Svoboda shromažďování
ČT 24 | 22:00 | Pořad: Události, komentáře
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Ústavní soud zamítl návrh několika senátorů na zrušení části zákona o pozemních komunikacích. Stěžovatelé napadli paragraf, který umožnil při loňské návštěvě čínského prezidenta uzavřít Hradčanské náměstí v Praze, i když se tam mělo konat ohlášené a povolené shromáždění. Obecně tento postup podle soudu ústavě neodporuje.
osoba /29. 3. 2016/
--------------------
Pusťte nás na Hrad, pusťte nás na Hrad.
osoba /29. 3. 2016/
--------------------
Máme na to právo, máme na to právo.
Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
--------------------
Záběry z loňského března. Stovky lidí na Hradčanském náměstí. Chtěly protestovat proti lidskoprávní politice Číny. Shromáždění měli povolené. Jenže několik desítek metrů před cílem je zastavili policejní těžkooděnci.
Martin BURSÍK, svolavatel shromáždění /29. 3. 2016/
--------------------
Děkujeme, že jste tady, já jsem Martin Bursík a jsem svolavatel téhle, tohoto shromáždění, které je povolené. Je povolené.
Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
--------------------
Magistrátní odbor dopravních agend ale povolil na žádost policie úplnou uzavírku tohoto místa. Prý z bezpečnostních důvodů. Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu už mluvčí magistrátu komentovat nechtěl. Poslal jen SMS zprávu, že ulice byla uzavřena na žádost policie. Ta se v té době bránila, že teroristické útoky v Bruselu musely přinést tvrdší bezpečnostní opatření. A za postupem si stojí do dnes.
Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/
--------------------
Já nemám žádné informace od té doby, které by změnily můj názor, to znamená rozkaz, který tady byl, policie a na který se tehdy dívali experti ministerstva vnitra, tak my stále jsme přesvědčeni o tom, že ta situace byla zvládnuta podle českého právního řádu.
Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
--------------------
Aby bylo příště jasné to, zda mohou úředníci dopravně inženýrským rozhodnutím zrušit ústavní právo na shromažďování, požadovali senátoři zrušení části zákona pozemních komunikacích. Ústavní soud ale k tomu nevidí důvod. Jen popsal definici, kdy může dojít k uzavření komunikace.
Milada TOMKOVÁ, soudkyně zpravodajka, Ústavní soud
--------------------
Toliko za situace, kdy zájem toho, kdo uzavírku žádá, převáží nad všemi zájmy, které mohou v té věci přicházet dále v úvahu.
Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
--------------------
Uzavření komunikace, na které se má ohlášené shromáždění konat, tak může úřad přistoupit jen tehdy, pokud je to nezbytné, třeba pro ochranu veřejného pořádku, zdraví nebo majetku. To je uvedeno i v Listině základních práv a svobod.
Jiří ŠESTÁK, senátor /STANHOPB/
--------------------
Uvádí, kdy by se mohlo jednat o obcházení právě toho ústavního práva, tak věřím, že to bude určitou i výstrahou, aby v budoucnu třeba policie nebo správní orgány takto nepostupovaly.
Miloš VYSTRČIL, senátor /ODS/
--------------------
Já věřím ještě jednou, že to bude poučení nejen pro ty, co chtějí vyjadřovat například nějaký shromážděním svůj názor, ale i poučení pro státní orgány, aby dopředu tu návštěvu lépe připravily, aby řekly, z jakých důvodů počítají s tím, že některé prostory třeba nebudou přístupné.
Miroslav KALOUSEK, předseda strany /TOP 09/
--------------------
To rozhodnutí se mi nelíbí, ale plně ho respektuji. Někdo musí mít konečné slovo. A to je v tomto případě Ústavní soud.
Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor
--------------------
S žalobou u jiných soudů neuspěl ani jeden z organizátorů protestu a někdejší místopředseda vlády Martin Bursík. Ten se hájil tím, že demonstrace může být zakázána jen do tří dnů od jejího ohlášení. Redakce a Vladimír Keblúšek, Česká televize.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
No, a se mnou ve studiu už sedí Jan Wintr, právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Dobrý večer.
Jan WINTR, právník, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Dobrý večer.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Vy jste tehdy kritizoval to nevpuštění demonstrantů na náměstí. Jak v tomto světle vnímáte rozhodnutí Ústavního soudu?
