Slučování škol na Vysočině

ČRo Region, Vysočina | 14:05 | Pořad: Narovinu

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
Autonomie osmnácti středních škol na Vysočině je u konce. K prvnímu červenci se oficiálně sloučí do osmi páteřních školských center. Součástí úspor je mimo jiné to, že 49 lidí přijde o práci. Je tím situace vyřešena? Kdo zhodnotí, jestli je to krok správným směrem a kdy? Nejen o tom v pořadu Narovinu právě teď. Dobrý poslech přeje Dan Burda. A ve spojení jsme s bývalým hejtmanem, v současné době opozičním zastupitelem a senátorem Milošem Vystrčilem z ODS. Dobrý den do pražského studia.

Miloš VYSTRČIL, exhejtman, senátor /ODS/
--------------------
Hezké odpoledne z Prahy.

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
Přesně před rokem se hlasovalo, pro slučování bylo 29 krajských zastupitelů, 1 byl proti, 8 se zdrželo. Jen pro pořádek, ve které skupině jste byl vy?

Miloš VYSTRČIL, exhejtman, senátor /ODS/
--------------------
ODS vždycky byla pro to, aby rozumné slučování probíhalo. Já si to už přesně nepamatuji, ale mám pocit, že jsem se nakonec zdržel, protože některé věci mi tam neseděly.

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
Ale principiálně jste pro.

Miloš VYSTRČIL, exhejtman, senátor /ODS/
--------------------
Principiálně jsem pro to, abychom reagovali na demografický vývoj.

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
Pokud jde o to, v čem jste byl proti, ohledně automobilní školy, pokud si vzpomínám, jste se zmiňoval v Jihlavě ohledně slučování zdravotní a obchodní školy. Proč jste se nakonec tedy zdržel? Toto bylo opravdu zásadní?

Miloš VYSTRČIL, exhejtman, senátor /ODS/
--------------------
Já jsem neměl pocit, že některá ta slučování jsou dobře připravená a dostatečně prodiskutována a zejména například u Obchodní akademie v Jihlavě jsem měl pocit, že tím sloučením něčeho nedosáhneme, tím myslím, že úspory žádné nenastanou, neboť Obchodní akademie Jihlava byla schopná v uvozovkách spořit a přizpůsobovat se demografickému vývoji i sama od sebe a tudíž proto jsem se zdržel, neboť se mi zdálo, že některé ty změny jsou dělány maličko účelově.

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
Je něco, čeho se budete od prvního července nebo spíše od prvního září obávat?

Miloš VYSTRČIL, exhejtman, senátor /ODS/
--------------------
Tak, nic konkrétního nyní mě nenapadá. Toho, čeho se obávám je, aby například i díky tomu slučování nedošlo ke snížení kvality škol, respektive kvality výuky na těchto školách.

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
Je pravda, že váš kolega Ota Benc tento týden zrovna na zastupitelstvu zmiňoval že bude nutné především sledovat tu kvalitu výuky. Je to pro vás priorita, budete tlačit jako opozice na to, aby se s tím pracovalo?

Miloš VYSTRČIL, exhejtman, senátor /ODS/
--------------------
Já jsem přesvědčen o tom, že kvalita výuky je pro Vysočinu a vůbec pro celou Českou republiku zásadní a pokud dneska jsme, nejsme na centrální úrovni schopni tu kvalitu výuky sledovat, tak si myslím, že kraje by k tomu měly přistoupit mnohem aktivněji než je tomu doposud.

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
Takže dosud nikdo nesledoval, jaká je kvalita. Ono by to bylo možná potřeba, abyste měli s čím srovnávat, až se školy sloučí.

Miloš VYSTRČIL, exhejtman, senátor /ODS/
--------------------
No, já mám pocit, že některá interní sledování si samozřejmě ředitelé dělali. Nebylo to však děláno centrálně, řekněme z úrovně kraje, pokud samozřejmě nepočítáme státní maturity a to, že bude obtížné nějak něco srovnávat. Máte pravdu. Na druhé straně, pokud by se ta šetření udělala ještě nyní, tak pořád ty žáci, kteří vlastně teprve nyní se dostávají do té fáze sloučení, budou zřejmě vykazovat ty znalosti, které ještě získaly školy, na školách, které byly ještě samostatné.

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
A podle jakých ukazatelů to, by to měl někdo a kdo vlastně hodnotit?

Miloš VYSTRČIL, exhejtman, senátor /ODS/
--------------------
Tak ty ukazatelé by rozhodně neměly stanovovat jednotlivé školy, asi by to neměli ani být krajští úředníci. Měly by to být ukazatelé, které se používají obecně při měření kvality znalostí, schopností a dovedností a jsou určitě dneska instituce, které dokáží, navrhnout ukazatele, které by měly být sledovány. Já sám nejsem v této oblasti stoprocentní odborník, takže ty konkrétní ukazatele bych byl možná schopen vám říci  například v oblasti matematiky nebo fyziky, ale v oblasti například strojírenství, si to netroufám.

