako nejsilnější. Pokud bychom se nicméně orientovali na ty ombudsmany s tou univerzální působností, tak se mi zdá, že to není kompetenční chudinka a že bychom asi našli určité detailní pravomoci asi toho typu, o kterých jste mluvili, to znamená obracení se na Ústavní soud, které by mu v tom portfoliu mohly chybět, ale vzhledem k tomu, že jak už jsem říkal, ombudsmani nejsou koncipováni tak, že o něčem samostatně rozhodují, ale že spíše na něco dohlížejí, vyřizují stížnosti a podněty, tak v tom ty rozdíly asi nebudou úplně velké, pokud se orientujeme právě na ty ombudsmany s univerzální působností a nikoliv na specializované pro záležitosti vojáků, ochranu dětí, osobních údajů a tak dále, kde u nás existují zčásti specializované instituce typu Úřad pro ochranu osobních údajů, což v některých zahraničních zemích je zvláštní ombudsman, u nás je to úřad tohohle typu.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobrá. Když to vezmeme konkrétně a vrátíme se k tomu oprávnění obracet se na Ústavní soud ve věcech rušení zákonů anebo částí zákonů, což koneckonců může ombudsman kupříkladu, pokud se nemýlím, v Polsku, Rakousku a v celé řadě dalších zemí, v tom českém kontextu dávalo by to smysl?
Jan KYSELA, ústavní právník, Právnická fakulta, Univerzita Karlova
--------------------
No, smysl, to je otázka. Tak já jsem nebyl zastáncem rozšíření té kompetence, takže mně se nijak zvlášť, jako netrápí, že k tomu rozšíření nedojde. Musíte se vždycky v kontextu té které země dívat, kdo to oprávnění má. V České republice těch návrhových subjektů je poměrně hodně, takže se nedá říci, že by tady existovalo nějaké úzké hrdlo, že je obtížné se k Ústavnímu soudu dostat, takže se mi nezdá, že je nezbytně nutné, aby to byl veřejný ochránce práv. Navíc pan doktor Křeček mluvil o těch důvodech, které byly formulovány. Pokud existuje jeden jediný orgán monokratický, který má právo obracet se na Ústavní soud a je to prezident republiky, tak je otázka, jestli s ním je souměřitelný veřejný ochránce práv. Nesmíme navíc zapomenout, že ti veřejní ochránci práv, ombudsmani původně byli zřizováno jako parlamentní komisaři, parlamentní zmocněnci určité prodloužené ruce parlamentu pro dohled nad řádným fungováním veřejné správy, takže pokud má ombudsman nějaký problém, jaksi zjistil ho ve své činnosti, měl by se obrátit na poslance a senátory, a jelikož poslanci a senátoři jsou ti, kdo ho zřídili a kdo ho ustavili, tak by mu měli naslouchat, že jo. Pokud mu nenaslouchají, tak to je samozřejmě jaksi jiný problém, ale nejsem si jistý, jestli se to má řešit tím, že změníme zákon o Ústavním soudu.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, popravdě řečeno, nenaslouchají, když vezmeme v potaz předchozího ombudsmana Jana Varvařovského, ten, tuším, podal 16 návrhů na legislativní změny, uspěl ve dvou. To poslední skóre Anny Šabatové z posledních let je už o něco lepší. Čím to je? Je to problém malé vážnosti, autority veřejného ochránce práv nebo je to problém toho, že někteří zákonodárci ten institut jednoduše neberou?
Jan KYSELA, ústavní právník, Právnická fakulta, Univerzita Karlova
--------------------
Osobnost veřejného ochránce práv je nesporně mimořádně důležitá, koneckonců původně se také asi úplně nepředpokládalo, že to bude mohutný úřad, úřad s mohutným aparátem, a vycházelo se spíš z toho, že to bude ta konkrétní osobnost s určitým okruhem spolupracovníků. Nesporně takovou obecně přijímanou a řekl bych i dosti autoritativní osobností byl Otakar Motejl. U Pavla Varvařovského to bylo asi o něco slabší z důvodů, které já asi nejsem schopen rozpoznat. Paní Šabatová nesporně bude částí politiků vnímána poněkud rozporuplně, protože ne každému může vyhovovat její zapálení, konkrétní směřování, angažmá a tak dále. Jde taky o to, jestli ti tři ombudsmani volili jaksi adekvátní metody, jak prosazovat svojí agendu ve vztahu k poslancům nebo senátorům, a taky jde, popravdě řečeno, o to, kde vidí těžiště své činnosti. Já jsem se do těch výročních zpráv namátkově díval a zdálo se mi, že představy pana doktora Varvařovského o míře aktivity jeho úřadu ve vztahu k zákonodárci byly možná až příliš extenzivní, podíváme-li se na ty zprávy z poslední době, tak je to sem tam nějaký návrh, dva, tři, zatímco u něj to jaksi byly násobky. A v té chvíli to může v těch poslancích či senátorech vzbudit určitou nelibost. Navíc když jsme mluvili o tom přístupu k Ústavnímu soudu, veřejný ochránce práv má možnost vstupovat do řízení vedených před Ústavním soudem a zdaleka ne vždycky Ústavní soud přesvědčení, respektive veřejný ochránce práv má na celou řadu lidskoprávních otázek velmi vyhraněný názor, názor, který nesdílí ani Ústavní soud, takže jde o to, jestli by se něco zásadně změnilo, když by to svoje vlastní návrhové oprávnění měl, jestli by byl úspěšnější v tom přesvědčování Ústavního soudu.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jan Kysela, děkuju vám, pěkný večer.