Jan WINTR, právník, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Mně přijde, že to rozhodnutí Ústavního soudu je správné, protože nerozhodovalo o tom shromáždění na Hradčanském náměstí, ale rozhodovalo obecně o tom, jestli je možné provádět uzavírky na silnicích rozhodnutím třeba městského úřadu nebo magistrátu, to je možné provádět, to myslím, že Ústavní soud rozhodl správně, zároveň ale v tom odůvodnění udělal to, co jaksi senátor Šesták třeba přivítal, že vyložil, jakým způsobem se má řešit ta kolize mezi tou shromažďovací svobodou a tím, tou bezpečností, o kterou jde při těch uzavírkách a že tedy řekl dvě důležité věci podle mého názoru Ústavní soud, jedna z nich je, že to rozhodnutí toho úřadu, který provede tu uzavírku, že musí být odůvodněné dostatečně, musí být odůvodněné, musí se vejít do toho, co říká článek 19 odst. 2 listiny o shromažďovací svobodě, čili to musí být omezení v demokratické společnosti nezbytné pro ty důvody, které tam jsou, třeba ochranu majetku, bezpečnosti a tak dále a proti tomu si může svolavatel, proti takové uzavírce takhle odůvodněné podat správní žalobu, případně i návrh na vydání předběžného opatření, čili se vyjasnilo, jakým způsobem se má tedy postupovat.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Ano, na druhou stranu on rozhodoval v té obecné rovině, tak, jak jste řekl.
Jan WINTR, právník, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Ano.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
To byl ten základní, to meritum věci. Není to škoda, že vlastně soud neposoudil tu konkrétní situaci a je možné, aby vlastně řekl - tady v tomto momentu měl postupovat nebo měly postupovat orgány jinak?
Jan WINTR, právník, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
V tomhle typu řízení to vlastně Ústavní soud říct nemohl, jo, protože to byl návrh skupiny senátorů na zrušení té části zákona o pozemních komunikacích, o té se tedy rozhodovalo abstraktně. Ústavní soud udělal to, co mohl udělat, že do odůvodnění zároveň podal to, čemu se říká ústavně-komformní výklad, to, že ten paragraf takhle může být, ale že je potřeba vykládat v souladu s ústavou, to jest tak, jak jsem říkal. A o tom, jestli ta konkrétní uzavírka na tom Hradčanském náměstí, která podle mého názoru teda jako byla velmi sporná, o tom rozhoduje teda správní soud na základě správní žaloby, která, pokud by byla podaná proti tomu rozhodnutí o té uzavírce, což myslím, že ale takhle podaná nebyla, tak se vidělo, jak by rozhodl správní soud.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Vy jste mluvil o tom, že to přivítali ti, kteří podávali tu stížnost, respektive ten apel. Mě by zajímalo, jestli se to dá vykládat i do budoucna tak, že policie bude muset více odůvodňovat a bude muset více komunikovat o těch svých krocích, pokud něco takového udělá nebo správní orgán jako například magistrát?
Jan WINTR, právník, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Já takhle čtu ten, já takhle čtu ten nález Ústavního soudu, především ten úřad, který vydává to rozhodnutí, musí to rozhodnutí mít tak dobře odůvodněné, aby to rozhodnutí obstálo před správními soudy a důležité poselství z toho nálezu podle mě je, že je možné jít poměrně rychle proti tomu správnímu soudu proti takovéhle uzavírce, která směřuje proti, která omezuje shromažďovací právo.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Na kolik je to podle vás důležité ve světle toho, že se ve společnosti, ve veřejné debatě mluví o tom, na kolik lidé nebo na kolik státní správa nebo veřejná správa ukrajuje z nějakých svobod, protože na druhou stranu staví bezpečnost veřejnosti?
Jan WINTR, právník, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Je to důležité tohle to vyjasnit. Asi podle mého vkusu by mohl Ústavní soud ještě o trochu víc tam zdůraznit tu potřebu chránit základní práva a svobody a mít to tak odůvodněné a bylo jasné, že to omezení je v demokratické společnosti nezbytné, protože základní myšlenka celé listiny je, že je možné omezovat základní práva jedině zákonem, jo, čili my můžeme vést politickou debatu na téma, jestli teda víc svobody nebo víc bezpečnosti, ale nemá ji vést jako magistrát na konkrétním rozhodnutí, ale má ji vést sněmovna a Senát při nastavování mezí, mezí těch jednotlivých základních práv a svobod v zákonech, jo, protože bychom měli pocit, že shromažďovací svoboda má být víc omezena, tak je možné to udělat zákonem v těch ústavních mezích, ale zatím máme poměrně liberální shromažďovací zákon, což si myslím, že je dobře.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
Říká Jan Wintr, právník. Pane docente, děkuji vám za vaše slova. Mějte se hezky. Na shledanou.
Jan WINTR, právník, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Děkuji za pozvání. Na shledanou.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
--------------------
A díky také vám, divákům České televize, mějte se hezky. Dobrou noc.