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
Vy jste říkal, ale že by se o to tedy měly postarat kraje. Mám to chápat tak, že když by to neměli být ale krajští úředníci, tak že si kraj má objednat nějakou, řekněme externí firmu, která to zhodnotí?

Miloš VYSTRČIL, exhejtman, senátor /ODS/
--------------------
Tady jsou dvě možnosti. První je, že si myslím, že by kraje například formou Asociace krajů měly více tlačit na, řekněme, Ministerstvo školství, aby to začalo více pracovat na tom, aby byly k dispozici jakési možnosti srovnávání kvality  studentů v jednotlivých typech škol s tím, že já osobně si nemyslím, že by to mělo být formou maturitní zkoušky. Já si myslím, že maturitní zkouška by měla být pouze z těch základních předmětů matematiky, českého jazyka a jednoho cizího jazyka a nejlépe ještě pouze formou nějakého testu, nikoliv formou nějakých, nějakého textu, který potom je subjektivně hodnocen, ale určitě by bylo dobře, kdyby i na celostátní úrovni existovaly nějaké možnosti, jak si i kvalitu v jiných předmětech a ve výuce jiných předmětů ověřit. Pokud se tak nestane, tak potom zřejmě nezbyde krajům, než například ve spolupráci, a to nemusí být komerční firmy, ve spolupráci, řekněme s vzdělávacími institucemi, se pokusit si takové ověřování připravit na úrovni kraje, ale jak říkám, preferoval bych centrální měření.

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
A když se vrátím k těm obavám, obavy z toho, že třeba učební obory stáhnou na těch sloučených školách kvalitu výuky dolů, vy máte nebo ne?

Miloš VYSTRČIL, exhejtman, senátor /ODS/
--------------------
Tak, je to určitě hrozba, protože v okamžiku, kdy sloučíte profesorský nebo učitelský sbor, který na jedný straně vyučuje, řekněme, řemeslu, na druhé straně všeobecně vzdělávacím předmětům a na třetí straně odborným předmětům, tak potom v každém tom případě ta výuka probíhá trošku jiným způsobem a ten přínos může být jak pozitivní, tak negativní. Hodně bude záležet na vedení těch škol, v některých případech vlastně může paradoxně dojít k tomu, že i v případě výuky řemesel se úroveň všeobecně vzdělávacích předmětů zlepší a v jiných případech to může být přesně naopak, že se naopak při výuce všeobecně vzdělávacích předmětů ta výuka, kvalita výuky zhorší, protože se na to méně bude dbát z důvodu toho, že se řekne, ta naše škola je zejména o řemeslu, odbornosti, tak proč by pořádně ten člověk se měl učit česky.

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
Říká krajský zastupitel za ODS Miloš Vystrčil. Vy jste zažil první vlnu slučování v těch letech 2003 až 2005, kdy jste byl také hejtmanem. Jak hodnotíte teď výsledek a dá se očekávat, že to teď bude stejné?

Miloš VYSTRČIL, exhejtman, senátor /ODS/
--------------------
Na tom slučování je nejhorší to, že v okamžiku, kdy dojde ke sloučení dvou nebo tří škol, tak ta škola dál funguje a vy paralelně s tím nemůžete sledovat, jak by ty školy fungovaly, kdyby k tomu sloučení nedošlo. A tím pádem vlastně se nemůžete nikdy dobře, nebo nemůžete dobře obhájit tvrzení, že nyní po sloučení ty školy fungují lépe než před sloučením, protože nikdo neví, jak by, kdyby nedošlo ke sloučení fungovaly. Já toho, využívají jak zastánci slučování, tak jeho kritici, to znamená, já ty kroky, které my jsme dělali, hodnotím veskrze pozitivně s tím, že si myslím, že skutečně v mnoha případech jsme umožnili zachování některých oborů, které by jinak zanikly, ale znám i kritiky toho slučování, kteří, řekněme, mají tento názor nebo zachovávají si ty názory do dnešní doby. Je to hrozně těžké tuto argumentaci vést tak, abyste někoho přesvědčili právě kvůli tomu, co jsem říkal.

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
A sebekriticky zpětně, kde se ukázalo, že to nebylo úplně správně? V těch letech 2003 až 2005.

