Zákon o rozpočtovém určení daní

čas 17:03:45 - 17:19:58:

Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já bych na úvod jen zopakoval, že tady máme před sebou návrh na změny rozpočtového určení daní krajům s tím, že vláda prostřednictvím ministerstva financí navrhuje, aby od 1. 1. 2016 byly příjmy krajů navýšeny o 1,06 %, což je zhruba asi 3,6 nebo 3,7 mld. Kč ročně. A ty důvody, proč se tak má stát, jsou komentovány v důvodové zprávě, kde je napsáno, že byť všechny argumenty hejtmanů, které byly použity v rámci jednání o tomto navýšení, by možná neobstály. Tak je evidentní, že příjmy krajů se vyvíjely dynamicky od roku 2008 velmi málo. A tudíž je férové a správné jim přidat. A pokud bychom se podívali do historie, zjistíme, že takový zásadní důvod, proč k tomu vláda přistupuje nebo se můžeme domnívat, že jedním z důvodů, proč k tomu vláda přistupuje, je, že ten procentuální podíl krajů na DPH, který byl ještě v roce 2011 8,92 %, byl v roce 2012 snížen na 8,29 % a potom v roce 2013 byl snížen na současných 7,86 %. To, co vláda navrhuje, je dorovnání nebo navrácení se k tomu stavu v roce 2011. Bavíme se o DPH.

Zároveň tady ale máme tři stanoviska tří orgánů Senátu. Jednak VUZP, jednak VHZD a jednak Stálé komise pro rozvoj venkova, které říkají, že by také mělo dojít k tomu, že budou navýšeny příjmy obcí. A protože usnesení výborů, resp. komisí neobsahují odůvodnění, tak já si dovolím tady alespoň částečně nebo zhruba tady odůvodnění přednést, neboť se přiznávám, že pozměňovací návrhy jsme připravovali společně s panem senátorem Linhartem a do jisté míry vycházejí i z toho, jaké návrhy byly předkládány v Poslanecké sněmovně například panem poslancem Vilímcem.

Situace je taková, že podobně jako v roce 2011 byly sníženy procentuální podíly krajů na DPH, tak se tak stalo i u obcí. Stalo se to, že obce měly snížený podíl z 21,4 % na 19,93 s tím, že ale na rozdíl od krajů v roce 2013 byl tento podíl povýšen. A nyní tady může vznikat dojem, že obcím již jaksi to ponížení bylo saturováno, ale historie jasně říká, že tomu tak není. Obce byly před změnou a posílením jejich daňové základny v roce 2013 podfinancovány. A to podfinancování se týkalo zejm. malých obcí do 50 000 obyvatel.

Já tady mám takový graf, který spousta z vás zná a který ukazuje, jak situace před rokem 2013 vypadala. A snad někteří z vás vidí ten žlutý prostor, který jsem tam já vytvořil žlutou fixou. Byli jsme v situaci, kdy obce do 50 000 obyvatel měly příjem na hlavu, zprůměruji to, kolem 7500 Kč, zatímco obce nad 50 000 měly příjem, řekněme, 9500 Kč a vyšší, což znamenalo, že tyto obce dlouhodobě velmi obtížně udržovaly svou infrastrukturu a velmi obtížně nějakým způsobem zajišťovaly základní životní funkce, které jim ze zákona o obcích náleží zajistit. Proto vláda po odsouhlasení Poslaneckou sněmovnou a Senátem přistoupila k tomu, co tu říkal pan ministr financí, že nejdříve úplně malé obce posílila zhruba o ty 3, 3,5, 4 mld. Kč. A následně potom středně velké obce, nejvíce se to dotklo obcí kolem 5000 obyvatel, posílila 10,5 mld. Kč ze státního rozpočtu. Jinak to celkově bylo 12 mld., protože tam bylo ještě 1,5 mld., které se týkaly podpory ve školství, kterou předtím obce dostávaly jiným způsobem. Středně velké obce.

Tím se stalo, že ta spodní křivka, kterou tu vidíte, se vyrovnala, a dosáhli jsme toho, že ty malé a střední obce se svým průměrem příjmu na hlavu dostaly zhruba na úroveň 9000 Kč, na které dlouhodobě byly už ty velké obce a největší obce nebo správně bych měl asi říkat města.

Když to shrnu, tak tím pádem z toho plyne, že není pravdou, že obecně došlo k tomu, že v roce 2013 došlo ke zvýšení příjmů všech obcí. Došlo ke zvýšení příjmů obcí do 50 000 s tím, že nad 50 000 to bylo jen velmi minimální, já za chvilku řeknu kolik. A to proto, že obce nebyly schopny zajišťovat základní funkce, které jsou jim dány zákonem o obcích.

