Projev Grety Thunbergové na summitu

24.09.2019

ČT 24 | 20:00 | Pořad: 90' ČT24


Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A teď aktuální klimatický summit v New Yorku včera na něm vystoupila taky hlavní tvář studentských stávek Pátky pro budoucnost Greta Thunbergová. Šestnáctiletá aktivistka ze Švédska obvinila světové lídry, že v boji proti změnám klimatu nedělají dost. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Thunbergová svými radikálními názory staví společnosti proti sobě. Americký prezident Donald Trump ji potom na Twitteru označil za v uvozovkách velice šťastnou dívku. Tohle všechno je špatně. Já bych tu neměla být, měla bych být ve škole na druhé straně oceánu. A přesto vy se obracíte na nás mladé, hledáte u nás naději, jak se opovažujete. Vy jste uloupili mé sny, mé dětství svými ráznými slovy a já přitom patřím mezi ty šťastné. Lidé tady trpí, lidé umírají, umírají ekosystémy, hroutí se. My jsme na počátku masového vymírání a vy mluvíte jenom o penězích a pohádky o věcném ekonomickém růstu, jak se opovažujete. Víc jak 30 let věda zcela jasně řekla jak na to, jak se opovažujete nesledovat to. Jak se opovažujete, když politika a řešení zatím nejsou na dohled z vaší strany. Říkáte, že nám nasloucháte, že chápete jak je to naléhavé, ale ať jsem jakkoliv smutná a rozzlobená nechci tomu uvěřit, protože kdybyste skutečně chápali situaci, a to přesto nadále nejednali, tak byste byli zlý a odmítám tomu uvěřit.Ta oblíbená myšlenka, že se emise sníží o půl za 10 let, to znamená jenom padesátiprocentní šanci, aby teplota nestoupla o 1,5 a nevznikly nezvratitelné změny, které už lidé nezvládnou. 50 % to je možná přijatelné pro vás, ale tato čísla nezahrnují ten bod zvratu a další zahřívání, toxické zažívání, znečištění. To není klimatická spravedlnost, spoléháme na naši generaci. Vy na ni spoléháte, že my vlastně vysajeme ty tuny CO2 a že přijdou technologie, které sotva existují. Padesátiprocentní riziko pro nás není přijatelné. My budeme muset žít s těmi důsledky. Mít 75% šanci, že teplota nestoupne, ABCC nám dává čísla, 420 gigatun CO2 by stejně ještě zbyl roku 2018 a tahle čísla je méně než 350 gigatun, ale jak se opovažuje předstírat, že se to dá vyřešit jenom tím, že se všechno bude dělat jako obvykle a že přijdou nějaká technická řešení. Hladina emise to všechno za méně než 8 a půl, celý ten rozpočet na emise bude pryč, takže pak už nebude žádné řešení nebo plány, které by se mohli prezentovat odpovídali těmto číslům. Ta čísla jsou pro vás příliš nepohodlná a vy nejste dost dospělí na to, abyste řekli je to opravdu je. Proto jste pro nás selhali, ale mladí lidé už chápou vaši zradu. Oči celé budoucí generace se upírají na vás a jestliže zase selžete, my vám nikdy neodpustíme.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A Michal má pravdu Greta Thunbergová, když emotivně říká, že světová společenství pouze řeční a v boji s globálními změnami klimatu v praxi nic nedělá? Možná taky podle toho o čem jsme mluvili před chvílí tedy Kjótského protokolu a Pařížských závazků.

