Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních - senátní návrh
Praha, 11. schůze Senátu
Návrh senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a senátorky Aleny Dernerové, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů (Tisk č. 225)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 17:25:14 - 17:31:49:
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Chce se mi tak říci, a co my chudáci laici. Zabrousím trochu do minulosti a řeknu, čeho jsem byl schopen já jako laik, který není povolán k tomu, aby nějakým způsobem sám na základě nějaké své zkušenosti či nějakých svých znalostí posoudil, co je špatně a co je dobře. Když jsme tady – jak tady připomínala paní kolegyně Dernerová – kdysi probírali potom § 21c, tak také byly návrhy jednak, abychom schválili zdravotnické povolání behaviorálního analytika a také metodu OTA. Když jsem přemýšlel, jak k tomu mám přistoupit a snažil jsem se chovat maximálně objektivně anebo exaktně, tak jsem na to šel tím způsobem, že jsem požádal zastánce metod, metody ABA i metody OTA, aby mi poslali odkazy na články ve vědeckých časopisech, ve kterých se metody popisují a ve kterých se hovoří o tom, zda jsou či nejsou úspěšné. V případě metody ABA jsem dostal odkaz na asi 20 různých článků z vědeckých časopisů, zejména v angličtině a zejména z USA, kde metoda byla popisována, nechal jsem si to zanalyzovat a články jednoznačně vypovídaly o tom, že metoda je účinná, funkční a významně pomáhá v uvozovkách k tomu, aby autisté – oni se nevyléčili, a aby se jejich schopnost normálně žít ve společnosti významně zlepšila. V případě OTA jsem žádný takový článek neobdržel, žádný odkaz. Neexistují, a z vědeckých, renomovaných nezaplacených časopisech, aspoň co já jsem měl, odkazy, kde se metoda OTA projevuje nebo je popisována jako vědecká, prokázaná, úspěšná, atd. metoda. Bylo to v té době, možná, že nějaké jsou, říkám to za sebe, ze své vlastní zkušenosti. Říkal jsem si – dobře, to je věc, která je pro mě docela důležitá, protože jak jsem studoval přírodní vědy, tak většinou právě to, zda něco je funkční a správné nebo ne, se popisuje mimo jiné také podle toho, kdo to kdy a jak zveřejní. Pak tady byla ještě druhá věc. Protože zdaleka ne všichni jsme byli pro to, aby ABA nebo metoda ABA byla uzákoněna, protože nejde o nic jiného, než o to, aby ti lidé, když potom metodu používají, dostávali peníze, tak tady byl ještě požadavek na to, aby byl dodán sylabus, nebo chcete-li osnovy toho, co se ti lidé, co jsou behaviorálními analytiky, učí. Co je tam za vědomosti, zkušenosti, schopnosti, které oni mají nabýt během výuky v magisterském studiu. Opět jsme dostali poměrně obsáhlý materiál, ve kterém to bylo popsáno, protože to není nic nového, v Americe už se to využívá, atd. V případě OTA nic takového neexistuje. Nebo já aspoň o tom nevím. To bylo tenkrát, v té době, a proto jsem pro ABA hlasoval a pro OTA nehlasoval. Tak. A dnes jsme v situaci, kdy před sebou máme návrh, kdy je tady návrh, abychom odsouhlasili odbornou způsobilost k výkonu povolání terapeut neurovývojových poruch ve zdravotnictví a případně potom asistent, kde je to nějak popsáno a blíže potom je tam výňatek z vyhlášky ministerstva zdravotnictví 329/2005, ve kterém mají být popsány minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, ve znění pozdějších předpisů. A když se na tu vyhlášku, která je přílohou toho, podíváte, tak tam je v § 28b odst. 3 písm. a) za druhé napsáno, že součástí výuky terapeuta neurovývojových poruch je také to, že se učí metodu OTA. Jsou tam další metody apod. A já říkám tedy, jestli je to tak, tak mně to připadá, že já proti nikomu nic nemám. Ale myslím si, že tady jde o veřejné prostředky.
A pokud mají za nějaké úkony nějakého zdravotnického pracovníka být vynakládány veřejné prostředky, měli bychom mít jistotu, že věci, které on bude dělat, jsou funkční a jsou ku prospěchu pacienta, což je potvrzeno, jak jsme kdysi zjišťovali, u té metody ABA. Tady dle mého názoru tak není, protože jsou tam metody, které prostě nejsou dnes vyzkoušené. A to, co se mi zdá, že se po nás chce, abychom schválili, a já neříkám, že to potom nebude fungovat, jakousi prázdnou schránku nebo rámcově popsanou schránku, která toho v sobě hodně obsahuje a následně schránka potom bude zaplňována nějakými činnostmi a úkony, které díky tomu, že my tu schválíme schránku a zároveň už máme vyhlášku, budou hrazeny z veřejných prostředků. A já si myslím, že toto bychom dělat neměli, že bychom měli schvalovat pouze věci, a teď se nebavím o systémovosti a nesystémovosti a o tom, v jakém by to mělo být zákoně, že bychom měli mít snahu schválit jen věci, o kterých skutečně víme, že když je schválíme, tak neříkám, že všem, ale že jsou osvědčené, vyzkoušené, funkční a nikoli věci, které teprve budou naplňovány poté, co my to nějak schválíme. Myslím, že bychom neměli schvalovat zákony, ve kterých říkáme: "Zavedeme dálniční známku a ani nevíme, jestli člověka budeme moci postihovat za to, že ji nemá." A to si myslím, že je případ, ve kterém se dnes nacházíme. A proto já ke své lítosti pro pozměňovací návrh hlasovat nemohu.
Děkuji.
