Výstavbu úložiště v lokalitě

23.05.2014

Jihlavské listy | Rubrika: Dvorce, Cejle | Strana: 15 | autor: David Kratochvíl


Hrádku řeší už i Senát

Kvůli napjatým vztahům mezi zástupci obcí a pracovní skupinou, vytvořenou pro dialog o vzniku úložiště vyhořelého jaderného paliva, se do tématu vložil senát.

Obrousit zatím velmi ostré názorové hrany mezi členy pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti, vládou a zástupci obcí sdružených v osmi lokalitách, kde se o výstavbě úložiště vyhořelého jaderného paliva uvažuje.
Přesně takový cíl měl nedávný seminář pořádaný Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí v Praze.

Jaderné peníze odmítají

Výstup z jednání sledovaly i samosprávy sdružené v lokalitě Hrádek na Jihlavsku, která je právě jednou z těch, o které se v souvislosti s výstavbou úložiště vyhořelého jaderného paliva hovoří. Lokalita se nachází na území obcí Cejle, Rohozná, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov.
Samosprávy nadzvedl ze židle fakt, že ač prostřednictvím referend odmítly průzkumy geologického podloží ve svém katastrálním území, tak o ně Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) požádala ministerstvo životního prostředí.
SÚRAO na povolení průzkumu šlo oklikou, a to prostřednictvím státního podniku DIAMO a společnosti GEOMIN. Obcím totiž v minulosti deklarovalo, že pokud nebude mít souhlas radnic, průzkumy se provádět nebudou.
„Byla to taková poslední kapka. SÚRAO něco deklarovalo, ale pak nás obešli. Vznik nedůvěry, i s ohledem na to, co všechno se dělo v minulosti, byl a je proto naprosto na místě,“ míní místostarosta Nového Rychnova na Pelhřimovsku Milan Vopálenský, který se semináře osobně účastnil.
Například Cejle – pokud by v jejím katastru probíhal průzkum geologického podloží, mohla by se těšit na roční vylepšení rozpočtu od státu o víc než 1,2 milionu korun.
Jenže tyto jaderné peníze starostka Cejle Pavlína Nováková odmítá, i když přiznává, že by se vísce hodily. „S úložištěm ani s geologickými pracemi nesouhlasíme. S těmito penězi v rozpočtu proto ani nepočítáme,“ vysvětluje.
„Na semináři došlo k opětovnému navázání dialogu mezi obcemi a vládou, který se týká průzkumných prací ohledně vzniku hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva,“ nastiňuje z pozice člena pořádajícího výboru po setkání senátor Miloš Vystrčil hlavní cíl několikahodinového rokování.

Bez úložiště to nepůjde

Pracovní skupinu kvůli uvažované výstavbě hlubinného jaderného úložiště se v Česku podařilo ustanovit v listopadu 2010. Ve svých stanovách si klade za cíl přispět k transparentnosti procesu výběru vhodné lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů s respektováním zájmů veřejnosti.
Správa úložišť radioaktivního odpadu vytipovala v Česku celkem sedm oblastí, kde by se měl provádět geologický průzkum. Ve všech těchto oblastech však žijí lidé. Ti ve svém sousedství úložiště jaderného odpadu vesměs naprosto striktně odmítají.
Na Vysočině jsou přitom ve hře, kromě lokality Hrádek, také Kraví hora a Horka na Třebíčsku. „Nejde o nás, ale o naše budoucí generace a také o pozemky domy, které okamžitě po vybudování takové stavby ztratí na své hodnotě,“ myslí si nejmenovaná obyvatelka Dolní Cerekve.
Ve hře je nově také změna stávajících zákonů, které by jasně deklarovaly, do jaké míry a jak silně mohou obce promluvit do toho, zda v jejich katastrálním území může vzniknout hlubinné úložiště. Názory na to jsou ale, podle senátora, zatím velmi extrémní.
„Někdo říká, že by měla mít obec právo veta. Další zase, že pokud obec bude proti, tak úložiště nemůže vzniknout jen za souhlasu vlády, ale i za kladného stanoviska senátu,“ vysvětluje Vystrčil.
Jenže podle vysočinského senátora se Česko dlouhodobě bez vybudovaného úložiště nemá šanci obejít.
Úložiště by v Česku mělo fungovat od roku 2065. Samotná výstavba má trvat asi 15 let. Podle už dřívějšího rozhodnutí vlády musí ministerstvo průmyslu a obchodu do roku 2018 předložit výběr dvou nejvhodnějších lokalit, jednu hlavní a další jako záložní. S definitivní platností by mělo být území pro výstavbu úložiště stanoveno do roku 2025.

Přílohy