8 zbraní proti únikům

Dotyk | Rubrika: Fokus | Strana: 0 | autor: Táňa Králová

Po slovenském vzoru Česko vloni vypustilo daňovou kobru. Větší moc dává stát také berňákům. Chystá daň z bohatství, elektronickou evidenci tržeb a další brzdy na daňové úniky.

Týdeník Dotyk rozebírá osm hlavních kroků, kterými chce stát bojovat s daňovými podvodníky.

1

MEDIÁLNÍ KOBRA

S každým uštknutím se daňová kobra chlubí před televizními kamerami. Však ji také odborná veřejnost má víc za mediální bublinu než za účinný nástroj k boji proti daňové kriminalitě. Česká kobra, společný tým finanční správy, celníků a policistů, vznikla po vzoru slovenské. Ta je pro mladší české hádě nedostižným vzorem.
Slovenská kobra zachránila za rok a půl existence zhruba 700 milionů eur (skoro 20 miliard korun), jak informoval loni na jaře server iDnes z Babišovy mediální skupiny Mafra. A česká? Za půl roku života zabránila škodám za necelé dvě miliardy korun.
Zatímco slovenská policie za prvních devět měsíců uplynulého roku obvinila 501 lidí, zásahy české kobry vedly k obvinění asi 46 osob a 26 firem.
Faktem je, že česká finanční správa nemá k dispozici takové informace jako na Slovensku, kde od začátku letošního roku zavedli kontrolní výkazy DPH. „Díky tomu mohou na Slovensku dříve odhalit chystaný podvod a zakročit,“ vysvětluje expert na daně Peter Chrenko.
Předhozené drobky
Daňová kobra má řešit úniky nad 150 milionů korun. Ale spokojí se i s drobotinou, aby bylo co předhazovat veřejnosti. Na konci listopadu speciální kobří web informoval o obvinění tří osob z trestného činu podplácení.
Podle policistů chtěli provinilci 600 tisíci korun uplatit pracovníka berňáku, aby si za fiktivní obchod s elektronikou přišli na 28 milionů korun na vrácené DPH. Úředník je udal a kobra si v médiích připsala další úspěšný zásah. Není to spíš zásluha pracovníka, který uplácení ohlásil?
Je pravděpodobné, že částku 1,9 miliardy korun, kterou si kobra za půl roku připsala k dobru, stát nakonec ani celou nezíská. „Část peněz zadržených takzvaným zajišťovacím příkazem bude patrně vrácena. Stát pak bude ještě platit náhradu škody, která dotyčným firmám vznikla,“ míní daňový poradce Jan Rambousek. Kobru označil za dobrý mediální tah.

2

DAŇ Z BOHATSTVÍ

Mocnou populistickou a lehce zneužitelnou zbraň mají berňáky dostat do rukou od roku 2016. Bude jenom na jejich libovůli, koho si vyberou, aby prokázal původ svého majetku. Respektive aby doložil, že majetek pořídil z řádně zdaněných příjmů.
Deficitnímu státnímu rozpočtu sice česká podoba daně z bohatství nepomůže, zato umožní došlápnout si na lidi, kteří prostě někomu vadí. Kdo nebude schopen původ svého majetku prokázat, vyměří mu berňák na nepřiznané příjmy zpětně daň. K sazbě daně 15 nebo 19 procent přidá penále 50 nebo 100 procent. Když bude dotyčný ještě ke všemu zatloukat, hrozí mu trest jeden až čtyři roky vězení.
Babišův úřad tady přichází s neobvyklou procedurou. Podezřelý bude muset sám snášet důkazy o tom, jak přišel k majetku, který podle mínění finanční správy neodpovídá jeho deklarovaným příjmům. Nebude přitom rozhodující, zda šlo o legální či nelegální příjmy. Směrodatný bude rozdíl alespoň pět milionů korun mezi majetkem a přiznanými čili zdaněnými příjmy. MF původně navrhovalo hranici 10 milionů.
Jak ministerstvo dospělo k této hranici? Do jak hluboké minulosti bude člověk nucen prokazovat, z čeho si pořídil dům? A jak se vlastně budou vytipovávat osoby podezřelé z nedanění příjmů? Otázky jsou předčasné, reagovalo MF na dotazy týdeníku Dotyk v době, kdy už legislativní návrh procházel připomínkovým řízením.
Zásadních výhrad se od jiných resortů schází celá řada. Především vadí, že předpis je retroaktivní, podporuje korupci, do práva vnáší nepřehlednost a nejasnost.
Nahrávka korupci
Ačkoli daňový poradce Jan Rambousek jinak považuje za správné, aby finanční správa neobtěžovala každého, tentokrát mu „neplošnost“ vadí. „V tomto zkorumpovaném státě ti, kteří budou správně motivovat, k prokázání majetku vyzváni nebudou,“ obává se.
Ministerstvo nepřichází se zvláštním zákonem o prokazování původu majetku, příslušné paragrafy vepsalo do novel zákona o dani z příjmu a trestního zákoníku. Chystaný bič na podezřelé zbohatlíky hájí tím, že jde o běžný nástroj, který existuje ve většině evropských států. Zdaleka běžný však není.
Rakousko a Německo sice mají uzákoněnou daň z bohatství, vztahuje se ale na veškerý majetek přesahující stanovenou hranici. Nikoli na neprokázaný majetek, jak tomu má být v Česku. Navíc v obou sousedních zemích se daň v současné době nevybírá.
Inspirativní nebude asi ani slovenský vzor. První pokus o prokazování původu majetku zastavil Ústavní soud. Druhý pokus, kdy o zabavení nelegálně nabytých příjmů rozhoduje soud, nenese očekávané plody.

