Zrušení částí zákona o rozpočtové odpovědnosti žádá 60 senátorů

Zpravodajství ČTK | 18:46 | Rubrika: for pol pod mak zak

Praha (ČTK) - Zákon o rozpočtové odpovědnosti zasahuje podle tří čtvrtin senátorů do práva obcí a krajů samostatně hospodařit podle vlastního rozpočtu, což je právo územních samosprávných celků zakotvené v Ústavě. Požádají proto Ústavní soud o zrušení částí normy, kterou Senát loni zamítl, ale Sněmovna ho přehlasovala a zákon schválila. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) obavy senátorů odmítl už dříve, dnes ministerstvo financí (MF) v reakci odmítlo, že by byl zákon v rozporu s ústavou.
Pro napadení zákona u Ústavního soudu je zapotřebí podpisů alespoň 17 senátorů z celkového počtu 81. Senátor Miloš Vystrčil (ODS) dnes novinářům řekl, že se jich pod návrh zatím podepsalo 60, další přislíbili podpis. Zákon se podle něj chová jinak ke státu a jinak vůči územně samosprávným celkům a je v tomto směru diskriminační. Kdyby začal fungovat, mohl by existenčně ohrozit stovky obcí. MF to ale odmítá. "Požadavek hospodařit s vyrovnaným nebo přebytkovým rozpočtem při překročení dluhu vládního sektoru o více než 55 procent HDP platí nejen pro obce a kraje, nýbrž pro všechny veřejné instituce," uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.
Podle resortu nové předpisy nijak neomezují ústavně garantované právo samospráv volně nakládat se svým majetkem. "Pouze krajům a obcím stanovují pravidla pro postupné snižování dluhů, a to bez jakýchkoliv pokut či sankcí, které jsou přitom v mnoha jiných členských státech EU zcela běžné," upozornilo MF. Podle něj se tím do budoucna zabrání situacím, kdy by nesplácení dluhů samosprávy ohrožovalo samotný výkon její samosprávné funkce.
Návrh na zrušení částí zákona sepsal expert na ústavní právo Karlovy univerzity Aleš Gerloch. "Je to skutečně záležitost unikátní tím, že Senát byl přehlasován, a je to tedy rozhodnutí Sněmovny," uvedl Gerloch k zákonu a počtu podpisů pod podání na zrušení jeho částí. Návrh by měl být podle Gerlocha projednán přednostně, aby měly obce čas se připravit na případnou účinnost rozhodnutí. Vedle většiny Senátu podporují iniciativu i Sdružení místních samospráv a Svaz měst a obcí.
Senátorům se hlavně nelíbí, že jde o běžný, nikoli ústavní zákon, kterým se zasahuje do ústavního práva obcí ohledně jejich hospodaření. Senátor ČSSD Radko Martínek na tiskové konferenci připomenul, že původně se počítalo i s ústavním rámcem nových pravidel. Protože ústavní zákon přijat nebyl, oba napadené zákony se ocitly podle senátorů ve vztahu k územním samosprávným celkům v ústavním vakuu.
Ministerstvo odmítá i další výtku senátorů, že zákon údajně ohrožuje vlastní fungování obcí. Podle senátorů by se mohly dostat do situace, v níž nebudou moci zajistit třeba opravy vodovodů nebo škol. Jde o ustanovení, které říká, že pokud dluh územně samosprávného celku překročí 60 procent jeho průměrných příjmů za poslední čtyři roky, musí obec, město nebo kraj začít dluh snižovat. MF ale uvádí, že nová úprava nijak nelimituje zadlužení územního samosprávného celku. "Samospráva bude moci i nadále financovat běžné či kapitálové výdaje, projekty domácí z vlastních zdrojů či projekty spolufinancované z fondů EU, a také si bude moci i nadále vzít úvěr," reagovalo ministerstvo.
Zákon nejen stanoví pravidla pro hospodaření územních samosprávných celků s cílem snížit jejich zadlužení, ale podle senátorů sankcionuje také ty, kdo pravidla poruší snížením výnosů z přerozdělování daní. "To zakládá značnou nerovnost, neboť fakticky tato opatření dopadají zejména na ty nejmenší obce s malým rozpočtem, pro něž každá větší investiční akce vyžaduje zadlužit se," míní Vystrčil.