Miloš VYSTRČIL, exhejtman, senátor /ODS/
--------------------
No, právě z těch důvodů, o kterých já jsem mluvil, se to vlastně nedá přesně určit. Jediné, pokud chcete nějakou sebekritiku, co já si myslím, ale já na svoji obhajobu říkám, že jsme to zastávali v té době, tak si myslím to, že z těch důvodů různých jako vnějších, je dobré, když se tomu slučování přistupuje až v okamžiku, kdy je opravdu naprosté většině lidí, kteří se například vzděláváním zabývají, zřejmé, že ta situace je kritická. Paradoxně teorie říká něco jiného, že by se mělo krizi a kritickým situacím předcházet. Ale pokud vy to slučování uděláte, že té situaci snažíte předejít, to znamená ještě ta krize není vidět, tak vlastně dáváte velké argumenty těm kritikům, že to není potřeba. A v okamžiku, kdy počkáte až ta krize nastane, tak vlastně potom většina těch kritiků už mlčí. Na druhé straně to zpoždění potom samozřejmě něco stojí. Ať už se to týká kvality výuky nebo nějakých ekonomických nákladů.

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
Když se podíváme na ty dopady, konkrétně letos tedy, to už jsem zmiňoval na začátku, to znamená, že o práci přijde převážně asi 35 učitelů, zbytek dalších nepedagogických pracovníků, jedná se samozřejmě také o to, co udělá kraj s těmi budovami, které případně některé školy opustí. Když se podíváme na drobný příklad z toho, z těch let minulých. Zemědělská škola v Havlíčkově Brodě, ve městě je teď prázdná budova, nikdo neví, co s ní. Nemůže dojít k tomu, že to slučování škol bude produkovat ruiny a paradoxně možná ve chvíli,  kdy těch žáků bude dostatek, tak nebude kam s nimi?

Miloš VYSTRČIL, exhejtman, senátor /ODS/
--------------------
Řekl jste ta rizika, která jsou spojena s tím slučováním. Na druhé straně to, že nějaký akt nebo nějaké rozhodnutí skrývá rizika, ještě neznamená, že by se k nim v žádném případě nemělo přistoupit. To znamená, jediná možnost je dopředu se na tyto možnosti, o kterých vy jste mluvil, připravit. To znamená snažit se opravdu se zbavovat jenom těch budov, které u kterých je velmi pravděpodobné, že už je nikdy potřebovat kraj nebude a v okamžiku, kdy třeba je možné, až se zvýší demografická křivka, že zase ty budovy budou potřeba, tak je potřeba je buď zakonzervovat a nebo je třeba využít k nějakým jiným účelům a to se ne vždy podaří nebo podařilo. Právě ta zemědělská škola v Havlíčkově Brodě je toho příkladem. Já vím, že tam bylo hned několik projektů včetně možnosti vzniku nějakého detašovaného pracoviště vysoké školy. Bohužel zatím se to nepodařilo. Možná to je díky malé aktivitě současného vedení kraje, ale to už je spíše spekulace.

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
Když se teď podíváme na tu kvalitu, o které se hlavně mluví, pokud se mluví o optimalizaci sítě středních škol nebo o tom slučování, takhle to říkají laici, tak v roce 2011 kraj zveřejnil studie, jak to slučování v letech 2003 až 5 dopadlo. Mimo jiné se tam píše, že pro to posouzení vlivu na výsledky vzdělávání není zatím dostatek informací. A když se zpátky vrátíme tedy k tomu, že to samozřejmě těžké posuzovat, jak to, že za těch prakticky deset let pořád není dostatek informací?

Miloš VYSTRČIL, exhejtman, senátor /ODS/
--------------------
Já jsem o tom trošičku mluvil. Já si myslím, že tady jako jeden čeká na druhého. Kraj a podle mě docela logicky pořád čekal na to, že stát, který podle mě by měl odpovídat za úroveň vzdělávání, nakonec platí i učitele, protože ty peníze, které dostávají učitelé, jsou od státu. Kraj jenom takovým, někdy se říká slangově průtokovým ohřívačem, že stát si začne sám hlídat kvalitu vzdělávání a on na to nástroje má, aby posoudil kvalitu odborné výuky všeobecně vzdělávacích předmětů a tím pádem se stalo, že kraje pořád vyčkávaly. Já mám pocit, že padly i nějaké sliby z úrovně kraje, respektive institucí, které stát zřizuje, pardon státu, respektive institucí kraje stát zřizuje, ale protože se tak neděje, tak možná nakonec budou kraje přinuceny, aby se toho chopily samy s tím, že já opakovaně tady říkám, že to nepovažuju za úplně nejšťastnější cestu, protože pak není zajištěno, že se k tomu ve všech krajích bude přistupovat stejným způsobem, což potom může znamenat, že my vlastně nebudeme schopni úroveň například toho odborného vzdělávání v rámci celé České republiky ani pořádně posoudit, protože každý bude používat jiná kritéria, byť na úrovní kraje třeba ve stejné.

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
To byl bývalý hejtman, nyní opoziční zastupitel kraje a senátor za ODS Miloš Vystrčil. Děkujeme za váš čas, na slyšenou.

Miloš VYSTRČIL, exhejtman, senátor /ODS/
--------------------
Na slyšenou, také děkuji.

Daniel BURDA, moderátor
--------------------
A loučí se také Dan Burda a pěkný den s Regionem.