79. let od konce 2. světové války

moderátor
——————–
Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskovém brífinku předsedy Senátu Miloše Vystrčila po pietním aktu na Vítkově se členy dolní komory parlamentu. Poprosím o úvodní slovo panu předsedu senátu.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Dobrý den, dámy a pánové, jak již bylo řečeno, jsem tady jako obvykle se svými třemi místopředsedy, respektive jednou místopředsedkyní a dvěma místopředsedy a dvěma předsedy výborů, branně bezpečnostního a lidskoprávního. My jsme si přišli připomenout památku obětí, které se zasloužili o naši svobodu. Jak již tady několikrát zaznělo, ta svoboda, kterou dneska máme, byla draze vykoupená, není zadarmo a měli bychom si jí vážit a měli bychom si ty, kteří se o ni zasloužili připomínat. Zároveň bychom si měli připomenout i to, co přišlo poté, co jsme svobody nabyli, že jsme opět se nakonec stali součástí společenství, které bylo diktátorské, bylo proti lidské a nebylo spravedlivé a nereflektovalo a neuctívalo základní lidská práva a svobody. My dnes máme tu možnost, že žijeme ve svobodě, že žijeme v bezpečí a měli bychom dělat všechno pro to, aby tomu tak bylo nadále, včetně toho, že budeme podporovat i ty země, jako je Ukrajina a další, které bohužel ve svobodě a v bezpečí žít nemohou, protože jsou agresory, jako je Rusko, napadeny a musí bránit svoji územní celistvost a nezávislost. To si myslím, že je součást toho dnešního dne a měli bychom na to nezapomínat v okamžiku, kdy si připomínáme ty, kteří se o tu naši svobodu zasloužili.

Jakub Pacner, redaktor České televize
——————–
Připomínáme si 79 let od konce druhé světové války. Vidíte nebo vy osobně vnímat nějaké, nebo lze najít nějaké paralely mezi tím, jak svět kdysi reagoval na agresi nacistického Německa, na to, jak reaguje teď svět na ruskou agresi?

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Nevím, jestli je to paralela, spíše bych, že se zdá, že dnes ten svět reaguje tak, jak má reagovat někdo, kdo je poučený, to znamená, je nám zřejmé, že pokud, aspoň, co se týká členských zemí NATO a Evropské unie, že pokud se nepostavíme a nepodpoříme toho, kdo je dneska ohrožován ve své území celistvosti, ve své svobodě, tak se to jednou ve zlém obrátí nebo může obrátit i proti nám. V tomto smyslu mám pocit, že jsme dneska dále, než jsme byli před těmi 79 lety, případně i více lety, protože ty začátky byly například v mnichovské dohodě a nebo i později v roce 1968, kdy jsme opět zůstali v tom útlaku a v té nesvobodě sami bez pomoci okolí. A to si myslím, že se změnilo, že se Ukrajina na Evropskou unii i díky České republice, její iniciativě může spolehnout a může se spoléhat na naši podporu a je důležité, abychom v tom vytrvali a abychom podobně, jak to dělá český Senát, svými usneseními a svými zahraničněpolitickými aktivitami, se snažili maximálně vysvětlit, že na Ukrajině a všude, kde lidé ztrácí svobodu, pokud se na jejich stranu nepostavíme, že to je i o nás samotných a o tom, že na to jednou můžeme doplatit i my sami.

Šimon Pilek, redaktor CNN Prima News
——————–
Zdravím vás, dobrý den. Já bych se rád zeptal nebo zastavil se u projevu pana prezidenta, on tam mluvil vlastně o určitém paradoxu, že vlastně na konci druhé světové války Rusko, tehdejší Sovětský svaz pomáhalo ukončit, zastavit agresora, Německo a že ty role se vlastně v dnešní době obrátily, Rusko je agresorem, Německo naopak součástí demokratického světa pomáhá Ukrajině. Spatřujete v tom taky možná takový určitý paradox v těch 80 letech?

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Nevím, jestli tomu budeme říkat nebo máme říkat paradox, řekl bych, že z toho vyplývají dvě věci. Jednak to, že pokud někde se zasloužíte o svobodu a demokracii, to ještě neznamená, nebo spíše o svobodu než o tu demokracii, tak to ještě neznamená, že v nějakém okamžiku se nemůžete ocitnout na druhé právě proto, že ve své zemi lidská práva a lidská svobody potlačujete nebo potlačíte, to je případ Ruska, respektive Sovětského svazu. Rusko sice stálo na straně vítězných mocností po druhé světové válce, ale nikdy nebylo, respektive Sovětský svaz nikdy nebyl demokratickou zemí. A do sféry svého vlivu dostal kvůli světové válce i další země, které potom také žily v diktatuře, žily v nedemokratické společnosti. A co se týká Německa, tak to poučení je takové, že je možné, aby se země změnila, aby díky tomu, že budeme v dobrém společenství a že budeme dodržovat základní demokratické principy, docházelo postupně k rozvoji, úspěšnému rozvoji té společnosti ve směru k demokracii a ke svobodnému fungování, které si myslím, že je základem přirozeného života lidí, přirozené pro člověka je žít ve svobodě a demokracii, přirozené pro člověka není žít v diktatuře a v podřízenosti, byť se to bohužel na první pohled někde může zdát, že je většinovým názorem, ale naším úkolem je snažit se maximálně rozšiřovat to společenství svobodných a demokratických zemí, to se týká rozšiřování Evropské unie, to se týká přijímání dalších zemí do společenství NATO, to se týká naší pomoci a podpory v Africe, co se týká naší politiky v Indo-Pacifiku atd. To všechno je úkolem Evropské unie, kde je dneska Česká republika aktivním hybatelem, abychom se nestarali jenom sami sebe a o to, jak se máme my, ale také, abychom se dívali kolem sebe, protože to, co se bude dít kolem sebe, může nebo už má vliv na to, co se děje nebo bude dít u nás.

ČT 24 |  10:47 | Rubrika: Odpolední vysílání