Michal ŽÁK, meteorolog ČT
--------------------
Tak záleží jak se na to budeme dívat samozřejmě z hlediska těch čísel o emisích, které jsme ukazovali oxidu určitého, případně dalších skleníkových plynů, tak ta čísla hovoří jasně. Loni jsme vyprodukovali vůbec nejvíc v dějinách lidstva, takže z tohoto pohledu to by se dalo chápat, že opravdu to její rozhořčení je oprávněné. Samozřejmě na druhou stranu je nutné asi podotknout to, že došlo k té Pařížské konferenci té Pařížské dohodě, která něco nějakým způsobem ty státy, řekněme, zavázal k nějakému výraznějšímu snižování emisí skleníkových plynů. To, že se děje třeba tento summit, který byl vlastně žádán generálním tajemníkem OSN, který vlastně vede k tomu, že se ta problematika opět dostane do čela světových médií až tedy lidé ti obyčejní lidé jsou s tím více, řekněme, konfrontování, informováni o tom a podobně. To určitě je pozitivní, ale samozřejmě druhá věc je, že ta akce měla přijít a začít přicházet dřív.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jde mi o to, proč to působí tak jakoby světová společenství nic nedělalo. Je to tím, že státy naplnit závazky z předchozích klimatických summitů a konferencí, nebo to tím, že ty závazky byly málo ambiciózní nebo je to tím, že ty závazky vycházeli z dat, která už teď nejsou aktuální.

Michal ŽÁK, meteorolog ČT
--------------------
Já si myslím, že možná kombinace těch faktorů. To znamená, že na jedné straně ty závazky možná v některých případech nebyly dostatečně ambiciózní, ať už možná můžeme zmínit Čínu nebo Spojené státy americké. Na druhou stranu samozřejmě ten vývoj je někdy trochu odlišný, než se plánuje, než se očekává ten ekonomický vývoj a možná, že i vlastně kombinace možná politiků, možná ekonomů, nevím, kde dát jako větší důraz, příliš nenaslouchá tomu co klimatologové, co vědci říkají před čím varují a vlastně ty jejich závěry jsou tady už v podstatě 30 let. 30 let máme údaje o tom, že k té změně dochází, že ta změna bude poměrně závažná a že je dobré něco dělat. Hodně se hovoří v našich podmínkách třeba o adaptaci, ale tady už byla v devadesátých letech celá řada adaptačních navržena celá řada adaptační strategii. Z nichž jen i malá část se realizovala. Jedna věc se třeba týká i doporučení mají vypadat lesy. A jak vypadají 25 let letech lesy na Českomoravské vrchovině.Myslím, že ty a já víme velice dobře smrkové lesy jsou v podstatě mrtvé, a to je právě jeden z důsledku.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Teď konkrétní věci, které zazněly včera v New Yorku. Německá kancléřka Merkelová slíbila, že Německo zdvojnásobí pomoc pro rozvojové státy do onoho zeleného klimatického fondu, aby mohli plnit ty klimatické závazky. Emmanuel Macron zase řekl, že státy by neměly dovážet zboží, která zvyšuje znečištění ovzduší v jiných zemích a potom je tady ten závazek do roku 2030 snížit emise o 45 % a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, tak to už by mohlo stačit k tomu, aby ten efekt byl znatelný, aby CO2 emise klesli na místo vzrostly?

Michal ŽÁK, meteorolog ČT
--------------------
Určitě pokud jsou tam tyto závazky a budou naplněny, tak samozřejmě ty emise budou klesat. Ono samozřejmě jedna věc je jsou emise oxidu určitého druhá věc jsou třeba metody nebo způsoby, jak jistou část toho si určité atmosféry, řekněme, dostat z té atmosféry pryč. Můžeme se bavit o různých způsobech třeba větší počet stromů a podobně, podobné záležitosti. Ale druhá věc pokud opravdu do téhož roku 2050 budeme směřovat k neutralitě, tak to samozřejmě bude mít už asi citelný dopad. Ale problém je, že opravdu se stále často více hovoří než jedná. Vezměme si Kjótský protokol ten příliš v řadě zemí vlastně nezafungoval a Pařížská dohoda je to 4 roky azatím, když se podíváme na to na to tempo plnění tak jen minimum státu směřuje k tomu, aby ty závazky naplnil. Já vím, že to jsou zatím 4 roky, ale ta doba se rychle krátí.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A není problém v tom slově ambiciózní? Není jednoduše honba za maximálními závazky, které by splnily představu o tom, co je ambiciózní automaticky důvod k tomu, že takový závazek je nereálný a nesplnitelný?

