Sýrie: šest válečných let
ČT 24 | 20:00 | Pořad: 90' ČT24
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, a pojďme se teď na současnou situaci v Sýrii podívat pohledem tuzemských politiků, konkrétně dvou tuzemských senátorů. Hassan Mezian je místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, a taky senátor ČSSD. Jsme s ním v telefonickém spojení. Dobrý večer.
Hassan MEZIAN, místopředseda, výbor pro zahr. věci, obranu a bezpečnost, Senát /ČSSD/
--------------------
Dobrý večer vám i divákům.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A do Jihlavy zdravíme Miloše Vystrčila, místopředsedu ODS, a taky předsedu senátorského klubu této strany. Zdravím vás. Dobrý večer.
Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany, předseda senátorského klubu /ODS/
--------------------
Dobrý večer z Jihlavy.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pánové, zásadní otázka, kdo podle vás nese odpovědnost za ten nejnovější vývoj v Sýrii? Myslím tím za chemický útok a následnou reakci Spojených států, pane senátore Vystrčile?
Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany, předseda senátorského klubu /ODS/
--------------------
Tak to kdyby bylo jasné, tak si myslím, že by spousta otázek, které jste před tím pokládal, nepadla. Já osobně jsem přesvědčen, že Donald Trump nereagoval zbytečně a že určitě nějaké indicie, které byly velmi podstatné pro útok Spojených států na leteckou základnu, existují a existovaly a v tomhle smyslu si myslím, že ten hlavní cíl Spojených států říci, že je nepřípustné, aby v jakýchkoli vážných konfliktech byly používány proti civilistům chemické zbraně. Byl tím hlavním, čeho chtěly Spojené státy dosáhnout.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mění ta nová situace, ta nejnovější situace, nejnovější vývoj, něco na přijatelnosti Bašára Asada v čele Sýrie?
Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany, předseda senátorského klubu /ODS/
--------------------
To je otázka na mě?
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano.
Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany, předseda senátorského klubu /ODS/
--------------------
Tak samozřejmě. Já si myslím, že ta slova Donalda Trumpa z doby poměrně dávné nebo která říkala, že si ho dovede představit jako člověka, který bude dále v Sýrii působit, již dle mého názoru nemohou platit, pokud došlo k tomu, že Spojené státy zaútočily na leteckou základnu v Sýrii a lze předpokládat z toho, jakým způsobem vystupují američtí politici, že tím hlavním důvodem je právě chování Bašára Asada, respektive vojenských sil, které on ovládá nebo minimálně jejichž část ovládá.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane senátore, mezi námi, jak to vidíte vy? Teď se ptám konkrétně na to, zda je možné jednoznačně ukázat na viníka toho posledního vývoje?
Hassan MEZIAN, místopředseda, výbor pro zahr. věci, obranu a bezpečnost, Senát /ČSSD/
--------------------
V současný době nelze určit viníka s těmi chemickými zbraněmi a s použitím těchto zbraní, to je, to je odporný zločin, ale existuje spousta, od začátku války, už je to sedmý rok, od začátku občanský války v Sýrii je spousta zločinů, odporných zločinů proti humanitě a proti, proti lidskosti a je více než 450 tisíc mrtvých. Je spousta válečných zločinů, polovina syrskýho národa je mimo obydlí, je tam spousta válečných zločinů, ale s časem tyto zločiny nevymazaj, ty přijde čas, musí přijít čas, kdy všechny tyto zločiny musí být potrestaný.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jde mi o to, pane senátore, zda je možné určit jednoho hlavního viníka, který za tím vývojem stojí, anebo tak, jak jsme o tom mluvili v úvodu, ta situace není v žádném případě černobílá a vinu v zásadě mají všechny strany konfliktu.
Hassan MEZIAN, místopředseda, výbor pro zahr. věci, obranu a bezpečnost, Senát /ČSSD/
--------------------
V současný době vzniká v konkrétní situaci v Chán Šajchúnu, je vidět, že určit nemůžeme s určitostí a s jistotou, aby to určil taky Donald Trump, taky nevěřím tomu, že je jistý, že určitá strana použila chemický zbraně v Chán Šajchúnu. Já nemám důvod, proč jim věřit, vždyť ta válka v Iráku taky začala na základě chybných či lživých informací, že mají chemický zbraně a pak se ukázalo, že tam chemický zbraně nejsou. Já nemám žádný důvod tomu věřit a ...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Takže ten, promiňte, takže ten útok Spojených států, ke kterému došlo následně v pátek, nebyl zdůvodnitelný a nebyl na místě? Rozumím vám správně?
