Zpráva o životním prostředí v roce 2009

06.04.2011

Praha, 7. schůze Senátu, čas 14:41:54 - 14:46:09


Praha, 7. schůze Senátu

(Tisk č. 4)

čas 14:41:54 - 14:46:09:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dámy a pánové. Zpráva o životním prostředí České republiky v konečné verzi vypadá asi takhle a je to velmi přehledné a dobře uspořádané čtení. Já si myslím, že by v této podobě neměla chybět na žádné škole. A řeknu proč. Z té zprávy mimo jiné vyplývá, že od roku 1990 se Česká republika starala o své životní prostředí velmi dobře. A pokud se zeptáte, proč to říkám, tak je to proto, že životní prostředí v České republice je hodnoceno v této zprávě podle 39 ukazatelů a jsou to ukazatelé, které jsou mezinárodně uznávané. Já jsem si dal tu práci, ono to je v té zprávě, je poměrně jednoduše rozlišitelné, že jsem zkoumal, jak se v rámci jednotlivých ukazatelů od roku 1990 Česká republika vyvíjí. Výsledky mého zkoumání potom zplodily statistiku, kterou tady řeknu nejen kvůli vám, kteří tady sedíte, ale kvůli tomu, že si myslím, že bychom si toho měli všimnout všichni, neboť ta příliš velká kritika na to, jak se staráme o životní prostředí, si myslím, že není z pohledu přes tuto zprávu oprávněná. Z těch 39 kritérií jedno, které není hodnoceno, je kritérium, které se týká teploty a srážek. Tady je zajímavé, že ve zprávě nikdo nekonstatuje, že se otepluje – neotepluje a že padá málo nebo hodně vody. Z těch zbývajících 38 kritérií je to tak, že ve 12 z nich, to je 32 procent, se od roku 1990 pořád zlepšujeme. Ve 32 procentech se pořád zlepšujeme. Ve 13 z nich, což je 34 procent, což je dohromady už 66 procent, se buď zlepšujeme nebo zůstáváme na stejné úrovni v celém tom období. Pak zbývá 16 procent, což je 6 kritérií, kde se nezlepšujeme a zůstává to pořád stejné, byť někdy nepříliš dobré, jako je například ovzduší. A pak je tady celkem 7 kritérií, která jsou ve špatném stavu nebo se zhoršujeme. Samozřejmě kromě té chvály, kterou tady říkám, tak teď řeknu kritéria, kde nám to nejde a kde skutečně průběžně od roku 1990 se pořád stav v České republice zhoršuje. Říkám to naprosto záměrně, protože se to týká zejména kraje Vysočina, ve kterém já žiji. Ty tři ukazatele, tři indikátory, ve kterých se pořád zhoršujeme, je biodiverzita, suburbanizace a eroze půdy. To znamená všechno věci, které se týkají zejména menších měst a menších obcí. Já bych chtěl poprosit ministra životního prostředí a jeho prostřednictvím třeba i celou vládu, aby si to v rámci další péče o životní prostředí uvědomili a kromě vynikajících výsledků, kterých dosahujeme zejména v 80 procentech ukazatelů, abychom se také soustředili na zbývající 3, 4 ukazatele zbývající, neboť i na těchto územích žijí lidé. Pokud je něco třeba chránit, tak je to právě půda a není dobré ji řekněme nesmyslným nebo zbytečným způsobem zastavovat například fotovoltaickými elektrárnami a je určitě dobré také dávat pozor na to, na co dávali už naši předchůdci, aby nám zbytečně někde nevznikaly velké eroze a tím se půda do budoucna nezhodnocovala. Čili děkuji za pozornost a těším se, že mě pan ministr životního prostředí pečlivě poslouchal.

Přílohy