Takže došlo jenom k nastolení jakési spravedlnosti a v žádném případě nešlo o jakousi saturaci toho bývalého snížení podílů na DPH. Pokud byste to chtěli číselně, tak to znamená, že zhruba 10 mld. Kč inkasovaly obce do 50 tisíc obyvatel a necelou půl miliardu některé obce nad 50 tisíc obyvatel s tím, že největší města, což je Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, dokonce měla daňové příjmy sníženy. V případě Prahy to dokonce bylo 650 milionů Kč. Tedy není tomu tak, že by v roce 2013, byť to vypadá, že celkové příjmy obci velmi významně narostly, by si obce obecně nějak výrazně polepšily. Stalo se jenom to, a omlouvám se, říkám potřetí, že nejmenší se dostaly z, řekněme, pasti z hlediska schopnosti financovat svoji zásadní infrastrukturu.

A proto je důležité, abychom přijali zákony, které dneska byly výbory Senátu navrženy, protože pokud je přijmeme, tak se nestane nic jiného, než to, co dneska navrhuje ministerstvo financí, resp. vláda pro kraje. Dojde také k navýšení příjmu obcí tak, jak dneska dochází nebo je navrženo navýšení příjmů krajů, které v nějakém okamžiku o nějaké procento přišly. Je to zhruba – jak jsem říkal – ne zhruba, ale přesně - 1,06 % DPH.

Otázka zní, jak to udělat, aby to bylo pro náš rozpočet únosné a aby to nezpůsobilo problémy. Návrhy, které prošly dvěma výbory a komisí, odkládají toto navýšení do roku 2017 a 2018, protože to byl konsensus, který na těchto výborech vznikl. Je to z toho důvodu, že jednak návrh nezasahuje do konstrukce rozpočtů v roce 2016 a zároveň dává dostatečný čas ministerstvu financí se připravit na tyto rozpočtové změny, které by to způsobilo s tím, že v roce 2017 návrh by způsobil navýšení příjmu obcí zhruba o 2 mld. Kč. A v roce 2018 potom navýšení o 7 mld. Kč. Dohromady je to 9 mld. Kč. Otázka potom zaznívá, proč zrovna 9 mld. Kč.

Situace se má zhruba tak, že celkové příjmy obcí v ČR jsou zhruba trojnásobné oproti příjmům krajů. Pokud kraje navrhuje ministerstvo financí posílit o 3,6 mld. Kč, tak 3 x 3,6 je 10,8. Čili vidíte, že se v rámci senátního návrhu chováme celkem skromně. Ještě jsem slíbil, že tady řeknu něco o 10,5 mld. Kč a o tom, komu byly přiděleny. Mám tady vládní návrh zákona s důvodovou zprávou z roku 2012, kde se ukazuje, že naprostá většina prostředků z 10,5 mld. byla rozdána obcím nebo přidělena obcím do 20 tisíc obyvatel v intervalu od 50 tisíc obyvatel do 100 tisíc obyvatel se navýšily příjmy krajů na 102,5 %. Dělalo to dohromady 263 mil. Kč. A v intervalu od 100 tisíc obyvatel do 150 tisíc obyvatel se navýšily příjmy obcí v tomto intervalu nebo měst, správně, o 10 mil. Kč. A je to 100,5 %. To znamená z 10,5 mld. zhruba takových 270, 300 mil. Kč pro obce nad 50 tisíc obyvatel, zbytek 10 mld., 200 mil. Kč pro obce pod 50 tisíc obyvatel. Jak už jsem říkal, největší města přišla – v součtu to dělá o 1,1 mld. Kč.

Čili to jsou základní důvody, proč tady ten pozměňovací návrh je předložen. Předpokládám, že pokud vláda chce uplatňovat férový nebo rozvojový přístup, tak by měla na pozměňovací návrh přistoupit. A protože to je tak správně, protože to umožní nebo to bude znamenat, že se chováme stejně k obcím jako ke krajům.

Ještě bychom tady mohli diskutovat o tom, zda náhodou nebyly příjmy obcí a krajů dodatečně saturovány navyšováním DPH, ale tato věc sama o sobě je popřena tím, že vláda přistupuje na to, navýšit příjmy krajů. Tudíž z toho jednoznačně plyne, že je sama přesvědčena o tom, že je potřeba příjmy samospráv navýšit, protože na to snížení procentní sazby z DPH doplatily.

