Novela z. o důchodovém pojištění - vracený Senátem
Praha, 18. schůze Poslanecké sněmovny
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 120/6/- vrácený Senátem
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová
Poslanec Zbyněk Stanjura
Ministryně financí ČR Alena Schillerová
Místopředseda PSP Tomio Okamura
Místopředseda PSP Petr Fiala
Poslanec Petr Gazdík
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová
Poslanec Zbyněk Stanjura
Senátor Miloš Vystrčil
Vážený pane premiére, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za to obsáhlé entrée, ale úlohu jste mi nezjednodušili.
Na začátku řeknu jednu věc, kterou potom možná ještě budu několikrát opakovat. Kdo bude hlasovat pro senátní návrh zákona, ten podpoří ty, nebo většinu těch, co mají dneska nejnižší důchody, nejnižší důchody. Ten, kdo bude hlasovat pro vládní verzi zákona, tak z té skupiny těch, co mají nejnižší důchody vyjme zhruba 130 tis. důchodkyň matek, které mají v této zemi vůbec nejnižší důchody. Aby bylo jasno, o čem se bavíme, a o čem budeme hlasovat.
A nyní k některým argumentům. My, když jsme do Senátu dostali vládní verzi zákona, tak jsme se rovněž zabývali tím, co tady říkal pan předseda poslaneckého klubu občanských demokratů Stanjura. Proč 85 let? Je to tak, že žádný racionální reálný důvod neexistuje. Nikde jsem nenašel studii, že ti, co jim je 85 nebo 86 let už sociální služby potřebují a musí více platit. A ti, co mají 84 nebo 83 roků, že je již nepotřebují. To je jinak. Tuto věc, jak kdo a jak intenzivně potřebuje sociální služby nebo zdravotní péči mají řešit zákony a pravidla, která se týkají těch služeb a jejich dotací. To máme zpracováno. A řešit to tím, že řekneme těm, co je 85 let a více, těm budeme přidávat, protože potřebují více sociálních a zdravotních služeb. A těm, co je méně, nebudeme přidávat, protože to nepotřebují, je nesmysl, absurdita, viz. vysvětlení ohledně např. zastropování příplatků na léky.
Teď k tomu, když se podíváte a přijmete 85 let, my jsme v Senátu žádnou jinou možnost neměli, tak člověk, kterému je dnes 85 let, tak se narodil v roce 1933. Když to byl muž, tak šel do důchodu v šedesáti letech. To znamená, šel do důchodu v roce 1993. Jinými slovy - jeho důchod se vypočítával podle zákona, který jednak vzal v úvahu to, co bral za socialismu, a potom část těch let, to co bral po roce 1989. Ten důchod, který má, je poměrně nízký. A ještě nižší důchod má žena, která šla do důchodu v roce 1993, protože ženy měly už tehdy menší mzdy než muži, a ženy, které šly do důchodu v roce 1993, většinou měly kratší dobu, která se započítala do výpočtu důchodu a pro ně nevýhodnější. V průměru řekněme vezměme si ženu, která šla do důchodu v 55 a vychovala tím pádem dvě děti. To znamená, je to žena, které je dneska 80 let a narodila se v roce 1938. Ta žena, protože vychovala dvě děti, tak šla do důchodu v 55, čili v roce 1993. Protože část doby byla na mateřské dovolené, tak ten její důchod byl nižší v průměru prosím o dva tisíce korun. Čili my dneska jsme v situaci, kdy máme osmdesátiletou ženu, která vychovávala dvě děti, šla do důchodu v roce 1993 a pětaosmdesátiletého muže, který možná také vychovával, ale je mu dneska pětaosmdesát a má vyšší důchod, protože bral více a šel také do důchodu v roce 1993. A my teď říkáme, ty milý muži, kterému je pětaosmdesát let a více, my ti přidáme tisícovku a on bude mít ne o dva, ale už o tři tisíce korun více, než má ta žena, které je dneska osmdesát let, vychovala dvě děti a šla do důchodu ve stejný okamžik jako ten muž, protože končila (?) v pětapadesáti. To je ten princip. A to je ta nespravedlnost. To je absurdita.
