Stranické sjezdy. Kdo je silný a kdo se má bát?

Jihlavský deník | Rubrika: Události | Strana: 11 | autor: Kateřina Perknerová

Pohledem Deníku

Oč méně se bude volit, o to víc se bude pracovat, slibují političtí lídři na počátku roku. Jen aby se spíš víc nežvanilo, povzdychne si skeptický komentátor. První dny roku 2015 naznačily,že to bude tak půl na půl.
Ministr financí Andrej Babiš se pochlubil nižším než očekávaným rozpočtovým schodkem za minulý rok. Jenže na něm až tak velké zásluhy nemá. Důležitější bude, jak se popere s výběrem daní pomocí přelomových nástrojů, především elektronického výkazu tržeb. Oněm, ale také o vyšších odvodech živnostníků nebo zákonu o prokazování původu majetku se jistě povede debata na prvním ze série letošních stranických sněmů, tedy na únorovém jednání hnutí ANO. Andrej Babiš po odchodu Věry Jourové do Bruselu mluví za svoje politické dítě převážně sám. Občas mu sekunduje šéf poslanců Jaroslav Faltýnek, kompletní vedení však ANO nemá víc než rok. Otázka je, zda si kometa Babiš místo programu nadále vystačí s heslem „Prostě to zařídíme“, nebo se vrátí k devíti protikorupčním zákonům Rekonstrukce státu, eventuálně sáhne k otevřenému plánu převzít kraje a poté i Strakovu akademii. Dokud bude ekonomika šlapat, může si Andrej Babiš dělat, co chce.
Daleko těžší to má Bohuslav Sobotka, který se musí ohlížet na tisíce členů ČSSD, jejich zájmy, ambice a názory. Premiér momentálně soupeře nemá, ale jak upozornil Miloš Zeman, klid zbraní bude trvat jen do začátku kampaně před krajskými volbami napřesrok. Ztráta regionů by mohla být pro Bohuslava Sobotku fatální. Jisté je, že právě prezident by si na něm smlsnul jako první. Těžko totiž překousne potupu, kterou mu předseda ČSSD připravil vzkazem, že ho na březnový sjezd strany nepozve.
Miloš Zeman na jaře 2013 ovládl ostravské jednání sociálních demokratů, kde byl vítán jako otec zakladatel. Jenže to bylo v časech, kdy se chystalo Haškovo převzetí ČSSD. Když tenhle plán ztroskotal, Sobotkovi narostla křídla. Jeho největším soupeřem už není Miloš Zeman, ale Andrej Babiš. Pokud by se tyto dvě silné osobnosti spojily, byl by to Sobotkův konec. Andrej Babiš je ovšem opatrný, prezidenta respektuje, čímž to končí. Zemanovým okolím pohrdá, možná na něm dokonce pilně pracuje jeho Finanční analytický útvar. Pokud naznačil,že by Bohuslav Sobotka mohl být prezidentem,spíš to vypadána jeho hradní sólo akci, tedy postavení vlastního kandidáta (Jourová, Stropnický, Hlavatý) než na spojenectví s Milošem Zemanem.
Zatímco koaliční strany mohou v klidu snít o své světlé budoucnosti, opozice je vepsí. TOP 09 se snaží zaujmout drtivou kritikou vládní zahraniční politiky, ale moc se jí to nedaří. ODS je v hlubokém útlumu připomínajícím smrt. Jak si povzdechl Václav Klaus v Partii TV Prima, předseda Petr Fiala je sice vynikající teoretik, ale „konzervatismus je hlavně konkrétní praxe, a pokud byste se mě ptali, co špatného nebo dobrého udělal Petr Fiala, tak kdybyste mě mučili, já bych si nevzpomněl“. Pravici zkrátka není slyšet, její agendu převzal Andrej Babiš. Lidé totiž uvažují docela prostě – když je tak úspěšný podnikatel, určitě dá do pořádku i veřejné finance. Tomu vysokoškolský profesor Fiala nebo polistopadový státní úředník a poslanec Miroslav Kalousek těžko může konkurovat. Potíž je, že při amorfnosti programových východisek ANO bere Andrej Babiš voliče také levici. Je to přece ministr financí, kdo přidává důchodcům, rodinám s dětmi a matkám, zatímco provozovatele hazardu trestá. Fakt je, že začne­li země volněji dýchat, zbaví­li se kmotrovské zátěže a občanům za jejich daně nabídne kvalitní služby, mohou být lidem stranické hrátky lhostejné. Naopak obrovská chyba by byla,kdyby se přestali zajímat o směřování české politiky, její prolnutí s Evropou a o to,komu slouží.
Z tohoto pohledu je klíčová věta z novoročního rozhovoru Bohuslava Sobotky pro Deník: „Pro nás jsou nosná témata ta, která souvisejí s fungováním demokratického politického systému, protože tady by nemělo docházet k oligarchizaci politického a mediálního prostředí. Je důležité, abychom tu měli standardní, programově orientované strany, jež nebudou závislé na ekonomických skupinách a budou hájit veřejný zájem občanů.“

