Zákon o registru smluv
Praha, 6. schůze Senátu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb. (Tisk č. 79)
čas 17:50:08 - 18:02:30:
Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, vážené kolegyně, kolegové.
Já na úvod připomenu úvodní slova pana senátora Martínka, jehož odvahy a pečlivosti, s jakou se věnuje dlouhodobě tomuto zákonu, si velmi vážím. To je, že ten problém není problémem parlamentu, ale ten problém způsobila vláda. Vláda učinila zásadní pochybení, a to v tom smyslu, že připustila, aby takto důležitý a takto citlivý zákon byl připraven prostřednictvím poslanecké iniciativy. A poté, co byla Senátem velmi důrazně, nevím, jak jsme to měli udělat důrazněji než tak, že jsme přijali upozorňující usnesení, že to není šťastný nápad tímhle způsobem připravovat takto citlivé a důležité zákony, tak znovu připustila, aby, v uvozovkách, oprava tohoto zákona se opět dělá poslaneckou iniciativou. To zkrátka nemohlo dopadnout jinak než špatně, a také to špatně dopadlo.
I dle mého názoru skutečně hrozí, že dojde minimálně částečně k destrukci veřejného sektoru, k omezení nebo znekvalitnění či prodražení některých veřejných služeb. A je otázkou, zda nedojde i k významným hospodářským ztrátám, protože dcery některých státem vlastněných, státem ovládaných nebo samosprávami vlastněných či ovládaných podniků či jiných zařízení významně klesnou a následně si je potom někdo už s tou sníženou cenou koupí, aby mohly prosperovat, neboť nebudou zatíženy povinností své smlouvy zveřejňovat.
Abych nebyl tak příkrý, tak musím říct, že některá ministerstva se postupně probírala. Jako první se probralo Ministerstvo zemědělství, které už na jednání našeho výboru upozorňovalo, že chybí Budvar. Že Budvar si nezaslouží být mezi těmi právnickými osobami, které by měly zveřejňovat smlouvy, protože ho to existenčně ohrožuje. Na druhé straně ostatní ministři v podstatě mlčeli, včetně Ministerstva průmyslu a obchodu, a začala se probírat teprve při revizi toho zákona. To znamená v okamžiku, kdy vznikla ta poslanecká iniciativa, kterou tady dneska máme na stole.
Pokud se podíváte na navrhované změny, tak začnu-li panem ministrem zdravotnictví, který sem přímo přišel, aby nás upozornil, že se Ministerstvo zdravotnictví – já vím, že to není jeho vina, on nebyl ministrem zdravotnictví – konečně uvědomilo po dvou letech projednávání, že tam je problém, který se zdravotnictví velmi hluboce týká, ohrožuje ho normální fungování. Tak potom těmi dalšími ministerstvy, když se podíváte na ta ustanovení, která tam máme doplněná, tak i Ministerstvo školství, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo kultury, to jsou všechno ministerstva, která jmenuji, která mají ve své gesci problémy, která různými úpravami dneska doplňují ten předložený zákon.
Já to tady takhle podrobně říkám proto, že z toho plyne jedna věc, která mi není úplně pochopitelná. Proč, když tolik ministrů, tolik ministerstev je dotčeno, proč to v té vládě nebylo projednáváno? Proč to nebylo vládou předloženo? Proč to probíhá tímhle způsobem? Skoro to na mě působí, jako kdyby někdo třeba nechtěl, jako kdyby mu ta situace, která nastala, vyhovovala, jako kdyby se z toho těšil. Ta atmosféra, která vznikla, nám vadí. Hrozně nám vadí a ubližuje politikům i politice. Na druhé straně – a teď se dostávám k té druhé věci, o které taky chci mluvit – je to docela dobrý nástroj ve volební kampani. Kdy najednou jsme rozděleni na ty, co bojují proti korupci, a na ty, co nebojují proti korupci. Když to řeknu velmi jemně. A z toho hlasování ve sněmovně a z těch dalších věcí, které probíhají v tomto státě, je vidět, která politická hnutí a strany chtějí vlastně na té situaci vydělávat, v uvozovkách, ať to stojí, co to stojí. A zase někteří druzí potom jsou ochotni zaujmout řekněme státotvornější postoj.
Takže já za sebe znovu říkám, že si nemyslím, že původní předkladatel toho zákona, v čele s panem poslancem Farským, měl nějaký zájem rozdělit společnost, měl nějaký špatný zájem něco znepřehlednit nebo způsobit nějaké komplikace. Ale bohužel mám pocit, že dneska, ve velkých uvozovkách, další projednávání zákona a trvání na tom, aby byl schválen v nezměněné podobě a všichni, kdo chtějí nějaké změny, jsou špatní, způsobují, že ti lidé, kteří tlačí tuto tezi, jsou trošku využíváni – omlouvám se za ten příklad, a myslím ho opravdu ve velkých uvozovkách, jako velcí idioti.
