Státní lichváři

Týden | Rubrika: Aktuálně | Strana: 12 | autor: Pavel Cechl

Poplatky z prodlení a úroky z prodlení nejsou totéž. Brzy se o tom přesvědčí tisíce nájemníků, kterým kvůli tomuto rozdílu několikanásobně narostou pokuty za pozdní platby.

Dlužíte společenství vlastníků, majiteli domu nebo bytovému družstvu poplatky za používání společných prostor a služby spojené s užíváním bytu? Třeba centrální dodávky tepla či teplé vody, které se musí rozúčtovat mezi jednotlivé nájemníky? Pak byste dluh měli rychle uhradit, nebo se nedoplatíte. Poslanci napříč stranami totiž nedávno schválili a poslali do Senátu zákon, který sjednocuje pravidla pro platby za tyto služby. Dlužníkům přitom účtuje penále hraničící až s lichvou.
Podle zákona se musí platit za každý den prodlení 2,5 promile dlužné částky. To je zdánlivě málo, téměř nic. Při převedení na roční sazby, které se obvykle pro podobná porovnání používají, však vyjde najevo něco jiného. Za celý rok se tato pokuta může vyšplhat až na 91,25 procenta. Při dluhu deset tisíc korun tak můžete za rok uhradit na poplatcích z prodlení až 9125 korun navíc.

Nekřesťanské peníze

Přitom například u kreditních karet, které jsou známy vysokými úroky a poplatky, pokud zmeškáte bezúročné období, zaplatíte několikanásobně méně. „Nevím, jestli je to přímo lichva, ale určitě bych to označil za nekřesťanské,“ rozčiluje se nad návrhem zákona schváleného sněmovnou senátor ODS Miloš Vystrčil.
Předložil kvůli tomu při projednávání zákona v Senátu pozměňovací návrh, který má alespoň zmírnit dopady tohoto postupu. Senát na jeho popud minulý týden vrátil zákon sněmovně zpět k projednání. „Poplatek jsme upravili z 2,5 promile na jedno promile, nejméně pak deset korun za započatý měsíc,“ říká. I tato částka je podle něho přehnaná, poplatek z prodlení může ročně dosáhnout až 36,5 procenta z částky, kterou člověk dluží. „Snažil jsem se zjistit, co je pro ministerstvo místního rozvoje, které změnu navrhlo, ještě přijatelné a co mohu při projednávání ve sněmovně uhájit,“ dodává Vystrčil. Proto prý nenavrhl nižší částku.

Úrok, nebo poplatek?

Vystrčil přitom poukázal na jádro problému. Tím je nařízení vlády z roku 1994, které stanovuje výši poplatků a úroků z prodlení. Nařízení mezi nimi totiž rozlišuje. A rozdíl je to pořádný. Zatímco u poplatků z prodlení zaplatíte částku, která se nakonec ocitla v zákoně o úhradách za služby spojené s užíváním bytu, úroky z prodlení jsou podstatně nižší. Jejich roční výše odpovídá repo sazbě stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V současnosti je tak výše úroků z prodlení 7,05 procenta ročně. „Obecně se posledních deset let repo sazba pohybuje kolem tří nebo čtyř procent,“ konstatuje Vystrčil.
Například banky se u úvěrů pro fyzické osoby řídí právě výší úroků z prodlení. Ministerstvo pro místní rozvoj, které zákon ve sněmovně prosadilo, se však hájí, že nemělo možnost zvolit onu mírnější variantu. „Odpovídá to stávající úpravě občanského zákoníku, podle které je nájemce povinen platit poplatek z prodlení,“ tvrdí Marek Ženkl z ministerstva. Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník nařízení vlády zruší, ministerstvo podle něho s předloženou změnou souhlasí.