Hassan MEZIAN, místopředseda, výbor pro zahr. věci, obranu a bezpečnost, Senát /ČSSD/
--------------------
Ano, správně, ten útok neměl ani mandát OSN, ani neměl žádný, žádný oprávněný, nechápu smysl ten útok z politickýho hlediska, ani mandát OSN, ani, ani nic, to je útok normálně proti, proti základně, která mimochodem tu základnu nebo, tu oblast znám, tam je, tam je obydlí, lidi tam bydlejí, tam je několik vesnic kolem, a dokonce je i městečko jihovýchodně od týto základny blízko, kde je to křesťanský městečko. Je to normálně, normálně ty lidi jsou pohostinný, mírumilovný a není žádný důvod proti nim střílet, takových 59 Tomahawků, to jako, je to, je to neslýchaný.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane senátore Vystrčile, jak to vidíte vy? Bylo to na místě tato, řekněme, překvapivá, velmi rychlá reakce Spojených států a nebo jak tvrdí pan senátor, asi jen to na místě nebylo?
Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany, předseda senátorského klubu /ODS/
--------------------
Tak jsme v situaci, že dneska na 100 procent nemůžeme odpovědět na to, kdo má pravdu a zda to bylo nebo nebylo na místě. Na druhé straně já jsem přesvědčen, že Spojené státy by neútočily na leteckou základnu jen tak z plezíru, určitě ty důvody, proč se tak stalo, byly vážné. Já už jsem tady jednou říkala, že došlo k zásahu, respektive útoku jedovatými plyny, protichemickými zbraněmi proti civilistům, což je proti všem, proti humanitárnímu právu a Spojené státy se rozhodly, že v tom okamžiku zasáhnou, aby ukázaly, že prostě tento způsob vedení války není přípustný a nebudou nadále tolerovat. Otázkou je, zda to, že zaútočily, řekněme, na letectvo Bašára Asada byl, bylo správné z hlediska, z hlediska toho autora toho útoku těmi chemickými zbraněmi, na druhé straně je pravdou, že pokud se ptáte vojenských analytiků, tak ti říkají na jedné straně, že skutečně pokud někdo mohl disponovat chemickými zbraněmi, tak by to s větší pravděpodobností nebo s velkou pravděpodobností měla být právě vojska Bašára Asada. Na druhé straně, pokud se ptáme po logice toho útoku, tak tam zase jsme slyšeli před chvílí, že ta logika úplně, úplně ucelená a kontinuální není ...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ptali jsme se na to před chvílí.
Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany, předseda senátorského klubu /ODS/
--------------------
... takže je to těžké tady z našeho pohledu z Evropy z tepla našich pokojů posuzovat, ale já znovu říkám, že nevěřím tomu, že by Spojené státy útočily na leteckou základnu jen tak z plezíru.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobrá. Pánové, vrátíme se za vámi za chvíli.
