100 pokladů, 100 příběhů

Národní Muzeum usilovalo více než 20 let o možnost uspořádání výstavy, která v Praze představuje někdy vůbec poprvé v Evropě nejvzácnější poklady ze sbírek čínských císařů. Opravdu reálné se o možnosti vystavit tyto nejvzácnější čínské artefakty v Praze v Evropě začalo mluvit při naší návštěvě Taiwanu na přelomu srpna a září v roce 2000.

Součástí naší taiwanské delegace totiž byl tenkrát i generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a zejména při naší tehdejší návštěvě Národního palácového muzea v Taipei, jsme o možnostech výměny výstavních artefaktů mezi našim Národním muzeem a Národním muzeem v Taipei s ředitelem Národního palácového muzea a dalšími představiteli Taiwanu opakovaně hovořili.

Trvalo to nakonec ještě celkem 5 let. Je tedy zřejmé, že za cestou nejvzácnějších čínských exponátů do Prahy je spousta další práce a dalších návštěv. Ale díky velké snaze a úsilí mnohých se nakonec dobrá věc podařila. Historické poklady ze sbírek čínských císařů jsou od 11. září po dobu tří měsíců vystaveny v Národním muzeu v Praze. Výstava se nazývá 100 pokladů, 100 příběhů, a pokud by Vám to vyšlo, návštěvu opravdu doporučuji. Výstava působí velkolepě, jak svým moderním uspořádáním, tak svými úžasnými exponáty.

K nejznámějším exponátům a k jednomu z nejobdivovanějších vystavovaných pokladů patří řezba hlávky zelí s kobylkou a sarančetem z jadeitu. Jedná se o vzácné dílo řemeslného umění, jednu z nejcennějších kulturních památek. Národní palácové muzeum opouští jen zcela výjimečně a v Evropě je tato skvostná řezba vystavena vůbec poprvé. Svou popularitou je tento dekorativní předmět srovnatelný s Monou Lisou v pařížském Louvru.

Mezi desítkami nádherných artefaktů dále vynikají například dvoupatrová skříňka z červeného santalu s porcelánovými deskami, nefritové disky, lukostřelecké prsteny, sošky, lahvičky na šňupací tabák a mnoho dalších překrásných předmětů. Některé exponáty představují starobylé legendy, třeba jako nefritová plastika kapra, který překoná divoké říční peřeje a promění se v draka. Jedná se o symbol životní cesty učence, který po složení náročných zkoušek může dosáhnout vysokého postavení – stát se ministrem nebo císařovým poradcem. Doslova dechberoucím dojmem působí ve druhém výstavním sále dvojice svitků dlouhých 14 a 12 metrů.

K části každodenního života je připojeno téma nadpřirozených bytostí, neboť tyto příběhy patřily nejen do světa lidových vypravěčů, ale i k literárním dílům, která četli a psali vzdělanci. Již před dvěma tisíci lety lidé přemýšleli, kam odejde duše, když člověk opustí fyzický svět.

Doplňujícími tématy posledního výstavního sálu jsou zvířecí mazlíčci v paláci, zejména malby a drobné plastiky koček.

Jak jsem již napsal vystavené předměty byly zapůjčeny Národním palácovým muzeem v Taipei a pocházejí především ze sbírek čínských císařů. Představují předměty umění a uměleckého řemesla z celého období čínské historie.

To, že byl Taiwan ochoten své poklady dočasně svěřit do péče Národního muzea a souhlasil s jejich vystavením v Praze je projevem naprosto výjimečné důvěry a přátelství Taiwanu vůči naší zemi a jejím lidem. Stačí si jenom pro porovnání například představit, jak pečlivě my bychom zvažovali možnost zapůjčit k vystavení do některé jiné země naše Korunovační klenoty. Výstava samotná tedy není pouze o naprosto jedinečné možnosti vidět, co jinde v Evropě vidět nelze, ale je také poselstvím a poděkováním naší zemi. Myslím, že v tomto případě máme být na co hrdi.

Zveřejněno 23. 9. 2025 v Jihlavských listech.