***

„Pokud byste se mě ptali, co špatného nebo dobrého udělal Petr Fiala, tak kdybyste mě mučili, já bych si nevzpomněl.“ Bývalý prezident a předseda ODS Václav Klaus v Partii TV Prima

Předseda – Bohuslav Sobotka, premiér a poslanec Sjezd – 13. a 14. března 2015 Nejdůležitější agenda – Přijetí změny stanov na základě vnitrostranického referenda, v němž se členové sociální demokracie vyslovili pro přímé sestavování kandidátek, 40procentní zastoupení žen na listinách pro sněmovní a krajské volby a zákaz kumulace veřejných placených funkcí. Zdroj napětí – Vztah s prezidentem Milošem Zemanem – některým delegátům se nebude líbit, že předseda Sobotka hlavu státu na sjezd nepozval. Ostrá diskuse se povede i o zahraniční politice ČR, část straníků se v pohledu na spolupráci s Ruskem shoduje s prezidentem Zemanem, odsuzuje ekonomické sankce a kyjevský Majdan nepovažuje za demokratickou revoluci. Volba vedení – Bohuslav Sobotka zatím nemá konkurenci a je jediným kandidátem na post předsedy. Jeho statutárním zástupcem se zřejmě stane ministr vnitra Milan Chovanec, ve vedení se objeví možná dvě ženy, krajské nominace získaly jak ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, tak náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová.

Předseda – Andrej Babiš, ministr financí a poslanec Sněm – 28. února a 1. března 2015 Nejdůležitější agenda – Hnutí musí zaplnit programové mezery, ukazuje se, že na řadu podstatných věcí mají jeho členové naprosto odlišné názory, projevilo se to například v pohledu na zákon o prokazování původu majetku, který odmítá například šéf hospodářského sněmovního výboru Ivan Pilný. Ideové vakuum charakterizuje zahraniční politiku hnutí ANO, nikdo netuší, jak se staví k dění na Ukrajině či přijímání uprchlíků. Zdroj napětí – Neexistuje. Směr, který určuje předseda, nikdo nezpochybňuje. Volba vedení – Post předsedy má „předplacený“ Andrej Babiš, jistě se nebude opakovat situace z posledního sněmu ANO, kdy se do vedení dostali Babišovi kritici, kteří posléze byli odvoláni. Nyní má velkou šanci šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, ministr obrany Martin Stropnický, ale možná také někdo z lidí, kteří uspěli v komunálních volbách.

Předseda – Pavel Bělobrádek, vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace, poslanec Sjezd – 23. a 24. května 2015 Nejdůležitější agenda – Sjezd bude spíš bilanční, straně se daří, je programově pevně zakotvena, nemá potřebu měnit směr ani obsah své činnosti. Zdroj napětí – Neexistuje. Volba vedení – Naposledy kandiduje Pavel Bělobrádek, který získá velkou podporu delegátů. Místopředsednická křesla zřejmě obhájí ministr zemědělství Marian Jurečka a místopředseda sněmovny Jan Bartošek. Bude zajímavé sledovat, kolik získají hlasů, neboť právě jeden z těchto dvou mužů by mohl v budoucnu Bělobrádka nahradit.