Válka v Sýrii a chemické zbraně
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pojďme se teď podívat trochu proti proudu času. Od devadesátých let minulého století se Američané vojensky zapojili minimálně do desítky konfliktů v nejrůznějších částech světa. Nejvíc se ale angažovali právě na Blízkém východě. Prvním konfliktem byla operace Pouštní bouře probíhající od 17. ledna roku 1991. Spojené státy v čele 27 spojenců, mezi nimiž tehdy nechybělo ani Československo, zaútočily s mandátem OSN na Irák, který okupoval Kuvajt. Kuvajt osvobodily 28. února. Saddám Husajn ale zůstal v čele Iráku dalších 12 let. Od roku 1992 se Spojené státy zúčastnily operace Obnovená naděje v Somálsku, která měla za cíl mírové řešení konfliktu ve státě sužovaném hladomorem. V roce 93 tam Američané přišli o 18 vojáků, když povstalci sestřelili dva jejich vrtulníky Blackhawk. Podle události později vznikl film Černý jestřáb sestřelen. Američané potom o rok později svou účast v misi ukončili a následující rok potom skončila i mise OSN. Do konfliktu v bývalé Jugoslávii zasáhli Američané v rámci vojenské akce NATO poprvé v roce 94, potom taky v roce 95. Zúčastnili se i bombardovací kampaně spojenecká síla v roce 99, která měla zabránit násilí vůči albánským civilistům ze strany režimu Slobodana Miloševiče. Těžké ekonomické státy ho donutily ke stažení jugoslávské armády z Kosova a umožnily vstup mezinárodního kontingentu. No, a v roce 2001 zahájily Spojené státy a Velká Británie úder na Afghánistán a připomínám, že to byla odveta za teroristické útoky z 11. září 2001, cílem bylo dopadnout jejich strůjce z Al Kajdy, především Usámu bin Ládina a zničit islamistické hnutí Taliban. Bin Ládina ale zabily až v roce 2011 speciální jednotky amerického námořnictva v Pákistánu. Od roku 2003 vedli Američané s Brity operace Irácká svoboda proti režimu Saddáma Husajna. Ten byl v roce 2006 Iráčany popraven. Válka skončila v prosinci 2011 odchodem posledních amerických vojáků. Existence zbraní hromadného ničení, jeden z důvodů zahájení operace se nakonec nepotvrdil, jak už jsme koneckonců dnes zmínili. V roce 2011 se Američané angažovali i v Libyi s cílem zabránit Muammaru Kaddáfímu v násilí proti oponentům jeho režimu. Operace, kterou převzalo NATO, skončila po roce a půl, respektive po půl roce. Kaddáfího režim padl, v zemi ale panuje chaos. Spojené státy provádějí nálety na tamní pozice Islámského státu. A míříme znovu za Hassanem Mezianem, senátorem ČSSD. Pane senátore, kdybychom v globálu zhodnotili právě tato vojenská angažmá Spojených států ve světě, jsou to angažmá, která ve většině případů vedou ke stabilizaci poměrů a nebo spíše k většímu chaosu?
Hassan MEZIAN, místopředseda, výbor pro zahr. věci, obranu a bezpečnost, Senát /ČSSD/
--------------------
Já neuznávám mírovou válku. Mírová válka přinese krev, násilí a další násilí. Ta, možná Američani chtěli dosáhnout, kreativní, nějakej kreativní chaos, po němž bude nějaká, jakýsi /nesrozumitelné/ nebo já, je to nepochopitelný. Veškerý činnosti, který dělal a dělali Američané a nejen Američané, ale některý evropský státy, třeba v Libyi a i jinde, my jsme o tom mluvili, vy jste o tom mluvili, nevede k ničemu jinýmu než k chaosu. Vždyť i islámský, vznik takzvanýho Islámského státu, to vzniknul po tý, po tý válce v Iráku a po tom chaosu, co se stal, stal v tý, v tý oblasti, takže já, já neuznávám žádný války, který by řešily mírové nějaké problémy.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pane senátore Vystrčile, chápu, že je to možná velké zobecnění takto hodnotit ta jednotlivá angažmá Spojených států v globálu, přesto jak to vidíte vy? Chaos a nebo stabilizace?
Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany, předseda senátorského klubu /ODS/
--------------------
Tak já si myslím, že je vidět, že vývoz demokracie násilím, třeba i formou nějakých ozbrojených útoků se nedaří a nefunguje a zejména nefunguje v okamžiku, kdy ten, kdo se o to snaží, je sám a nedomluví se například s ostatními velmocemi nebo s ostatními sférami vlivu. V tomhle směru si myslím, že pokud bychom například chtěli skutečně řešit konflikt v Sýrii, tak nejdříve musíme společně porazit Islámský stát a potom hledat zase napříč, řekněme, velmocemi nějaké řešení, které nakonec bude, přinese Sýrii stabilitu, ale já, jak říkám, nejsem expert na zahraniční politiku a na válečné konflikty a v tomhle tom případě jsem schopen pouze říci, že skutečně ten vývoz demokracie, notabene násilí nefunguje, to je vidět, a to si myslím, že je poučení, které bychom měli brát v úvahu.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Senátoři Miloš Vystrčil a Hassan Mezian. Pánové, děkuju. Hezký večer.
Miloš VYSTRČIL, místopředseda strany, předseda senátorského klubu /ODS/
--------------------
Hezký večer.