3

HLÁŠENÍ K DPH JEN PRO FIRMY

Ti ze živnostníků, kteří Senát zatracovali jako zbytečný, možná změnili názor. Horní komoře mohou děkovat, že je osvobodila od připravovaného befelu podávat kontrolní hlášení k DPH každý měsíc. Budou je předkládat čtvrtletně, tak jako platí DPH.
Podle senátora Miloše Vystrčila z ODS se to týká 231 tisíc drobných podnikatelů a živnostníků. Pro tuto změnu, s níž přišla pravice, hlasovaly i obě senátorky zvolené za hnutí ANO. Dva senátoři za ANO se zdrželi. Pravicový pozměňovací návrh podpořili v Senátu také koaliční sociální demokraté a lidovci.
Pro Babišovo ministerstvo, které chtělo novou povinnost zavést od roku 2016 pro všechny podnikatele, musí senátní zásah znamenat čáru přes rozpočet. Vzhledem k tomu, jak MF předtím obhajovalo plošnou měsíční frekvenci předkládání kontrolních hlášení. Tvrdilo, že je to klíčové pro výběr daní.
„Výjimky by silně omezily efektivitu systému kontrolních hlášení. Je známo, že mezi účelově založenými společnostmi, které jsou typicky používány na daňové podvody, je právě velké množství ‚kvartálních‘ plátců s malým obratem,“ argumentovalo MF loni v listopadu.
Adventní smířlivost
Těsně před vánočními svátky, kdy se sněmovna v rámci novely zákona o DPH ke kontrolnímu hlášení vrátila, mluvil už ministr Babiš o poznání smířlivěji: „Většina kvartálních plátců jsou poctiví plátci. Po debatě v Senátu i ve výborech a v rámci resortu i různých asociací jsme se vlastně sami podíleli na tom pozměňovacím návrhu, a proto s ním souhlasíme.“
Ministerstvo financí vyčíslilo, že vypracovat kontrolní hlášení zabere 3,24 hodiny měsíčně. Za rok je to 39 hodin, což je téměř celý týden. Průměrná týdenní pracovní doba v Česku dosahuje necelých 41 hodin.
Jak to ale bude s „výhodou“, kterou předtím MF obhajovalo měsíční hlášení pro všechny? („Výhodou je, že poctiví plátci nebudou obtěžováni dlouhým prověřováním vykázaných nadměrných odpočtů a nárok na odpočet jim bude vrácen v kratším čase.“) Budou snad živnostníci natruc ještě víc takto obtěžováni?

