Senátoři možná zvýší daňové příjmy obcí o miliardy od roku 2017

Zpravodajství ČTK | 14:51 | Rubrika: Makroekonomika - Praha, Středočes. kraj, ČR | autor: mhm

 Praha 30. listopadu (ČTK) - Senátoři možná zvýší daňové příjmy obcí v řádu miliard korun od roku 2017. Doporučil to jejich výbor pro veřejnou správu. Ve Sněmovně podobný návrh přijat nebyl. Senát o tom rozhodne ve středu. O den dříve bude o novele, v níž ministerstvo financí navrhlo přilepšit pouze krajům, rozhodovat hospodářský výbor horní komory.

 Novela o rozpočtovém určení daní má krajům zajistit zvýšení příjmu z vybrané daně z přidané hodnoty od příštího roku zhruba o 3,5 miliardy korun. Kraje nyní získávají z vybrané DPH 7,86 procenta, nově by měly mít 8,92 procenta. Příjmy krajů z daní by se tak vrátily do stavu před rokem 2011, kdy byl podíl krajů na daňových výnosech snížen.

 Senátoři toto zvýšení chtějí zachovat. Obcím ale chtějí od roku 2017 přilepšit o zhruba dvě miliardy korun, v roce následujícím pak o sedm miliard korun. Návrh totiž předpokládá zvýšení podílu obcí na DPH ze současných 20,83 procenta na 21,4 procenta v přespříštím roce a na 23,58 procenta v roce následujícím.

 "Vzhledem k činnostem, které vykonávají obce a kraje, považujeme tento poměr za odpovídající," uvedl k návrhu předseda senátního výboru pro veřejnou správu Miloš Vystrčil (ODS). Návrh má podle něj podporu Svazu měst a obcí, pro zvýšení příjmů obcí je i prezident Miloš Zeman.

 O zvýšení příjmů obcím se snažili zástupci ODS a TOP 09 v dolní komoře, ale neúspěšně. Podle jejich návrhů se příjmy obcí měly zvýšit v přespříštím roce o 3,6 miliardy korun, od roku 2018 o 6,6 miliardy korun.

 Finanční úřady vybraly loni na dani z přidané hodnoty 322,9 miliardy korun, meziročně zhruba o 14 miliard korun více. Státní rozpočet získal loni podle údajů ministerstva financí na DPH 230,2 miliardy korun, tedy o pět procent více.

 Krajům a obcím klesl podíl na výnosech z daně z přidané hodnoty za vlády Petra Nečase (ODS). Tehdy bylo cílem získat peníze ze zvyšování sazeb DPH jen do státního rozpočtu kvůli financování druhého důchodového pilíře, jenž nynější vláda ruší. Zároveň se změnilo rozpočtové určení u obcí, kdy si menší obce polepšily na úkor velkých měst.