A teď k tomu, co s tím? Jak dál, jak z toho ven? Protože nevíme, co udělá sněmovna, tak nejsme schopni nalézt nejlepší řešení. Já se proto pokusím aspoň říci, jak já nahlížím na ty pozměňovací návrhy a na ten zákon, jak ho máme dneska k dispozici. Ten zákon v té podobě, jak přišel z Poslanecké sněmovny, v sobě skrývá, kromě jiných věcí, jedno velké nebezpečí. Už tady o tom mluvil pan senátor Michálek a někteří další, a to je právní nejistota, právní neurčitost, která do toho zákona byla vetkána tím způsobem, že se tam vyskytl nový pojem, a to je právnická osoba, která nemá průmyslovou nebo obchodní povahu. Dneska to je tak, že nikdo neví, kdo je, nebo co je právnickou osobou, vlastněnou státem nebo územním samosprávným celkem většinově, která nemá průmyslovou nebo obchodní povahu.
Jediné, co víme a co tušíme, je, kdo je, nebo co je právnickou osobou, která byla založena za účelem uspokojování potřeb, které mají, nebo nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. To víme, to plyne ze zákona ze zadávání veřejných zakázek a případně nějakých judikátů. Ale tenhle pojem není v tom zákoně, který my projednáváme, použitý. A to znamená, že v okamžiku, kdy by se někdo domníval z těch právnických subjektů, které jsou vlastněny státem nebo územně-správním celkem, že není právnickou osobou, která nemá průmyslovou nebo obchodní povahu. Čili že je právnickou osobou, která má průmyslovou nebo obchodní povahu, tak by mohl tu smlouvu nezveřejnit. A v okamžiku, kdy ji nezveřejní, tak se může objevit někdo, kdo bude žalovat tuto právnickou osobu. A pokud by tato právnická osoba ten soudní spor prohrála, což ona dneska nemůže vědět, tak bude ta smlouva od počátku neplatná a budou vznikat obrovské problémy.
Mimochodem, není ani jasné, zda např. Lesy ČR, poté, co byl vyškrtnut paragraf, nebo písmeno Státní podnik, nebo Národní podnik, jsou, nebo nejsou právnickou osobou, která má průmyslovou nebo obchodní povahu. To není jasné, to nikdo neví, na to dodneška výklad neexistuje. Čili vzniká problém, že pokud my schválíme tu verzi, která přišla z Poslanecké sněmovny, že vzniknou soudní spory, které potom můžou být likvidační, pokud nedopadnou dobře pro ty právnické osoby, které jsou vlastněné státem nebo územně-samosprávnými celky, i likvidační. Takže to je věc, která mně říká, že není dost dobře možné pro tu verzi, která přijde z Poslanecké sněmovny, hlasovat. Byť rozumím tomu, čeho poslanci chtěli dosáhnout, a bohužel ty prostředky, které použili, nepoužili správně, nepoužili dobře, a spíše zaseli tu právní nejistotu, která, jak říkám, je velmi nebezpečná.
Další možností potom je, že bude přijatý některý z těch pozměňovacích návrhů, který je tady předložený. Ty všechny pozměňovací návrhy lze zde v podstatě rozdělit do dvou skupin. Ta první říká, pojďme uznat argumenty Ministerstva zdravotnictví a zároveň vyjměme Budvar a všechno ostatní nechme. To je např. i návrh ústavně-právního výboru plus některých dalších.
A ten druhá pozměňovací návrh, který případně jsem připraven předložit já, říká, pojďme to udělat tím způsobem, že použijeme ten pojem, který je znám je zákona o zadávání veřejných zakázek, to znamená, řekneme, že vlastně ten, kdo nemusí zveřejňovat, je ten, kdo není veřejným zadavatelem. To znamená, že použijeme známé pojmy a tím pádem snížíme tu právní nejistotu. A druhá věc, která je velmi důležitá, zároveň v tom mém pozměňovacím návrhu je napsáno, že pokud by se přesto ukázalo, že ta právnická osoba byla povinna smlouvu zveřejnit, a ona tak neučinila, tak poté, co soud rozhodne, že byla povinna tu smlouvu zveřejnit, tak dojde pouze k tomu, že ona ji bude muset do nějaké doby zveřejnit a nedojde k tomu, že je ta smlouva od začátku neplatná.