4

TRŽBY ON-LINE

Registrační pokladny nikdo nechtěl, elektronická evidence tržeb, kterou chce ministerstvo financí spustit v roce 2016, ale podnikatelským svazům a komorám nevadí. Není to zvláštní?
Evidence tržeb v maloobchodu a službách bude revoluční novinkou. Podnikatelská reprezentace ji většinou bez větších výhrad přijímá s tím, že půjde o moderní, jednoduchý systém, který ani menší živnostníky příliš nezatíží. A vyčistí se prý konkurenční prostředí, dnes znečištěné tím, že někdo daně platí, a jiný ne.
Pochopení podnikatelské lobby pro ministerský záměr může být dané tím, že smělý plán je zatím jen v hrubých obrysech. Nebo i tím, že zvolená cesta okopírovaná z Chorvatska bude plná děr a bude možné ji obcházet.
Od myšlenky na národní účtenkovou loterii Babišovo ministerstvo zdá se již upustilo. Ne však premiér Bohuslav Sobotka. Zabydlení chorvatského systému v Česku staví MF na těžko vymahatelné podmínce, že „zákazník bude povinen vzít si účtenku“.
Zmrzlina s účtenkou i bez
Ani ve vzorové zemi na Jadranu to tak nefunguje. „Když si kupujete zmrzlinu u hotelu, obsluha vám nutí účtenku. Starý zmrzlinář na náměstí ale nic netiskne,“ popisuje vlastní zkušenost Peter Chrenko.
Tak jak se tuzemská evidence tržeb chystá, bude podnikatele určitě zatěžovat. Ale mohla by jim i zjednodušit život. „Dala by se tak snižovat administrativa, třeba předvyplněním daňového přiznání,“ dodává tento expert na daně.
Ministerstvo financí si pro převratný zásah do podnikatelského prostředí bere vzor ze země, která má s on-line evidencí tržeb jen krátkou zkušenost. Systém zaváděla od ledna 2013 s postupným půlročním náběhem.
„Jednoduché a levné řešení, které nabízí chorvatský model, je lákavé i z politického hlediska. Jenže existují různé finty, jak obejít povinnost hlásit veškeré tržby. A chorvatský model s nimi, zdá se, nepočítá,“ tvrdí Miloslav Karaffa, jednatel slovenské společnosti Elcom. Šéf firmy, která vyrábí registrační pokladny, má přehled o tom, jak kde systém funguje. A upozorňuje, že v Česku to bude podobně jako v Chorvatsku „ementál“.

5

SMRTÍCÍ ZAJIŠTĚNÍ

Takzvané zajišťovací příkazy nejsou v tuzemské legislativě žádnou novinkou. Populárními se staly až v poslední době. Meziročně (z roku 2012 na rok 2013) stouplo užívání těchto příkazů o dvě třetiny.
Pokud by bylo vždy oprávněné a zamezilo daňovým únikům, proč ne. Praxe však ukazuje, že „zajišťováky“ se zneužívají a mívají až fatální dopad na podezřívané firmy. Jejich případné protiprávní nasazení řeší soudy. I když nakonec po vleklé soudní při dají za pravdu postižené firmě, na nohy ji to těžko znovu postaví.
V čem je zajišťování tak záludné? Firma musí téměř okamžitě složit částku, jakou berňák určí. A to i ještě předtím, než daň byla vůbec vyměřena. Pracovníci na finanční správě firmu prostě vytipovali jako podezřelou. Obstaví jí účet, čímž ji paralyzují a většinou tím ukončí její činnost.
Finanční správa tvrdí, že se zaměřuje na „subjekty, u kterých hrozí reálné nebezpečí neuhrazení budoucí daňové povinnosti, nebo na ty, u kterých existují důvodné obavy vědomého zapojení do struktury daňových úniků na DPH“.
Daňový poradce Jan Rambousek oponuje: „Tento přístup se používá plošně. Na začátku není státní správa schopna rozlišit, kdo je opravdu podvodník a kdo seriózní podnikatel. Já to také nepoznám.“
Ukontrolovaní k smrti
Jakkoli pro zajištění daně musí být vážné a důvodné pochybnosti, výjimečné nejsou případy, kdy finančáci nemají své podezření podložené. Vystaví zajišťovací příkaz, načež kontrolují, až někdy dotyčného umoří k smrti. Finančně vysušeného a prověřovaného partnera opustí dlouholetí dodavatelé, odejdou zaměstnanci, protože není na mzdy, není ani na právníka, následuje exekuce.
Správce daně mnohdy nebere v potaz, že svým tvrdým přístupem zhoršuje budoucí výběr daně, když firma skončí.
„Takový způsob hubení škůdců v lese vykácením stromů a následným zjišťováním, které stromy je nutno spálit a které byly zdravé, se mi nejeví jako vhodný k aplikování pro podnikatele,“ kritizuje Rambousek. Doufá, že nasazování nyní oblíbeného institutu brzy usměrní soudy.