Michal ŽÁK, meteorolog ČT
--------------------
Tak je to samozřejmě asi potřeba uvážit jaká ta opatření děláme, protože samozřejmě asi nemá cenu úplně vypnout všechny elektrárny, které nějakým způsobem produkují skleníkové plyny okamžitě bez nějaké adekvátní náhrady a podobně. Víme, že třeba u nás je velký problém s teplárenstvím, který závisí na tom uhlí, tam ta náhrada toho paliva bude trvat trochu déle. Ale na druhou stranu je nutné si uvědomit, že podle ekonomických studií, které jsou k tomuto tématu, tak oteplení je nad 1 °C, globální oteplení 1 °C. Vychází údajně pro ekonomický studii,já jsem samozřejmě nepočítal,tak vychází levněji konat než nekonat to znamená, že nic nebudeme dělat, tak nás to bude stát víc. Ano,bude to v tom dlouhodobějším horizontu nebude to třeba za 5 za 10 let, ale třeba za 20 nebo za 30 let. To bude stát mnohem více.Ostatně můžeme zmínit zase ty lesy české, kde jsme také nic nedělali a myslím si, že teď ty finanční náklady jsou dost enormní.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak Michale nechám tě chvíli chatovat s diváky. Pojďme teď zamířit za experty na životní prostředí dvou tuzemských politických stran míříme nejdříve za Miloše Vystrčila senátora, respektive předsedou senátorského klubu ODS, vítám vás,dobrý večer. Na telefonu Pavel Poc stranický expert ČSSD pro oblast životního prostředí, i vám hezký večer. Pane senátore váš stranický kolega Jan Skopeček, když začneme u Grety Thunbergová označil to vystoupení švédské aktivistky na summitu v New Yorku těmito slovy.Všichni jsou dnes zděšení šíleným projevem nezletilé nemocné Grety v OSN s tím, že Greta je produktem zelené lobby.Není to neadekvátní reakce na projev, takto mladé dívky, která možná má právo na to být emotivní.

Miloš VYSTRČIL, koordinátor program. týmu strany pro životní prostředí, /ODS/
--------------------
Já bych především chtěl říci, že byste sami řekli, že ten projev slečny Grety byl emotivní a tím pádem vzbudil, řekněme, některé emotivní reakce, jak na straně, řekněme, těch skeptiků, tak možná na straně těch alarmistů. Já osobně jsem toho názoru, že to co bychom si z toho měli vzít je to, že bychom neměli chodit do žádné krajnosti ani do té, řekněme, přílišné kritiky, a toho skepticismu k tomu, že nám nehrozí ani do toho alarmismu, že bysme málem měli třeba přestat jíst maso, ale že bysme se měli chovat rozumně. To znamená zabývat se tím co říkají klimatologové, co říkají vědci a snažit se na tu situaci která přichází adaptovat.


Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Je namístě označení šílená,nemocná?

Miloš VYSTRČIL, koordinátor program. týmu strany pro životní prostředí, /ODS/
--------------------
Je tam, v uvozovkách.


Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ne to nebylo, v uvozovkách.

Miloš VYSTRČIL, koordinátor program. týmu strany pro životní prostředí, /ODS/
--------------------
Jo, ale je to předpokládám vyjádření zase nějaké sociální síti, kde se používají.


Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
To je vyjádření vašeho stranického.

Miloš VYSTRČIL, koordinátor program. týmu strany pro životní prostředí, /ODS/
--------------------
Kde se používá trošku jiné výrazivo než třeba při té standardní komunikaci, například České televizi, takže pan poslanec to v tu chvíli tak cítil, tak to tak řekl, do jaké míry to komu připadá přiléhavé,to bych asi nechal posouzení. Já bych tyto výrazy nepoužil


Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane Poci nemůže to emotivním vystoupení mladé aktivistky být pro celou tu záležitost ochrany klimatu kontraproduktivní.