Takže to je nějaký můj výklad, nebo moje pojetí, nebo moje analýza těch pozměňovacích návrhů, které byly předloženy. Pak je tady ještě ta možnost, o které mluvil pan senátor Martínek a pak někteří další, že bychom v podrobné rozpravě, pokud se k ní dostaneme, schválili to, že návrh zákona se ruší. Pokud by se tak stalo – a já to vidím také jako docela racionální řešení, tak bych se přimlouval za to, abychom k tomu přijali nějaké doprovodné usnesení v tom smyslu – a na to budeme mít možná čas při té přestávce – že žádáme vládu, aby v co nejkratší době připravila nový návrh zákona o registru smluv, který proběhne standardním projednáváním.
Ale to je věc, ke které se možná v podrobné rozpravě dostaneme, možná také nedostaneme. V tuhle chvíli je to ode mě všechno, nevím, jestli je správné, aby Senát rozhodoval, aniž by se ohlížel na to, co bude dělat Poslanecká sněmovna. My si vždycky říkáme, že by tomu tak být mělo. Na druhé straně nám to být jedno nemůže, protože ty škody, které by mohly vzniknout, pokud ten zákon bude platit v té původní podobě, nebo v té podobě, kterou sem poslala Poslanecká sněmovna, jsou dle mého názoru větší než ty škody, které by vznikly, kdybychom přijali pozměňovací návrhy Senátu a následně je Poslanecká sněmovna schválila. Děkuji za pozornost.
čas 18:50:57 - 18:55:17:
Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Jak jsem slíbil, tak tady teď přednesu pozměňovací návrh, který zachovává duch toho zákona v té podobě, jak k nám přišel z Poslanecké sněmovny, ale významně zvyšuje právní jistotu subjektů, které jsou tím zákonem dotčeny.
To znamená, v bodě 1 navrhuji čl. I bod 1 vypustit. V bodě 2 v čl. I dosavadní bod 2 vypustit. V čl. I dosavadní bod 3 v § 3 odst. 2 písm. e) a dosavadní bod 5 v § 5 odst. 6 slova ?nebo m? nahradit slovy ?m nebo n?. Čtvrtý bod, v čl. I dosavadní bod 4 v § 3 odst. 2 na konci písmene r) tečku nahradit čárkou a doplnit písmeno s), které zní:
Smlouvu uzavřenou právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n), která byla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu, pokud tato smlouva byla uzavřena v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání uvedené právnické osoby, zapsané v obchodním rejstříku či jiném veřejném rejstříku. To neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou mezi alespoň dvěma právnickými osobami uvedenými v § 2 odst. 1.
Bod 5, v čl. I za dosavadní bod 5 vložit nový bod. Je tam napsáno X, protože podle toho, které body budou vyřazeny, tak se doplní správné číslo. Ten zní: V § 7 se za odst. 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
3. Odst. 1 se nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna smlouva podle § 3 odst. 2 písm. s), pokud
a) právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n) byla dosud v dobré víře, že se jedná o smlouvu uzavřenou v rámci běžného obchodního styku v rozsahu jejího předmětu činnosti nebo podnikání zapsané v obchodním rejstříku či jiném veřejném rejstříku a
b) uveřejní-li právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n) nebo jiná smluvní strana takovou smlouvu prostřednictvím registru smluv ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o tom, že neuveřejnění není v souladu s tímto zákonem.
Dosavadní odst. 3 se označuje jako odst. 4. Následující body přeznačit.
Odůvodnění poměrně rozsáhlé máte k dispozici, protože jenom velmi stručně smysl toho pozměňovacího návrhu. Pozměňovací návrh zachovává většinu změn, které přišly z Poslanecké sněmovny, pouze zpřesňuje pojem průmyslová nebo obchodní povaha tím způsobem, že tento pojem vyřazuje z § 2 a instaluje nově do § 3, a to tím způsobem, že ta průmyslová a obchodní povaha je navázána na předmět činnosti a na potřebu, který ten subjekt uspokojuje, což má dva důsledky. První je, že je jednodušší říci, o který subjekt se jedná, a druhý je, že se to týká pouze předmětu činnosti, to znamená, pokud by některá právnická osoba např. chtěla koupit auta nebo někoho sponzorovat, tak to samozřejmě musí uvést, neboť to nemá v předmětu činnosti. Druhý důsledek, který je potom v tom bodě 5, říká, že pokud by někdy došlo ke sporu a posléze se ukázalo, že právnická osoba nezveřejnila smlouvu, kterou zveřejnit měla, tak to pro ni nemá fatální následky, neboť ten § 7 říká, že je ta právnická osoba pouze potom povinna do 10 dní tu smlouvu zveřejnit, a není tomu tak, že by ta smlouva byla od začátku neplatná. Tohle všechno bylo špatně zpracováno v té původní předloze z Poslanecké sněmovny, kde, kdyby toto nastalo, tak vznikaly té právnické osobě velké problémy s tím, jak se vypořádat s neplatností smlouvy od samého počátku.
Děkuji za pozornost.