Na závěr si dovolím ještě několik poznámek k ostatním pozměňovacím návrhům, které nejsou výborové, resp. nepřišly z komise. Je tady ještě pozměňovací návrh senátorského klubu ODS, který vlastně posunuje výborový návrh ještě o rok dopředu. Navrhuje, aby příjmy obcí byly povýšeny o 2 miliardy už v roce 2016 a o 7 mld. v roce 2017. Vychází to z optimistického přesvědčení senátorského klubu ODS, že máme schopného ministra financí, který si s dvěma miliardy rozpočtu, které by to znamenalo navýšení v roce 2016, lehce poradí. A tudíž je možné už navýšení udělat v roce 2016 a nečekat až do roku 2017. Pokud by se ukázalo, že to je pro ministerstvo financí nepřekonatelná záležitost vzhledem k tomu, jak je rozpracován rozpočet, tak samozřejmě potom je tady k dispozici výborový návrh. Potom je tady ještě jeden návrh pana kolegy Martínka, který tedy je mnohem střídmější. Sice navrhuje v roce 2017 navýšit o dvě miliardy příjmy z DPH pro obce a zároveň ale navrhuje vyjmout z příjmů obcí daň z podnikání – 30 %, které mají obce podle toho, v kterém městě kde má trvalé bydliště podnikatel, podniká s tím, že tady můžeme vést dlouhou debatu zase o tom, do jaké míry by to oslabilo příjmy obcí. Predikce ministerstva financí je, že by to bylo v roce 2015 zhruba oslabení o necelou jednu miliardu korun, což pokud na to přistoupíme, by znamenalo, že by návrh kolegy Martínka znamenal posílení příjmů obcí v roce 2017 zhruba asi o jednu miliardu. Pokud by ale došlo k tomu, že by se postupně ukázalo, že zase fyzické osoby začínají být více aktivní a odvádějí vyšší daně, resp. už by senioři např. přestali žádat o vratku daní, které zaplatili a následně jim byly odpuštěny nebo by podnikatelé přestali žádat o poskytnutí slev, tak by se mohlo v dalších letech stát, že by dokonce obce na změnu doplácely, protože dlouhodobě by sice měly poměrně jistotu v tom, že budou mít o dvě miliardy více ročně na DPH, ale kolik by potom ztrácely meziročně na dani z příjmů z podnikání fyzických osob, není jasné.

Existuje nejasná predikce, resp. dle mého názoru nejasná predikce pro rok 2015, že by to byla necelá jedna miliarda korun, to bylo v roce 2016, 2017, 2018. Možná někdo vidí, já křišťálovou kouli nemám. Proto za sebe říkám, že tento návrh podpořit velmi nedoporučuji a protože jsme se o tom radili s kolegou Linhartem, tak víceméně jakýsi akt poslední záchrany vám bude rozdán ještě pozměňovací návrh jeden, pod kterým jsem podepsán já a pan kolega Linhart, který kdyby náhodou doufám, nedej bože, že se to nestane, jsme se dostali v hlasování až k hlasování pozměňovacích návrhů pana kolegy Martínka, tak bych byl rád, kdybychom předtím ještě hlasovali pozměňovací návrh, který vám bude za chvilku rozdán. Který potom dělá jen tu věc, že by zvyšoval příjmy obcí bez dalšího, a to na hodnotu 21,93 %. Proč 21,93 %?

Celkem je to asi prosím 3,7 mld. Kč a 21,93 % je tam proto, že v původním vládním návrhu z roku 2012 vláda navrhovala, aby obce dostaly 21,93 % z DPH v Poslanecké sněmovně a přiznávám, že i vlivem tehdejších vládních poslanců ze strany, kde i já dneska jsem členem, došlo ke snížení na 21,4. Čili správně by bylo 21,93, a to je, bych řekl, takový možná zoufalý návrh nebo údržbový návrh, který předkládáme proto, aby byl hlasován ještě předtím, než by případně byl hlasován návrh kolegy Martínka, který, bych řekl, že obcím v žádném případě nic nepřinese. Děkuji za pozornost.

čas 18:27:27 - 18:31:01:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, budu tady reagovat jenom na několik málo věcí, které považuji za stěžejní.

První. Potvrzuji několik mých předřečníků, a měl jsem pocit, že jsme se tak vyjadřovali úplně všichni, že nikdo v žádném případě tady nezpochybnil to, že je v pořádku, když se krajům peníze přidají. Je to v pořádku, odpovídá to jejich potřebám. A znovu opakuji, neslyšel jsem tady nikoho, kdo by toto zpochybňoval. Pokud by se stalo, že přijetí pozměňovacího návrhu, ať je jakýkoliv, v Senátu způsobí, že potom by návrh na navýšení příjmů krajů nepřišel, bude to důkaz totální neschopnosti vládní koalice, protože k tomu, aby to prošlo, má koalice k dispozici i hlasy opozice, neboť pro to v Poslanecké sněmovně hlasovalo 160 poslanců. 160 poslanců! Stačí to tedy jenom trošku zorganizovat.