Jan KYSELA, ústavní právník, Právnická fakulta, Univerzita Karlova
--------------------
Nápodobně, na shledanou.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A ředitel Občanského institutu Roman Joch je dalším hostem Devadesátky, dobrý večer přeju.
Roman JOCH, ředitel, Občanský institut
--------------------
Dobrý večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Podepsal byste i dnes, tedy v roce 2017, tvrzení Václava Klause z roku 2003, že Úřad veřejného ochránce práv je trafika pro někoho?
Roman JOCH, ředitel, Občanský institut
--------------------
No, trafika je podle mě silné slovo, ale já jsem byl vždycky skeptický vůči tomu úřadu, protože ta představa, že vytvoříme jeden úřad, jednoho cara nebo carevnu, který má zajistit, aby naše lidská práva nebyla porušována, to mi přijde taková romantická, utopická.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A, promiňte, proč car? Já bych použil slovo pomocník kupříkladu.
Roman JOCH, ředitel, Občanský institut
--------------------
V Americe se používá ten termín car, car protidrogový a tak dále. Pomocník může být jiné slovo, pomocník, správce a tak dále, ale utopická, romantická proto, že celý náš konstitucionalismus je založen na tom, že přeci státní moc jako celek existuje proto, aby chránila naše práva, naše svobody. A státní moc je rozdělena do tří složek - výkonné, zákonodárné, soudní, a každá z nich má chránit naše svobody. Zákonodárce má kodifikovat naše práva, výkonná moc je má vynutit a když nastane spor, tak soud to rozsoudí, ale představa, že jeden úřad bude mít na starosti naše laická práva, že to vůbec dokáže, mi přišla jako naivní, ale samozřejmě převážil ten názor, že tato instituce uškodit nemůže a mnoha lidem může pomoci, tak ji vytvořme. A vidíte, co se stalo, každá instituce má tendenci se rozrůstat a požadovat další moc a další a další pravomoci, a to právě vidíme.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobře. Abychom nezůstali jenom u holé teorie. Když bychom se zastavili u toho principu dělby moci a že každá ta moc, soudní, zákonodárná, výkonná, má tedy také dohlížet na to, aby se občanovi nedělo příkoří, tak nebyl-li by ombudsman, kdo konkrétně by se proti zvůli úředníků zastával občana?
Roman JOCH, ředitel, Občanský institut
--------------------
Především jeho poslanec, v našem případě asi senátor, protože ten má větší vazbu na svého voliče, má interpelovat úřady, ptát se, otravovat je, jak to, že mému občanovi v mém volebním okrsku se páchá křivda, a když by ani toto nepomohlo, tak nakonec to musí být soudní moc, to znamená soudní moc má říci, zda práva tohoto občana byla porušena, nebo ne.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobrá. Když vezmeme ...
Roman JOCH, ředitel, Občanský institut
--------------------
A jeden úřad že by to zajistil pro 10 milionů?
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Kontext českých soudů, které jsou přehlceny, a k tomu by dop..., k tomu by přišla tato čísla, rok 2015 - pomoc Kanceláře veřejné ochránkyně práv vyhledalo 7 541 lidí, 64 % těch podnětů bylo v působnosti ombudsmanky, tedy v těch mezích, kde může pomoct, nejvíc se to týkalo důchodů, stavebního řízení, o čemž jsme mluvili, nebo soudních průtahů. To je poměrně velké číslo, neukazuje se, že ten úřad opravdu má smysl?