Předseda – Karel Schwarzenberg, poslanec, předseda sněmovního výboru pro zahraniční politiku Sněm – konec roku 2015 Nejdůležitější agenda – Strana musí reagovat na dramatickou porážku v senátních a komunálních volbách včetně ztráty Prahy. Její devítiprocentní preference jsou pro ni varování. Zdroj napětí – Obava ze ztráty poslaneckých křesel v příštích volbách a hledání nového lídra. Kritiky se zřejmě dočká rozvolnění vztahu se Starosty, které TOP 09 v komunálních volbách poškodilo. Volba vedení – Po čtvrté a určitě naposledy stane v čele topky Karel Schwarzenberg. Jeho zástupcem bude zvolen Miroslav Kalousek, ale nad dalšími jmény visí otazník. Leoš Heger, Helena Langšádlová ani Marek Ženíšek nijak nepřesvědčili.

Předseda – Petr Fiala, poslanec Kongres – letos se nekoná Nejdůležitější agenda – Dříve dominantní strana na pravici se zoufale hledá. Po vládní kapitole poznamenané pádem Nečasova kabinetu se nemůže vzpamatovat. V loňských podzimních volbách sice neskončila tragicky, ale o žádném návratu na výsluní se hovořit nedá. Ani totální obměna vedení ODS příliš nepomohla. Místopředsedy Martina Kupku či Miloše Vystrčila si vybaví jen málokdo, i když jde o úspěšné lokální politiky. Nejviditelnější tváří strany je šéf poslanců Zbyněk Stanjura, politik, který mluví úsporně, zato věcně a zapamatovatelně. Zdroj napětí – ODS se zoufale snaží dobýt si ztracený kredit. Od chvíle, kdy je v opozici, ji už neprovázejí žádné aféry, její předseda Petr Fiala je respektovaný vědec, ale význam strany dál klesá a nic nenapovídá tomu, že by se v letošním roce zmátořila.

Předseda – Vojtěch Filip, místopředseda sněmovny Sjezd – bude se konat příští rok Nejdůležitější agenda – Komunisté jsou frustrováni vývojem politické situace. Před rokem mnohé napovídalo tomu, že budou vládnout společně se sociálními demokraty, respektive podporovat jejich menšinovou vládu. Nástup hnutí ANO jejich plány zmařil a nyní to vypadá na doživotní půst při podílu na centrální výkonné moci. KSČM tak bude pokračovat ve formulaci opoziční politiky, ale při současném rozložení sil její hlas zaniká až do ztracena. Zdroj napětí – Ve Filipově straně stále proti sobě stojí modernistické křídlo reprezentované poslancem Jiřím Dolejšem či europoslankyní Kateřinou Konečnou a obdivovatelé Gottwalda, jimž vévodí poslankyně Marta Semelová.

Předseda – Tomio Okamura, poslanec Konference – termín není znám, měla by se sejít letos Nejdůležitější agenda – Hnutí musí především odpovědět na otázku, zda chce být fanklubem Tomia Okamury, který čítá devět členů, nebo regulérní stranou. Úsvit se musí zamyslet i nad tím, proč se mu nedaří prosazovat své četné zákonodárné inciativy a málokdo ve sněmovně ho bere vážně. Zdroj napětí – Aktuálně je nejsilnější třecí plochou spor o vztah k muslimům, kdy předseda Okamura na svém Facebooku zveřejnil silně xenofobní názor člena stranického grémia Jiřího Kobzy, podle něhož například „každý zakoupený kebab je jen další jeden krok k burkám“. Proti tomu se ostře ohradil poslanec a člen klubu Úsvitu Milan Šarapatka, bývalý diplomat. Volba vedení – Předsedou bude zvolen Tomio Okamura, který je značkou hnutí a bez něj by tento projekt skončil.

ZDROJ: DENÍK, WEBY POLITICKÝCH STRAN