Pavel POC, expert strany pro oblast životního prostředí, /ČSSD/
--------------------
Já se obávám, že ono už je nezbytné, když se podíváte, na to, že /nesrozumitelné/ slavný britský vědec publikoval ty svoje závěry o tom, že tenhle problém máme někde před 50 lety, James Hansen Spojené státy předseda /nesrozumitelné/ 1988, Al Gore 2000 a nic se neděje. Přes to všechno toto varování se množství produkovaných skleníkových plynů pořád zvyšují, tak asi není co divit, že ti mladí, kteří to mají žít skutečně chtějí dělat. Ale prostě se objevila Greta, mohl to být v zásadě kdokoliv jiný z té generace a řekla to, jak si to myslí. Takže já bych to neviděl takhle. Prezident Macron reagoval tím obviněním, že rozděluje společnost, ale reagoval mezi námi na to, že Greta podala ještě /nesrozumitelné/ stížnost. To je takový provoz pro práva dítěte. Macron předtím poslal ze svého paláce pak reagoval tak tady tím způsobem.Já si myslím, že je to dobře, že je to vynikající, že to takhle promovala, že aspoň v té společnosti ukazuje, kde jsou ty lidé, kterým to vadí, kde jsou ti politici, kteří prostě reagují takhle pragmaticky.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane senátore na to naráží divačka Diana mladá sebevědomá generace symbolizovaná Gretou a hnutím Fridays for future se hlásí o slovo a vadí ji, že politici nehájí její zájmy. Jaká platforma by k tomu měla vzniknout, aby došlo ke změně? OSN vzniklé na půdorysu druhé světové války to určitě není, píše Diana. Tak na jaké platformě tuto záležitost budoucnosti lidstva řešit.

Miloš VYSTRČIL, koordinátor program. týmu strany pro životní prostředí, /ODS/
--------------------
Já jsem to říkal já si myslím, že ani ta krajnost není správně, že ta platforma možná to bude znít jako fráze ale je věda, je prostě prozkoumání situace.


Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak věda to řeší desítky let, věda došla ke konkrétním závěrům, které ovšem politici nereflektovali. Proto se ptám co by měla být tedy ta platforma, kde by se střetávaly závěry vědy a tavili se do konkrétních rozhodnutích o konkrétních kroků politiky.

Miloš VYSTRČIL, koordinátor program. týmu strany pro životní prostředí, /ODS/
--------------------​​​​​​​
Já vám to říkám. Pokud dneska tady do jisté míry padá správná kritika na to, že jsme některé věci jako politici byli upozorňováni a nedbali jsme toho podobně jako vy, když vás třeba upozorňují, že byste potřeboval spravit střechu domu tak, dokud nezačne pršet vlastně neděláte, pak to necháváte na poslední chvíli. Tam ale nejde tak složitou věc, tak si dneska myslím, že i nakonec to vystupování Grety povede k tomu, že nyní se ty věci budu muset brát více vážně, ale měli bychom k tomu přistupovat se zdravým rozumem, protože nemůžeme jít ode zdi ke zdi, abysme zase nezavedli nějaká biopaliva, která potom se ukáže zanechávají 4× větší stopu ekologickou než normální nafta a podobně. To, znamená to je ta cesta, kterou musíme jít. Nakonec já mám pocit Greta k této cestě vyzvala.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Z vašeho pohledu pana senátore na tom klimatickém summitu padly konkrétní proveditelné závěry, které by byly adekvátní reakcí na tu výzvu mladých lidí, včetně Grety Thunbergové.

Miloš VYSTRČIL, koordinátor program. týmu strany pro životní prostředí, /ODS/
--------------------
Já se omlouvám. Já si myslím, já jsem ten summit centry nesledoval no, jaké má přesné závěry úplně nevím ale moje zkušenost je taková, že to nevyřeší sami, že to vyřeší ty politiky jednotlivých zemí. A že je potřeba si uvědomit, že například Evropa emituje pouze 9 % skleníkových plynů a jsou tady jiné země, které dneska jsou, řekněme, ne tak vyspělé a chtějí rychle také se dostat k tomu blahobytu, který my dneska v Evropě zažíváme. Jim říkáme to nejde tak rychle, protože není pod není možné, aby se tolik emitovali a oni říkají, ale vy jste tenkrát tak dělali a nikdo vás neomezoval. To znamená to potom beru jako nespravedlnost, když najednou jim říkáme, že by měly být se chovat ekologičtěji než my v době třeba průmyslové revoluce jsme Evropě činili, když jsme zprovoznili parní stroj který, když někde projel, tak se tam nedalo dýchat.


Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A aktuálně je to dokonce 9,6 tady měla spíš to inklinuje k 10 procentům podíl Evropské unie na emisích CO2. A jsme třetí v pořadí po Číně a Spojených státech. Pane Poci na místě, aby právě Evropa byla co nejvíc ambiciózní v těch klimatických závazcích nebo ambiciozita ta by měla být na straně někoho jiného? Číny, Spojených států?

Pavel POC, expert strany pro oblast životního prostředí, /ČSSD/
--------------------
A podívejte se starý kontinent je v zásadě jediný v tuhle chvíli ochotný k razantnějším opatřením. Evropa je prostě víte tak, tak to je, byť samozřejmě tady jsou nějaké debaty o tom, jestli jít dál za dohody /nesrozumitelné/, ty zablokovalo koneckonců vším Česko, Maďarsko, Polsko, Estonsko. Ale pořád prostě jsme /nesrozumitelné/, co se týká Ruska, Číny, Indie oni v mnoha směrech začínají chápat ty země, a to se netýká jenom klimatu. Týká se to třeba otázky rezistence vůči antibiotikům a podobně. Jsou to prostě všechny tyhlety ekologické, řekněme, záležitosti, že prostě musí jít tou cestou. Takže Evropa je prostě přirozeným lídrem a je jenom otázkou toho zda si v zásadě politicky troufne, a to nejen uvnitř doma, ale to samozřejmě i směrem k těm světovým partnerům. Ale jste prostě označil přesně. Evropa sama nezvládne, musí prostě reagovat celý svět, to je bez debat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Michale tvůj pohled klimatologa a ambicióznost evropských plánů možná i s ohledem na historický dluh Evropy, na to, co naznačoval pan senátor.

Michal ŽÁK, meteorolog ČT
--------------------
Bych rád podotknul, samozřejmě současnosti ta Čína je lídrem, a tak dále, USA následují. Musíme uvědomit, že ten oxid uhličitý, který emituje tak v té atmosféře zůstával velmi dlouhou dobu. To jsou minimálně desítky až stovky let, takže když se podíváme do historie, tak Evropa jako taková debata ve dvacátém století toho imitovala opravdu velké množství.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Takže stále oxid uhličitý kupříkladu z konce devatenáctého století, anebo minimálně z první poloviny dvacátého století, což bylo tedy stále velmi intenzivně průmyslové období v Evropě.

Michal ŽÁK, meteorolog ČT
--------------------
Tak on samozřejmě ten koloběhtoho oxidu uhličitého je poněkud komplikovanější, ale opravdu je to o tom, že velká část v té atmosféře zůstane dlouho. To znamená z tohohle hlediska nějaká historická zodpovědnost tady být může a samozřejmě nesmí to být zase nějaký bič, který si na sebe ušijeme.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Reakce rychlá a půjdeme potom k závazkům Česka.

Miloš VYSTRČIL, koordinátor program. týmu strany pro životní prostředí, /ODS/
--------------------
Já si jenom chtěl reagovat na to, že tam je napsáno v tom dotazu paní Simony, že Česko nic nedělá. Já teda musím říci, že.


Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Předbíháte, k tomu se dostaneme. Pojďme k těm českým závazkům. Jaké cíle stanovovat v oblasti životního prostředí současná česká vláda. Tématem číslo jedna je boj proti suchu a snaha udržet vodu v krajině. Vláda se taky zavázala plnit cíle Pařížské dohody, včetně zkvalitnění ovzduší a lepšího třídění odpadu a jeho recyklace. A teď konkrétní projekty. Takzvané Kotlíková dotace, tedy finanční podpora na pořízení ekologičtějších kotlů. A potom program dešťovka. Dotace na využití srážkové a odpadní vody v domácnostech a také na zahradách. A dále program Zelená úsporám program na podporu, například zateplení domů, výměny oken nebo stavbu pasivních domů. Uhelná komise ustavená v červenci má zase řešit útlum těžby uhlí a výrobu elektřiny z ekologičtějších zdrojů. No a v neposlední řadě projekt s cílem do pěti let vysázet mimo lesy asi 10 000 000 stromů i tento cíl chce Ministerstvo životního prostředí finančně podpořit. Do roku 2030 chce potom stát do ochrany životního prostředí investovat 12 miliard euro, řekl to alespoň novinářům šéf resortu Richard Brabec po klimatickém summitu v New Yorku.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Půjdou vlastně na všechno. Půjdou dohromady na restrukturalizace naší energetiky, protože budou se dále uzavírat hnědouhelné bloky. A budete samozřejmě restrukturalizovat energetika, průmysl. Budeme taky dávat do podpory čisté mobility. To znamená nástup elektromobility, infrastruktura. To znamená výstavba dobíjecích stanic, vodíkových stanic, prostě plnící. V neposlední řadě budeme dávat třeba právě i na úspory v domácnostech. To jsou projekty, jako je Nová zelená úsporám a další. To je zhruba těch 300 miliard korun, ekvivalentu 12 miliard EUR, které budeme do roku 2030 investovat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak pane senátore jsou ty plány vlády v ochraně životního prostředí a plnění závazků České republiky dostatečně, já použiju to neotřepané slovo ambiciózní, ale taky dostatečně konkrétní z vašeho pohledu.

Miloš VYSTRČIL, koordinátor program. týmu strany pro životní prostředí, /ODS/
--------------------
Já myslím, že se teprv uvidí. Já osobně bych řekl, že ty jednotlivé programy, které tady byly také prezentovány samozřejmě obecně k tomu snížení emisi přispívají, ale myslím si jsou to spíš jakési kapky moře, že by ten přístup měl být systematičtější a pokud se bavíme třeba o programu Dešťovka tak já to nechci nějak bagatelizovat, ale dneska tomu bylo vždycky to bylo, takže těch domů byly sudy s vodou a vždycky, když pršelo, tak se tam stejně ta voda chytala a pak se s ní zalévalo. Otázka, jestli bychom spíš třeba neměli změnit pravidla na dani na odbahnění rybníků, tím způsobem, že dostanou třeba i rybářské svazy, které tam chovají ryby, což dneska není možné. Takový rybník má třeba 300 000 kubíků vody. A například v Budči v mém senátním obvodu je dlouhodobě ten rybník neodbahnění a je napuštěný, protože není možné získat dotaci na odbahnění, protože tam chtějí rybáři představte si to chovat ryby, a to je 30 000 kubíků, což je nějakých 300 000 dešťovek. Takže já si myslím, že v tom, jestli bychom se měli chovat efektivně, úsporně a uvědomit si co má účinnost a co nemá účinnost a co trošku zavání populismem. To je věc, kterou bych tady chtěl říct a potom ještě jedna, jak jste mě zarazil. Obecně, ale musím říci, že se celkem v České republice daří snižovat emise CO2, když se podíváte od roku 1979 na ten graf snižování emisí CO2, tak jsme jedni z nejlepších v Evropě z hlediska toho snižování.


Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jestli dovolíte, nechám zhodnotit za chvíli klimatologa, ale pane Poci bylo to byla to voda na váš mlýn, jak jste to říká pane senátore nedostatečná systematičnost a efektivnost. Tak souhlasíte, že o Ministerstvo životního prostředí a aktuální vláda možná postupují v té věci ochrany klimatu a opatření v boji s dopady klimatické změny příliš na efekt, málo efektivně a málo systematicky.