My, a těch žen, když se zeptáte, kolik jich je, to se dá dohledat z veřejných zdrojů, tak je jich zhruba 130 až 135 tisíc v průměru. To číslo 145 tis. potom vysvětlím, to je... Tak to vypadá a tuhletu skupinu lidí, důchodkyň matek, s nejnižšími příjmy, s nejnižšími měsíčními důchody, tato vláda při svém zákoně naprosto vynechala a ignorovala a zdůvodňuje to tím, že ona ví, že těm, co je více než pětaosmdesát, tak ti mají větší výdaje na zdravotní výlohy a větší výdaje na sociální služby. To je přece naprosto absurdní situace. Co my jsme tedy mohli jediné udělat. My jsme řekli, dobře, jestliže je to tak, že tato vláda chce přidat těm, co mají nejnižší důchody, tak to udělejme tak, že tam dáme takovou skupinu lidí, aby to bylo co možná největší množství těch, kteří jsou takto postiženi. A protože vlastně ten důchodce, který se narodil v roce 1933 a šel do důchodu v šedesáti, šel do důchodu v roce 1993, tak je teď v důchodu přesně dvacet pět let. ***
Ten je přesně v důchodu 25 let a je mu dneska 85. Proto jsme řekli, ano, všem, co jsou v důchodu 25 a více let, přidejme tu tisícovku a tím do toho dostaneme i ty ženy, matky důchodkyně, které šly do důchodu také v roce 1993, ale ještě nejsou v důchodu, ještě jim není 85 let, protože šly v 54, 55, 56, 57. Takhle to je a to je systém toho zákona. A když tady někdo vykládá, jak je to nespravedlivé, tak to prostě je pro mě naprosto nepochopitelné, nerozumím tomu.
Druhá věc je argument, že to neumíme zúřadovat. Podívejte se. Já jsem hledal a našel jsem zákon, který se nazývá zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. A v tom zákoně se vyskytuje pojem, doufám, že mě paní ministryně poslouchá, první splátka invalidního důchodu. Čili první splátku důchodu neznáme, první splátku invalidního důchodu známe. Tu používáme v zákoně a dokonce k této splátce v § 118 odst. 2 zákona vážeme případně nějaké další povinnosti těch, co mají brát nebo nemají brát důchod. Můžu to zacitovat: "Odst. 2 písmeno b): Byl-li dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, přiznán invalidní důchod, přestává být občan uvedený v odst. 1 písm. b) zvláštním příjemcem dne, který předchází dni, od něhož náleží dítěti, a teď pozor, první pravidelná měsíční splátka invalidního důchodu."
Čili tady to najednou náš zákonný systém zná, tady najednou to není problém, tady to umíme. A když jde o neinvalidní splátku, tak to neumíme. To skutečně má být hlavní argument, to mi připadá docela směšné.
Já bych tady teď mohl reagovat na některé věci, které tady říkala paní ministryně. Znovu opakuji, senátní návrh zákona se soustředil na to, abychom postihli maximální počet lidí, kteří mají nejnižší důchod. Pokud paní ministryně říká, že z těch lidí, kterým je 85 let a více, zhruba 3 % vypadnou, tak se to může stát. Ale to jsou lidé, kteří dělali na důchod a třeba to jsou lidé, kteří dělali do 75, 80 let a nebyli v důchodu, nepobírali důchod. Jinými slovy je velmi pravděpodobné, že ten jejich současný důchod je mnohem vyšší, než je průměrný důchod - 15, 17, 18, 19 tisíc. Ano, je pravdou, že v senátním návrhu zákona tito lidé vypadnou a nedostanou tisícikorunu. Možná je to vůči nim nespravedlivé, protože oni byli odpovědní. Mě to také mrzí. Ale my jsme nebyli schopni to napravit úplně celé. To by vládní návrh musel nějak vypadat a musel by se někdo pořádně starat a snažit a nevytvářet nějaké polotvary. Takže jsme řekli, dobře, toto si myslím, že tito lidé, kteří si pracovali na důchod, přežijí, unesou, neboť to rozhodně nejsou ti, co mají nejnižší příjmy. O ty by nám mělo jít. A mě tedy velmi mrzí, že paní ministryně špičkovala, že se v ODS probudilo sociální cítění. Prostě kdyby nebylo pravice, tak už dávno není na důchody vůbec. (Veselost v levé části sálu.)