Roman JOCH, ředitel, Občanský institut
--------------------
Ukazuje se, že tomu lidé začínají věřit, že když se obrátí na jeden úřad, tak ten úřad je všemocný a zajistí jim naplnění jejich práv, ale přeci ta sice pomalejší, složitější, ale jistější cesta je cesta zákonodárná. Jsem nespokojen se zákonem, přesvědčím svého zákonodárce nebo volím jiného a nakonec jsou to soudy. To znamená, spíše ta otázka měla by být, jak zefektivnit soudní řízení, aby se člověk, občan, rychleji domohl spravedlnosti.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane Křečku, na to vás musím nechat zareagovat, mohlo by to fungovat, kdyby tady v Česku nebyl ombudsman, zastal by se občana dostatečně zákonodárná moc, tedy konkrétní v našem případě senátoři?
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
Já bych upozornil na to, že sice to postavení ombudsmana v tom politickém není, ale dneska instituce, která nemá nejmíň svý ombudsmany, tak jako by nebyla. Vždyť dneska ombudsmané se zřizují jako na běžícím pásu. Já bych ale řekl, nechci používat velká slova, ale myšlenka ombudsmanů vznikla po druhé světové války masivně potom, co se ukázalo, že ani nezávislé soudnictví, ani svobodné volby nezajistí demokratický vývoj společnosti. Soudy nejsou tohoto schopny, že musí být instituce nebo hledá se instituce, která by nerozhodovala, nenahrazovala státní správu, ale říkala by, je porušován zákon, něco s tím dělejte, čili v tomto smyslu to má jistě význam.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak, a teď to pojďme ještě protáhnout dotazem diváka Stanislava, jak se vám to daří? Jak se vám daří řešit stížnosti občanů? Jak reagují organizace a úřady na vaše připomínky, jaké jste měli úspěchy? Co ještě chybí v pravomocech. To už je příliš široké, ale řekněme jenom, jak se vám to daří? Já jsem zmínil konkrétní čísla za rok 2015, pojďme to doplnit, jak se to daří pomáhat?
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
Daří se nám to. V naprostém případu se nám to daří. V naprosté většině případů nám státní orgány vyhoví, respektive dají nám zapravdu. My nic nerozhodujeme. My nemůžeme rozhodnout. Jako Ústavní soud nemůže nic rozhodnout, ani my nemůžeme nic rozhodnout. My prostě řekneme svůj názor. V naprosté většině případů, řeknu-li 95 proti 5 % je nám dáno zapravdu, ty úřady vyhoví těm našim, protože ten úřad je velmi kvalifikovaný, obsazen kvalifikovanými právníky, ve většině případů víme, o čem mluvíme, čili dáme těm úřadům dobrou radu, ale nemůžeme to prosadit. Jestliže nám není vyhověno, máme jedinou pravomoc, my to zveřejníme. Zveřejníme to a je věcí na občanech, jak říká pan kolega, je věcí občanů, aby si řekli, mají pravdu, nemají pravdu, obrátíme se na poslance a změníme zákon. My to činit nemůžeme.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak, pane Jochu, pomůžeme, když budu parafrázovat to, co říkal pan Křeček, ale koncepčně máme velmi málo pravomocí na to něco, řekněme, v koncepční rovině změnit.
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
Ale to je dobře. My bychom nechtěli, abychom měnili zákony. Tím bychom nahrazovali státní orgány, a to není ombudsmanská práce.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Promiňte, ty výtky, kupříkladu bývalého ombudsmana pana Varvařovského, že zákonodárci, a to oprávnění máte předkládat závěrečné zprávy a navrhovat legislativní změny.
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
Ano, ale poslanci nemají žádnou povinnost, poslanci jsou vázaný vůlí svých rodičů a svým, svých voličů a svým svědomím. Oni nemají žádnou povinnost nám vyhovět. My upozorňujeme a je věcí občanů, zda řeknou, oni mu nevyhověj, tak jsou špatní poslanci, nebudeme je volit. Ale naším úkolem je upozornit na tu věc, nikoliv tu věc dotáhnout do konce, to je věcí zákonodárného /nesrozumitelné/.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak, pane Jochu, vy máte pro to nějaké vysvětlení, proč v tak málo počtu případů zákonodárci vycházejí ombudsmanovi vstříc v těch jeho návrzích, které vycházejí z těch konkrétních případů a problémů konkrétních lidí?
Roman JOCH, ředitel, Občanský institut
--------------------
Souhlasím s panem Křečkem, že samozřejmě ombudsman nemůže měnit zákony. Je to tak správně. Úřad, úředník nesmí měnit zákony. To může jenom zákonodárce, volený zástupce lidu a teď proč v mnoha případech nevyhoví návrhu mínění státního úřadu, no prostě proto, že mají jiný názor, že nesouhlasí s tím politickým stanoviskem daného úřadu nebo daného úředníka a domnívají se, že jejich primární loajalita má být vůči jejich voličům a názorům jejich voličů.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, ale tak by se to přece dalo interpretovat i tak, že je to přezírání problémů lidí, protože, a to mě opravte, pane Křečku, pokud se mýlím, přece ta doporučení vycházejí z těch konkrétních případů, z těch konkrétních problémů konkrétních lidí voličů. A zákonodárci tomu ve většině případů nevyhovují. Není to přezírání problému lidí?
