Schváleno. Veřejné peníze ohlídá registr smluv

Lidové noviny | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | autor: Kateřina Surmanová

PRAHA Včera navečer poslanci uzavřeli dvouletou anabázi se schvalováním zákona o registru smluv. Jde o rejstřík, kde mají být na jednom místě smlouvy nad 50 tisíc korun, ve kterých se pracuje s veřejnými penězi. Ať už s nimi nakládá ministerstvo, město, kraj, státní fond, nebo firma, v níž má obec či ministerstvo podíl.

Senátoři předlohu dolní komoře vrátili. Chtěli, aby odpadlo pravidlo, že pokud nějaká smlouva „nevisí“ do tří měsíců od uzavření v registru, vůbec neplatí. Toto senátní změkčení poslanci nakonec odmítli a tvrdé pravidlo zachovali, protože zvládne samo a bez státních nákladů fungovat jako prevence.
Debat nad registrem se tím ale zákonodárci nezbavili, brzy je čeká další kolo. „Co nejrychleji se začne pracovat na novele, aby národní podnik Budvar smlouvy zveřejňovat nemusel,“ uvedl pro LN Jan Chvojka, místopředseda poslanců ČSSD. Politiky k tomu vede obava, že jinak pivovar neobstojí v tržní konkurenci.
Už teď je v zákoně řada výjimek. Povinnost nepadne například na energetickou firmu ČEZ, malé obce, kancelář prezidenta, sněmovnu či Ústavní soud.

Pokračování na straně 4

Veřejné peníze ohlídá registr
Dokončení ze strany 1

Zákon začne platit od poloviny příštího roku, ale pravidlo „co nevisí na webu, jako by neexistovalo“, se aktivuje až v létě 2017. Počítá se s tím, že role kontrolora se ujme veřejnost, která bude zvědavá, jak se nakládá s tím, co odvádí na daních.

Budvar vynechte

Česká republika bude vedle Slovenska jedinou zemí v Evropě, která takovou normu má. Podle poslance Jana Farského (TOP 09 a STAN) se za pět let fungování povinného zveřejňování u našich východních sousedů ukázalo, že to funguje. „Odhalila se nějaká předražení, došlo na úspory, ale to není hlavní funkce registru. Tou je prevence, aby se nevýhodné smlouvy vůbec neuzavíraly,“ uvedl včera politik, který zákon do sněmovny předkládal rovnou dvakrát, Nejdřív zaNečasovy vlády coby člen koalice, a pak za Sobotkovy vlády z opozičních lavic.
Podle něj nehrozí ani naplnění katastrofických scénářů, s nimiž vedle poslanců KSČM a ČSSD přišli především senátoři. Vyrazili i na Slovensko a do Rakouska, aby se o registru smluv pobavili. Svoji zkušenost popisovali tak, že na Slovensku jim řekli, že to nefunguje, a v Rakousku vůbec nepochopili, proč by měli firmám se státním nebo obecním podílem něco takového dělat.
Společná obava je, že třeba České dráhy, městské teplárny nebo dopravní podniky a také hojně zmiňovaný Budvar nevyhnutelně zkrachují, protože si konkurence vytahá ze smluv jejich obchodní tajemství a know-how.
To by se stát nemělo, protože ven nepřijde nic, co už teď není veřejné podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ale i tak je jasné, že se kvůli tomu čerstvě přijatý zákon brzy znovu otevře, a že Budvar nebude jediný, kdo bude chtít výjimku. Ozval se například i ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), že zveřejňovací povinnost připraví o zákazníky resortní zkušební ústavy, třeba textilní nebo stavební.
Největším paradoxem zákona o registru smluv je, že velká část poslanců pro normu zvedla ruku, aniž by si ji opravdu přála schválit. Ale udělala to, aby se vyhnula zájmu občanské iniciativy Rekonstrukce státu.
Senátoři Miloš Vystrčil (ODS) i Jaromír Strnad (ČSSD) během projednávání v horní komoře hovořili o tom, že za nimi chodili kolegové ze sněmovny, ať se zasadí o trvalou výjimku pro firmy, kde má podíl stát nebo město. Stejně jako lidé z Budvaru, správce přenosové soustavy ČEPS nebo České televize, kteří prosili, aby dostali pardon ze zveřejňování.
„Kdo je proti tomuto zákonu, je dnes v situaci, že není dobrým člověkem. Mně z toho vychází, že nemůžeme přijmout dobré řešení,“ shrnul Vystrčil. Vystihl tím převažující náladu v parlamentu. Strach a otrávenost, že když registr neodhlasují, vyslouží si nálepku korupčníka.

Sluníčkový zákon

Rekonstrukce státu nebo Piráti mluvili o včerejším hlasování jako o tom nejdůležitějším, které sněmovnu vůbec čeká. Přestože před ní leží nová úprava pravidel pro veřejné zakázky, státní rozpočet, stavební zákon, za sebou už má zákon služební. Stejně jako odpůrci registru straší nejčernějšími scénáři, kterým zkušenost ze Slovenska nedává za pravdu, jeho příznivci v něj zase vkládají očekávání, jaká centrální depozitář smluv nemůže splnit.
Poslanec ODS Pavel Blažek během jednání pro normu použil anglický termín „sunshine law“ neboli sluníčkový zákon. To mají být z definice takové, jejichž prostřednictvím stát všechny informace o svém fungování zveřejňuje a dává je lidem k dispozici. „Musíme všichni přestat přehánět a držet věci v rozumné míře. Tam, kde se politici dříve nebáli svobodně rozhodovat, se dnes bojí. Je iluze myslet si, že taková společnost je svobodná,“ řekl.
Nervozita panuje třeba kolem toho, že registr neříká nic o okolnostech zakázky nebo třeba pronájmu nemovitosti a povede k pranýřování politiků. Na příkladu: obec na jižní Moravě schválí prodej domu nabídce, která sice není nejvyšší, ale garantuje, že v budově v dalších deseti letech nevznikne herna, naopak tam zůstanou obchody a restaurace. V centrálním rejstříku ale uvidí třeba pražský novinář jen to, že podepsaná cena je nižší, než bývá zvykem.