Nyní k dalším věcem, které říkali. 400 tisíc osob. Nevím, jak paní ministryně přišla na 400 tisíc osob. Nám vychází, že to navýšení by bylo zhruba okolo 145 tisíc osob. A dostávám se k té další věci, kterou řeknu, ano, kromě zhruba 135 tisíc důchodkyň žen, matek, které v průměru vychovaly dvě děti, se ten náš návrh týká ještě některých dalších skupin. Někdy je to v pořádku, někdy to je méně v pořádku. Každý si to může přeložit podle sebe. Týká se to například horníků, pracovníků v hutnictví, pracovníků v uranových dolech. Těch se také týká to, že pokud jsou 25 let a více v důchodu, dostanou přidáno, byť jim není 85. To si myslím, že špatně není. Týká se to i některých policistů a vojáků z povolání. To je pravda. My jsme se snažili dopočítat, kolik jich je. Maximálně jsou to 2 tisíce lidí. Tak si porovnejte 135 tisíc důchodkyň matek s nejnižšími příjmy a 2 tisíce možná těch, kteří nemají nejnižší příjmy a také jim bude přidáno. A podle toho hlasujte. Je to na vás. Ale rozhodně to není tak, že by to dneska bylo uděláno tím způsobem, že to je nesystémové a nespravedlivé. Je to možná obtížně realizovatelné. Ale, jak jsem řekl, ten pojem první splátka důchodu se používá a známe ho v právním řádu, byť se týká invalidních důchodů, a neměl by být problém pro Českou správu sociálního zabezpečení tuto věc zvládnout tak, aby to mohlo být vyplaceno.
Co se týká menší spravedlnosti, k tomu jsem tady toho řekl dost. Kdybyste potřebovali podrobnější čísla, máme je k dispozici. Bohužel ne od MPSV, ale veřejně dohledatelné zdroje nám umožňují provést velmi přesnou a kvalifikovanou analýzu, kolika lidí, na které se tato vláda vymlouvá, se to vlastně týká. A o invalidech už tady všechno řekl Zbyněk Stanjura.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Poslanec Roman Sklenák
Poslanec Mikuláš Ferjenčík
Poslankyně Lucie Šafránková
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová
Poslanec Ondřej Benešík
Poslanec Marek Výborný
Místopředseda PSP Tomio Okamura
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová
Poslanec Petr Pávek
Poslankyně Alena Gajdůšková
Poslanec Jan Bauer
Poslanec Leo Luzar
Poslanec Jakub Michálek
Poslanec Leo Luzar
Poslanec Jakub Michálek
Senátor Miloš Vystrčil
Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, než budu reagovat na některé připomínky k tomu senátnímu návrhu zákona, protože to považuji za slušné, tak si dovolím ještě jednou zopakovat, o čem se tady bavíme. Důchodová reforma je v nedohlednu. Minulá vláda žádnou nepředložila a současná vláda se rozhodla, že přidá na důchodech těm nejpotřebnější a řekla, že k těm nejpotřebnějším patří skupina lidí, kterým je více než 85 let a že je jim potřeba přidat 1 000 Kč měsíčně. My jsme se v Senátu na ten návrh podívali a zjistili jsme, že dle našeho názoru, a je na každém, jak to bude potom aplikovat v tomto vašem hlasování, je to tak, že vláda na jednu velkou skupinu nejpotřebnějších zapomněla. Zjistili jsme totiž, že kromě těch, co je jim více než 85 let, ještě existuje zhruba 135 000 důchodkyň-matek, kterým je méně než 85 let a asi více než 80 let, které mají v naprosté většině nižší důchody než ti, co je jim více než 85 let, takže ta skupina je 130tisícičlenná a že nedostala přidáno. Takže my jsme v Senátu udělali jenom tu věc, že jsme řekli: dobře, důchodová reforma je v nedohlednu, přidejme tedy k 200 000 těch, co je jim více než 85 let, 60 000 mužů, 140 000 žen, ještě dalších 145 000 lidí, z nichž 135 000 jsou ženy důchodkyně-matky, které vychovaly v průměru dvě děti. To je všechno, co jsme udělali. Když takovou věc děláte a zároveň neexistuje ministr práce a sociálních věcí a v Senátu místo něj sedí místopředseda vlády, který je zároveň ministr zahraničí a zároveň ministr vnitra, tak je to z hlediska komunikace o tom, jak to udělat správně, docela obtížné. Tak se stalo, že vznikly některé problémy, které dle mého názoru jsou překonatelné a administrativa je se s nimi schopná, buď hned nebo v nějaké dohledné době, vypořádat. Ta první připomínka, ta první obava je to technické řešení, že by se muselo zjišťovat, kdo má a kdo nemá nárok, protože není úplně jasné, kdo tedy kdy dostal ten první placený důchod. Já jsem tady říkal, že už v zákoně jiném tento termín v případě invalidního důchodu používáme a jsem přesvědčen o tom, že to je věc, která je (nesrozumitelné) a jsem přesvědčen o tom, že to, co říkala paní poslankyně Gajdůšková, je šíření poplašné zprávy, pokud říká, že hrozí, že by důchody také mohly být nevyplaceny. To je naprostý nesmysl a nedovedu si představit, že by to někdo nedokázal zúřadovat.
