Výroční zpráva NKÚ za rok 2017
Praha, 16. schůze Senátu
Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2017 (Tisk č. 254)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 13:30:30 - 13:35:01:
Vážený pane prezidente, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Pokud to mám trošku odlehčit, tak bych s určitou nadsázkou řekl, že jsem konečně pochopil, proč k nám přicházejí vládní návrhy zákona, které chtějí, aby se změnila ústava, aby NKÚ mohl kontrolovat obce. Obcí je hodně a on by neměl tolik času na to, aby kontroloval státní instituce, jako je např. ministerstvo financí nebo ministerstvo zdravotnictví, nebo případně jejich nemocnice.
Pak ještě jedna věc. Věřím, že nepřítomný pan senátor Veleba se uvědomí, že čím kdo zachází, tím také schází. Zatímco někteří nebyli přítomni při jednání a vystoupení pana premiéra, on není přítomen při jednání a vystupování pana prezidenta. Ale věřím, že je tomu tak, že tam usilovně jedná s paní ministryní financí o tom, že jí sděluje, že NKÚ shledal, že náš daňový systém je složitý a nepřehledný. Což je pravda. A já děkuji pracovníkům Nejvyššího kontrolního úřadu, že nám to takhle explicitně do té zprávy přímo napsali.
Co se týká dalších věcí, tak skutečně se zdá, že výkonnost našeho veřejného sektoru se nebezpečně přibližuje výkonnosti evropského veřejného sektoru, kde – jak nám dnes pan ministr financí sdělil, tak ten veřejný evropský sektor potřebuje na příští rok o 23 % více prostředků, což jsou potom hodnoty na těch 7 let myslím 83 miliard euro. Myslím si, že z toho bychom si brát vzor neměli a měli bychom se skutečně nad tím, jak náš veřejný sektor funguje, zamyslet a zkusit některé věci zjednodušit.
Je to zkrátka tak – a ten závěr pana prezidenta to potvrzuje, že tím, že se neustále snažíme o to, aby čím dál více věcí bylo přístupnějších, dostupnějších, automaticky k dispozici atd., tak dochází k tomu, že se ocitáme v takovém obklíčení, že všichni všechno pořád dokola vykazujeme. Nikdo stejně nic nečte, kromě těch, co hledají nějaké pomluvy na někoho jiného a následně je potom využívají k tomu, aby ho zničili nebo mu aspoň poškodili pověst. A celkově to potom významně zpomaluje rozvoj České republiky a atmosféru v zemích Koruny české výrazně zhoršuje.
To je nějaký takový úvod, který se částečně dotýká toho, co tady pan prezentace NKÚ říkal. Teď několik konkrétních dotazů. Já jsem z té zprávy zjistil, že celkem NKÚ provedlo 32 kontrolních akcí. S tím, že z té zprávy jsem nevyrozuměl, možná proto, že jsem nebyl dostatečně pozorný, kolik vzniklo kontrolních závěrů? Protože víme, že z těch kontrolních závěrů jich 28 projednala vláda, 12 projednal výbor Poslanecké sněmovny. A mě by zajímalo, jaké to je procento z toho počtu, kolik těch závěrů je. S tím, že zase na druhou stranu tam NKÚ říká, že ty závěry byly celkem slušně potom vyhodnoceny a nějakým způsobem využity.
A pak jedna věc, kterou tady už naznačil pan kolega Horník. Je otázkou, jestli by do budoucna mělo stačit, že pouze tu zprávu NKÚ vezmeme na vědomí. Jestli bychom se také neměli snažit nějakým způsobem akcentovat některé poznatky v té zprávě tím, že přijmeme usnesení. Dneska ho tedy bohužel připravené nemáme, byť si myslím, že ta zpráva by si to zasloužila. A druhá věc je, a to je otázka na každého z nás, do jaké míry s těmi poznatky pracujeme v tom smyslu, že bychom i z té své pozice senátorů nebo senátorských výborů či senátorských klubů tlačili na instituce, které se evidentně nechovají efektivně, nebo evidentně se chovají v rozporu s právním řádem nebo na hranici právního řádu ČR. Protože těch poznatků, které jsou v té zprávě uvedeny, je velké množství.
To znamená, spíše na závěr i slovo do našich řad, jestli bychom neměli s tou zprávou NKÚ pracovat také ještě někdy jindy než v okamžiku, kdy ji projednáváme na plenárním zasedání Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost.
čas 13:54:18 - 13:56:35:
Vážený pane prezidente, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Jednak děkuji panu prezidentovi za to, že mi sdělil, že těch závěrů kontroly bylo 32. Já jsem to z toho úplně nepochopil, protože tam bylo 32, řekněme, nějakých provedených kontrol, tím pádem že je z každé kontroly jeden závěr, mi nebylo úplně jasné. Ale to není to, proč jsem se přihlásil, to hlavní. Já tedy velmi málokdy nesouhlasím s panem kolegou Martínkem. Velmi si vážím paní kolegyně Emmerové. Přesto si dovolím říci, že si myslím, že hlavní zprávu, která plyne z toho, co jsme se dozvěděli ze zprávy NKÚ, není to, že by bylo dobré, kdyby NKÚ kontroloval všechny nemocnice a ještě obce a ještě všechny další, abychom to potom mohli porovnávat. Hlavní zprávou je, že ty managementy nefungují, že ty managementy, ti, kteří řídí tyto instituce státní, nemocnice a podobně, nefungují. Protože na různé supermarkety nechodí žádné NKÚ. A přesně se nikdy nestane, že by v supermarketu ten obchodní zástupce nakupoval potraviny dráž než za nejlepší cenu. Neděje se to. A nemají NKÚ. A nepotřebují ho na to, aby si to zorganizovali. To je prostě jinak. Tady nefungují ty managementy. Tady je špatně řízený veřejný sektor. NKÚ nám říká, vy špatně řídíte nemocnice, z hlediska nákupní politiky. To je možné zlepšit, aniž bychom dělali další porovnání s krajskými nemocnicemi a podobně. Ta základní chyba je jinde. A to je podle mě ta hlavní zpráva, kterou by se měly odpovědné orgány zabývat. Jestli my je k tomu vyzveme, buď usnesením výborů, protože dneska to na plénu nemáme zajištěno, to je prostě zase naše odpovědnost. Ale velmi prosím, abychom to nebrali tak, že tím, že zvýšíme kontrolní činnost, zabezpečíme lepší fungování podniků. Bude více kontrolorů, nic moc se nezmění, protože to hlavní je, abychom si uvědomili, co ty kontrolní zprávy pro nás mají znamenat z hlediska těch výkonných funkcí, které byly kontrolovány.