Pavel POC, expert strany pro oblast životního prostředí, /ČSSD/
--------------------
Ani ne. Já jsem po těch zkušenostech a po těch 10 letech v politice, byť politice evropské v podstatě rád za všechno. Pozitivní je co se děje, byť jste jmenoval z mého pohledu nesouměřitelné věci zaplaťpánbůh za každou z nich. Já jsem primárně rád za to, že začne pracovat uhelná komise, to je extrémně důležitá věc. Když se podívám sousední Německo tam už prostě tohle pochopili. Ono nejde jenom o to prostě někde zavřít nějaké /nesrozumitelné/, taky o to se postarat i o ty lidi tam. Tohleto prostě jde ruku v ruce. Takže já si myslím, že ta vláda dělá celkem co může. Snad bych uvítal větší investice do rekonstrukce krajiny, Dešťovka je pěkná věc, ale snad se podaří některé ty, řekněme, velké projekty, které vím, že plánuje Ministerstvo zemědělství, co se týká komplexní rekonstrukce krajiny z hlediska zadržování vody v krajině a hlavně doufám, že bude hodně peněz do rekonstrukce lesů. Tam jsou potřeba je legislativní změny, ale vím že ministr v tom řadu věcí plánuje, byť bych ocenil trošku, jak jste řekl větší ambicióznost a rychlost tady v tom. Ale prostě žijeme v nějakých podmínkách a ty jsou jsou v Česku těmhle těm opatřením politicky poměrně hodně nepříznivé, takže jsem si to vláda dělá v rámci těch možností relativně.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Co jsou pane Poci a ptám se vás jako zástupce koaliční strany záruky pro běžného občana České republiky, že skutečně dojde k tomu o čem mluví ministr životního prostředí a teď cituju. Do roku 2050 nebude jezdit jediné auto na benzín, naftu možná dokonce CNG. Všechno bude elektrifikováno, změní se zemědělství, průmysl některé oblasti zcela zaniknou, protože sami o sobě prostě nemohou snížit emise CO2. Tak co garance, že tomu tak bude je to opravdu velmi ambiciózní.

Pavel POC, expert strany pro oblast životního prostředí, /ČSSD/
--------------------
Nedovedu si představit žádnou garanci. Do té doby bude, myslím si říkal jste 2050, tak do té do té doby budou šetery nebo sedmery parlamentní volby, takže hovořit o garancích v situaci takové české reality, kdy hodně často prostě jedna vláda změní o 180 stupňů, ale určitě o 90 to, co dělala ta předchozí. Tak cena garance je zvláštní. Ale byl bych si docela jistý, že zemědělství se změní. Protože, pokud se nezmění tak budeme hlady, a to nechcem. A byl bych si docela jistý, že struktura průmyslu a hlavně jeho efektivita mám na mysli účinnost i energetická další se změní, protože pokud ne tak nebudeme konkurenceschopní. Co se týká té elektromobility je otázka, jestli za 30 let budeme všichni jezdit elektromobily, nebo jestli bude většina aut na vodík. To se samozřejmě uvidí, tohle podle mě pan ministr Brabec nemůže vědět.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Máme koneckonců zástupce opoziční strany tak, kdybyste se stal ministrem životního prostředí, pana senátore. Tak šel byste tím směrem, aby v roce 2050 v Česku najezdilo jediné auto na benzín či naftu možná dokonce, říká pan ministr Brabec, na CNG.