Zároveň bylo upozorněno od Pirátů, a tam musím říci, že ty připomínky celkem jsou realistické a vždycky to tak, že prostě vznikají nějaké problémy, že to přináší určité administrativní problémy z hlediska určování data a té lokální spravedlnosti, ale opět jsou z hlediska toho počtu 135 000 lidí minoritní. Minoritní, prostě není to zásadní problém, je to pár lidí, kterým by měly ty problémy, které tady pan poslanec Ferjenčík říkal. Zrovna tak je to s tím, co říkal ohledně těch předčasných důchodů a s tou obavou, to zdůrazňuji, že by se mohlo stát zvykem v České republice, že budou všichni chtít jít do předčasného důchodu, aby dříve po 25 letech, co budou v důchodu, potom dostali tisícikorunu. To je skoro legrační, protože samozřejmě důchodová reforma se musí udělat a tady ta obava dle mého názoru nehrozí, protože všichni víme, že musí dojít ke změně. To, co my děláme dneska tím senátním návrhem, je, že jdeme ve stopách vlády, která řekla: pomozme nejpotřebnějším a upozorňujeme na to, že tam chybí 135 000 důchodkyň-matek. Tak je tam pojďme přidat. To je celé. Nic jiného neděláme a neříkáme, že děláme důchodovou reformu. Ta je potřeba udělat a je to potřeba udělat co nejrychleji, ale to my teď neřešíme. My teď řešíme současnou okamžitou situaci, která bude platit dva, tři, čtyři, pět let a do té doby prostě musíme něco udělat s těmi důchody, jinak to dopadne třeba i tak, jak říkal pan kolega Michálek.
A teď k těm kterých poznámkám dalších. Já tedy chci poděkovat za podporu jak paní poslankyni Šafránkové, panu poslanci předsedovi Gazdíkovi, paní Aulické, která správně řekla, že nůžky mezi starodůchodci a novodůchodci se rozevírají. My s tím dneska něco děláme tím senátním návrhem zákona. Je na vás, jestli k tomu přistoupíte nebo ne, jestli chcete, aby novodůchodci měli mnohem větší příjmy než starodůchodci, tak s tím nedělejte nic. Chci vlastně poděkovat i panu poslanci Benešíkovi a Výbornému. Opět princip zásluhovosti, prosím vás, není pouze o výši důchodové daně, když to zjednoduším. Princip zásluhovosti je také o tom, kdo, která rodina dokáže kolik vychovat ekonomicky aktivních dětí. Bez ekonomicky aktivních dospělých by dneska náš průběžný důchodový systém vůbec nefungoval. To je zásadní, tzn. pokud se bavíme o zásluhovosti, tak to není zdaleka jen o výši důchodové daně, ale i o tom, kdo dokáže nebo nedokáže vychovat ekonomicky aktivní děti. Na to velký pozor a nezapomínat na to. Tedy tolik ode mne na závěr, já chci ještě jednou proto vás vyzvat, abyste skutečně zvážili, zda přes všechny ty problémy a nedokonalosti, které ten pozměňovací návrh ze Senátu obsahuje, a které my bychom museli překonávat, byste nehlasovali pro něj, protože z hlediska toho hlavního, co má v sobě, a to je to nastolení spravedlnosti mezi těmi, co potřebují, co mají dneska nejnižší důchody a zaslouží si přidat, je správnější a spravedlivější než to, co předložila vláda. A naším úkolem přece je starat se, kromě jiného, i o ty, co to nejvíce potřebují a jestli na tohleto současná vláda neslyší, tak nevím, na co ještě jiného chce slyšet. Děkuji za pozornost.