6

NEOBLÍBENÝ POP

Bezmála 18 tisíc podnikatelů a firem ví, o čem je řeč. Na vlastní kůži v roce 2013 poznali, co znamená, když finančák zahájí takzvaný POP – postup k odstranění pochybností. Ostatní se jen klepou, aby je nic podobného nepostihlo.
POP je nástroj, kterým úředníci z berňáku mohou úspěšně položit firmy, aniž by měli v ruce důkaz, že jde o podvodníky. Stačí, že se jim nezdá jejich daňové přiznání.
POP je pro správce daně bezpochyby důležitý instrument. Neměl by se však zneužívat. Neboli přistoupit k němu pouze tehdy, má-li finanční úřad opravdu konkrétní pochybnosti. A je schopen je podezřelému vytknout, aby ten na ně mohl do 15 dnů reagovat.
Advokáti a daňoví poradci řeší zneužívání POP. Poukazují také na neúměrné průtahy, přičemž plátci daně se nemohou účinně bránit. Jsou případy, kdy POP (dříve tzv. vytýkací řízení) trvá několik měsíců i výrazně déle než rok. V jeho síti nekončí jen podvodníci, ale i seriózní podnikatelé.
Extrémní nebezpečnost POP spočívá v tom, že přeplatek na DPH, který finanční úřad vrací do třiceti dnů, vzniká až po vyměření této daně. No a k tomuto vyměření může dojít až po prověření jeho oprávněnosti v rámci POP, tedy třeba po dvou letech. Po celou tuto dobu přeplatek neexistuje, protože dosud nevznikl, a proto ani nemůže být vrácen.
Když jde o život
„Správci daně někdy vyvíjejí až křečovitou snahu zahájit POP i v případě, že žádné konkrétní pochybnosti nemají. A vydávají jen nicneříkající výzvy k odstranění nekonkrétních pochybností. Pokud tímto opakovaným postupem oddalují vyměření daně, tedy i vrácení přeplatku DPH, může se firma dostat do vážných existenčních potíží,“ konstatuje daňový poradce Jaroslav Kobík. Řešil řadu kauz, kdy se klienti vůči postupu berňáků brání soudními žalobami.
Předloňská „popová“ statistika (loňská zatím není k dispozici) nepřímo přiznává, že se tento nástroj nadužívá. Z celkem 17,5 tisíce případů jich pouze 40 procent (7 tisíc) bylo ukončeno s rozdílem. Podnikatelé se v těchto případech většinou hlásili o neoprávněný odpočet DPH, a tímto se mu zabránilo. Ovšem 60 procent případů bylo uzavřeno bez rozdílu čili postup nevedl ke změně vykázané daně či nadměrného odpočtu. Šlo tedy víceméně o šikanu.
Finanční správa navíc ve své statistice už dál nerozpitvává, proti kolika platebním výměrům vydaných po POP se podnikatelé, kterým byla daň krácena, odvolali a se svým odvoláním uspěli. A kolik neúspěšných odvolání skončilo u soudu a s jakým verdiktem.

Jak se rozmáhá zajištění daní

7

DAŇOVÝ NEŘÁD

Po novele daňového řádu, účinné od počátku letošního roku, je správce daně ještě větším a mocnějším pánem, zejména nad všemi plátci DPH. Jeho nadvládu ilustruje jedna z novinek v daňovém řádu, o kterou se zasloužil poslanec za hnutí ANO Jan Volný.
Až ve sněmovně, tedy nestandardně, obohatil novelu daňového řádu, schvalovanou při novelizaci vládní předlohy zákona o dani z příjmu, o těžkou nespravedlnost.
Oč jde: když berňák při nadměrném odpočtu DPH protahuje takzvaný POP – postup k odstranění pochybností – na více než 5 měsíců, má další dobu, po kterou se takto oddaluje vrácení později vzniklého přeplatku, podnikateli finančně kompenzovat. A to úrokem z později vráceného přeplatku ve výši repo sazby zvýšené o 1 procentní bod. Když se naopak s platbou vůči berňáku opozdí podnikatel, musí zaplatit úrok ve výši repo sazby zvýšené o 14 bodů!
„Nevím, proč cena peněz pro stát a od státu má být takto diametrálně odlišná,“ kritizuje novinku z dílny Babišova hnutí daňový poradce Jaroslav Kobík. Upozorňuje na to, že úprava prosazená poslancem Volným je v rozporu s judikátem Nejvyššího správního soudu z loňského září, který reagoval na neúměrné průtahy ze strany berňáků.
Zmíněný judikát ve shodě s judikaturou Soudního dvora EU říká, že finanční úřad má pochopitelně právo oprávněnost údajů daňového přiznání prověřit, ale že toto neúročené prověřování, které musí plátce daně v rámci POP či daňové kontroly strpět, má trvat 3 měsíce (nikoli 5) a za další dobu prověřování pak náleží úrok ve výši repo sazby zvýšený o 14 procentních bodů (ne o 1 bod).
I tento nový nepoměr zřejmě znovu skončí u Nejvyššího správního soudu.
Dvojí metr
Daňový řád všeobecně přitvrzuje. Ovšem pouze jednosměrně – vůči podnikatelům. Pokutu 2000 korun vpálí finanční úřad těm, kteří daňová přiznání a jiná podání doručí jen na papíře místo elektronicky, jak by měli. To se týká firem, jejichž účetní uzávěrky ověřuje auditor a které mají datové schránky. A bude-li se správci daně zdát, že ho ten který podnikatel nesplněním povinnosti elektronického podání závažně zatěžuje, může pokutu zvednout až na 50 tisíc korun.
Další novinka: z možných 50 tisíc až na půl milionu korun se od letoška zvyšuje pořádková pokuta pro každého, kdo nesplní jakoukoliv oznamovací či evidenční povinnost vůči berňáku. Nezáleží, jestli tuto povinnost stanoví zákon, nebo si ji vymyslí správce daně.
A do třetice: není den jako den. Berňákům se o pět dní protahuje lhůta pro jejich konání v případě takzvané výzvy k součinnosti, aby měly dostatek času na kvalitní práci. Na straně podnikatelů se běh lhůt opět zpřísňuje, oni asi nepotřebují „čas na práci“. Doposud mohl finanční úřad určit lhůtu kratší než jeden den podnikatelům pro „úkon při správě daní“ jen tehdy, když s tím souhlasili. Teď už jejich souhlas nepotřebuje.
Buďme ale spravedliví. Do daňového řádu se opět zavádí instrument prominutí příslušenství daně. Ovšem zdaleka ne každého příslušenství se to týká a i při tomto promíjení bude žadatel v rukou finančního úřadu. Prominout penále či úrok nebude možné, pokud žadatel (nebo člen jeho statutárního orgánu) závažně porušil v posledních třech letech daňové nebo účetní právní předpisy. O závažnosti bude rozhodovat finančák.