A teď jenom ke dvěma věcem. První je o tom, jak vznikaly příjmy krajů. O tom bych také mohl povídat hodiny, vynechám to, ale těch, co se na tom osobně podíleli, bylo určitě víc, než jenom pan kolega Martínek. Ale co považuji za stěžejní je jedna věc, na které si tady velmi zakládáme. Zatímco výborový návrh prošel diskusí už v Poslanecké sněmovně, kde neprošel o pár hlasů, a všichni přesně víme, co dělala DPH, jak se měnila, jak se měnily procentní sazby apod., tak upozorňuji, že to, co nám předkládá pan kolega Martínek, nediskutoval v Senátu vůbec nikdo nikde, ani v Poslanecké sněmovně. Jediné, co se stalo, že jsme dostali zprávu, kde pan kolega Martínek, resp. ministerstvo financí popisuje, jak se vyvíjela daň z příjmu fyzických osob z podnikání, kde je napsáno, že v roce 2004 nebo 2005 ještě byl příjem 6 miliard, v roce 2010 to byly 4 miliardy, v roce 2014 to bylo 2,1 miliardy, ale vlastně jenom jedna miliarda, protože se něco odečítá, a všichni vědí, že v roce 2015 a dál už to bude 1 miliarda a méně. To všichni vědí. A vědí to stoprocentně, protože to přesně vědí. A my říkáme ano, protože to tady říká ministerstvo financí a protože si před nás někdo předstoupil a takhle nám to tady napsal, tak kývneme hlavou a budeme pro to hlasovat?

To je práce Senátu? Na tom si zakládáme, že jsme se o tom vůbec nikdy nebavili, a potom najednou to tady budeme hlasovat jako největší návrh? Proboha, vzpamatujme se, to snad nemyslíte vážně, že za tohle by vás vaši starostové pochválili. Jestli pro něco chcete hlasovat, tak, proboha, hlasujte pro záchranný návrh, který jsme předložili my, kde říkáme dobře, jestli se vám 9 miliard zdá moc, jestli na to tato vláda nemá, nechci říkat co, tak schvalme v roce 2017 4 miliardy, zvyšme to na 21,93 %, já vysvětlím v podrobné rozpravě, co to znamená, a proč to tak uděláme a nepleťme se do věcí, o kterých jsme se vůbec nikdy tady nebavili.

čas 19:43:53 - 19:48:32:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, předkládám avizovaný pozměňovací návrh, který máte všichni před sebou. Musím ho přečíst. Takže v tom pozměňovacím návrhu 1) článek 1 upravit takto, článek 1 – zákon číslo 243/2000 Sb., O rozpočtovém určení výnosů některých daní územně samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012, zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb. se mění takto – bod 1) v § 3, odst. 1, písm. B zní, b) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu DPH, bod 2 zní, v § 4, odst. 1, písm. B zní, b) podíl na 21,93 % z celostátního hrubého výnosu DPH. Článek II upravuje takto – článek 2, přechodná ustanovení, bod 1, při stanovení podílu krajů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl krajům nárok podle zákona č. 243/2000 Sb. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 243/2000 Sb. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Bod 2 zní, při stanovení podílu obcí na daněných příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok podle zákona č. 243/2000 Sb. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti článku I, bod 2 tohoto zákona a které nebyly převedeny do rozpočtu obcí před dnem nabytí účinnosti článku I, bod 2 tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 243/2000 Sb. ve znění účinném před dnem nabytí účinnosti článku I, bodu 2 tohoto zákona.

Bod 3, článek III upravuje takto – článek III, účinnost, tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016 s výjimkou článku I, bodu 2 a článku II, bodu 2, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017.

Tolik znění pozměňovacího návrhu. Krátké odůvodnění tam máte. V podstatě je to návrh, který předkládáme s panem kolegou Linhartem jako, řekněme, nějakou záchrannou brzdu, pokud neprojde výborový návrh změny zákona. V podstatě pokud by byl tento pozměňovací návrh schválen, tak by znamenal, že by v roce 2017 se změnil u obcí podíl na daňových příjmech DPH z hodnoty 20,83 na hodnotu 21,93, tzn. navýšil by se o 1,1 %, což by pro obce v roce 2017 znamenal nárůst daňových příjmů asi o 3,7 mld. Kč. To číslo 21,93 % nebylo vybráno náhodně, ale je to hodnota, kterou původně měl podíl na DPH v návrhu zákona, který předložila vláda v roce 2012 a bylo toto číslo, resp. tato hodnota byla součástí návrhu zákona, který zrovnoprávňoval příjmy malých obcí na hlavu s příjmy obcí větších. Zároveň shodou okolností díky této hodnotě dochází k tomu, že by se obcím a krajům zhruba přidalo stejné množství, byť u obcí by to bylo s ročním zpožděním. Děkuji za pozornost a prosím o případnou podporu tohoto