Roman JOCH, ředitel, Občanský institut
--------------------
Ne, je to jiný názor. Nedomnívají se, že tento navrh..., tato navrhovaná změna zákona, kterou navrhuje úřad, je ta správná pro řešení této situace. A taky někdy meritorně mohou nesouhlasit. Úřad ombudsmana se může domnívat, že došlo k porušení práv daného konkrétního občana, ale abychom věděli, zda skutečně došlo, musel by proběhnout nezávislý soud. O tom, zda byl porušen zákon, porušena práva, nakonec v poslední instanci rozhoduje jenom soud. Takže ombudsman legitimně může říci ano, my se domníváme, jsou porušena tato práva, ano, my se domníváme, že by měla být změněna legislativa, ale v tom prvním případě rozhoduje justiční moc a v tom druhém zákonodárná. A je to tak správně.
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
A je ten důvod také v tom, že poslanci s tím sice souhlasí, ale nevědí, jak na to. Podívejte, léta navrhujeme, aby byl zákon o bezplatní právní pomoci. To nikdo nepopírá. Ve sněmovně všichni ví, že to má být, ale jak to udělat? Léta navrhujeme zákon o sociálním bydlení, doporučujeme poslancům, poslanci většinou to chtějí, ale jak to udělat, to je jejich věcí. A my jenom upozorňujeme na ten problém.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, koneckonců je to i aktuální problém tohoto volebního období. Ještě poslední věc, pane Jochu, mě zajímá, není velmi často problém v personáliích? Myslím tím i v osobních antipatiích zákonodárců vůči konkrétní osobě ombudsmana?
Roman JOCH, ředitel, Občanský institut
--------------------
No, v nedokonalé lidské společnosti nedokonalých lidí sympatie a antipatie hrají roli, ale samozřejmě člověk, který má sebereflexi, by se měl snažit je mírnit. Nejde o to, aby nám vládli konkrétní lidé, ale aby nám vládly normy, principy, obecné normy, zákony, ale žijeme, žijeme v lidské společnosti nedokonalých lidí.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, jde o to, že ty antipatie nakonec mohou zabránit průchodu toho, co by bylo dobré v té legislativní oblasti.
Roman JOCH, ředitel, Občanský institut
--------------------
Podívejte, co zmínil pan Křeček, bezplatná soudní pomoc, právní pomoc, sociální bydlení, to není otázka dodržování nebo nedodržování platných lidských práv, to je politický názor par excellence. Samozřejmě úředník může navrhnout politický názor par excellence, ale pak se nemůže divit, že politická většina v parlamentu má prostě jiný politický názor, takže to není tak, že by parlament nechtěl dělat něco pro lepší ochranu lidských práv, ale má prostě jiný názor na to, co jsou ta podstatná lidská práva.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane Jochu, děkuju, přeju hezký večer.
Roman JOCH, ředitel, Občanský institut
--------------------
Hezký večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane Křečku, v rychlosti ještě jeden divácký dotaz, k čemu vlastně úřad veřejného ochránce práv je, když nemá žádné pravomoci? Ptá se Kamil. Mám pocit, že většina veřejnosti tento úřad vnímá jen jako právní poradenství pro nemajetné, kde bohužel dochází k mrhání peněz daňového poplatníka.
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
To je velmi, velmi zkreslený názor, já už jsem to tady několikrát řekl. My nemůžeme nahrazovat činnost státních orgánů, čili my nemáme pravomoc věci rozhodnout. Nikdo nepochybuje o tom, že Ústavní soud je legitimním orgánem, přestože Ústavní soud žádný spor nerozhodne. On jenom řekne, porušili jste zákon, jděte na to znova. A totéž my. My nemůžeme změnit to stavební rozhodnutí, my řekneme, porušili jste zákon, rozhodněte znova. A ve většině případů se tak stane. Takový orgán je důležitý, který upozorňuje úředníky na to, že nejednají podle zákona a že podle našeho názoru se porušuje zákon. Jde o to, aby ten ombudsman měl autoritu, aby lidé řekli ano, on má pravdu. Ne že mýlí se. Pokud by ten ombudsman neměl autoritu ve společnosti, pak samozřejmě jsou to jenom marné výkřiky.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Říká zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Děkuju za to, že jste přišel do dnešní Devadesátky. Hezký večer přeju.
Stanislav KŘEČEK, zástupce veřejného ochránce práv
--------------------
Také vám děkuji, na shledanou.