8

BERŇÁCI NA KONI

Jde nám hlavně o zvýšení kompetencí finančních úřadů. Vysíláme jasný signál, že už nebudou klientsky vstřícné. K varování, které vyslal ministr financí Babiš loni v srpnu prostřednictvím televizních obrazovek, přidal také svůj pohled na stav, v jakém se finanční správa vynachází: „Je poddimenzovaná, je tam málo lidí a jsou málo placení.“ Už neříkal, že schopní utíkají nebo jsou odejiti a byrokracie jen kvete.
Nápravu začal nový strážce státní kasy tím, že „organizaci s rozpočtem 7,5 miliardy a s 15,5 tisíce zaměstnanců svěřil 32letému člověku, jehož styl a kvalitu práce neznal“. Tedy Jiřímu Žežulkovi, který takto sám popsal Babišovu volbu.
Žežulka od loňského května do konce října fakticky vedl Generální finanční ředitelství. Mladý ambiciózní úředník nahradil dlouholetého ředitele Jana Knížka, kterého si za svého působení na ministerstvu financí přivedl už Bohuslav Sobotka.
Po nástupu Babiše byl Knížek donucen k rezignaci. Na jeho osobu míří podle Aktuálně.cz trestní oznámení, které MF nedávno podalo v souvislosti se starší zakázkou na vzdělávací systém pro daňaře.
Půlroční záskok
Ač Žežulka nebyl plnohodnotný šéf jmenovaný vládou, spustil personální čistky na vedoucích místech. Babiš, jehož mantrou je zlepšit výběr daní, tak dopustil, aby půl roku vládla nejistota ve finanční správě, na niž přitom tolik spoléhá.
Pověřený šéf Žežulka natolik intenzivně budoval svůj mediální obraz, až Babiš místo něj dosadil do čela finanční správy Martina Janečka. Daňaře z Českých Budějovic, průchozího pro vládu. V odborných kruzích je Janeček považován za odborníka na DPH, který jako jeden z mála ze státní správy má ponětí o evropském právu.
Janečkovým úkolem je provést systémové změny, které povedou k efektivnější správě daní. K tomu má nastoupit posila 600 lidí. Na podzim začal nábor nových kontrolorů a exekutorů prostřednictvím letáků pro pražské pracoviště. Experti na daně ale asi nečekají na leták, mají lépe placenou práci jinde.
Andrej Babiš sice prohlašoval, že lidé na finančních úřadech berou málo peněz, po organizačních změnách uskutečněných za jeho éry ale řada bere ještě méně. Nižší plat a více práce má být zřejmě metoda, jak berňáky přimět, aby nebyly „klientsky vstřícné“ a konečně zatočily s daňovými podvodníky.