Miloš VYSTRČIL, koordinátor program. týmu strany pro životní prostředí, /ODS/
--------------------
Já teda si myslím, že takovéto nápady v elektromobilitě vzhledem, když vezmu současný stav a možnost využívat baterie a možnosti elektrických rozvodů považuji za naprosto nesmyslné. To, co má smysl elektromobilita, například ve městech, kde je velmi špatné ovzduší a kde se tím letošní tím způsobem dá dneska pomoci, protože mimochodem dneska každý elektromobil má komín v Opatovicích nebo v Počeradech a tam 50 % emisí prostě vychází normálně do ovzduší, do vzduchu, akorát to není v té Praze nebo v Brně, ale je to v těch Opatovicích jo. Tak to dneska je. To znamená, ale třeba taky vyrábí třeba z uhlí ještě pořád dneska, takže to je jedna věc. A pokud já bych byl ministr životní prostředí, tak to co vidím jako naprosto zásadní, aby obrovské dotace do oblasti zemědělství šly na péči o krajinu, skutečně. Dneska dotace zejména velkým zemědělským podnikům, některým oligarchům nejdou na péči o krajinu, ale jdou na zvyšování zisků v případě já nevím pěstování různých typů plodin. A to přece je nesmysl. My neděláme, nedáváme dotace zemědělství kvůli tomu aby někdo bohatnul, ale kvůli tomu, aby ta krajina vypadala jinak, než dneska, vypadá, a to vidím jako zásadní problém, který dneska vláda vůbec nezvládá. A ty dotace, které jsou určeny vlastně principiálně na to, aby nám pečovaly o tu krajinu a pro ty budoucí generace, slouží úplně k něčemu jinému, a to vidím úplně jako zásadní problém, protože to budování těch mokřadů, to budování remízků, to budování dalších, řekněme, krajinných prvků, které nejdříve byly, to je to zásadní, co nám udrží vodu v krajině, a pokud neudržíme vodu v krajině, tak jestli jezdíme elektromobilem nebo autem na naftu, nám bude úplně jedno, protože umřeme žízní.


Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Zajímavé je, že jsme neotevřeli téma přechodu na jiné zdroje energie, necháme si to jindy, pánové. Díky moc, přeju hezký večer.

Miloš VYSTRČIL, koordinátor program. týmu strany pro životní prostředí, /ODS/
--------------------
Děkuju za pozvání.


Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak, Michale, zajímá mě tvé hodnocení toho, jak se Česká republika podílí právě na tom znečišťování ovzduší .Dotaz Simony: Česko se tváří jako, že se ho problém netýká, přitom emise CO2 činí v Česku 10 tun na obyvatele, zatímco v Číně jen 6 tun, v Indii dokonce ani na 2, proč se o tom, že patříme mezi největší znečišťovatele, více nemluví. Tak poprosil bych o verifikaci těch čísel a odpověď na dotaz.

Michal ŽÁK, klimatolog, meteorolog ČT
--------------------
Tak já se přiznám, že úplně přesně nevím, jak to vychází v Číně nebo v Indii, ale opravdu ten přepočet na obyvatele je, z tohohle pohledu Česko je na té špici nebo patří mezi tu špičku, a zejména když bychom se podívali do historie Československa, tak tam, zejména v osmdesátých letech to bylo opravdu enormní. Na druhou stranu opravdu ten pokles nastal od těch 90, začátku devadesátých let. Ono to samozřejmě do jisté míry bylo dáno tou ekonomickou transformaci, tím přechodem od toho těžkého, energeticky náročného průmyslu a tak dále, čili tam to nebyla až tak možná jako činnost vlády nebo politiků, ale trošku samovolně ta činnost ekonomiky, ale zase nejsem ekonom, takže bych nerad se pouštěl do těch detailů. Ale možná jenom k tomu jenom, co tady ještě zaznělo, tak mně tam ještě chyběla možná taková zmínka o tom, že vlastně důležité je opravdu ještě více myslet na energetické úspory, které můžou mít celou řadu, celou řadu podob, aby opravdu, když už se to uhlí spaluje, tak aby ho bylo potřeba co nejméně. A 1 věc je třeba doprava, elektromobilita, to je sice 1 stránka, ale druhá věc je hromadná doprava a podpora hromadné dopravy a víme, že tady jsou čísla, která jasně hovoří o tom, že dochází třeba k nárůstu cestujících na železnici, nicméně třeba budování infrastruktury, nové budování infrastruktury, je z tomto pohledu naprosto, podle mého názoru tedy, dosti zoufalé. Stále ještě nemáme dobudován první koridor, který se začal budovat před 25 lety.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Kapacita železnice nedostačuje nárůstu dopravy.

Michal ŽÁK, klimatolog, meteorolog ČT
--------------------
Nedostačující i v okolí Prahy, viz železnice na Beroun, to je jak z CK Uherska, čili opravdu je to, tad hle vidím rezervy, které možná jsou o penězích, možná o něčem jiném, ale ty rezervy tady jsou.

Přílohy