Agresivní válku spustila Moskva. Ukrajina má právo se bránit, řekl šéf NATO

Ukrajina má právo se bránit i údery na vojenské cíle na ruském území, uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg v projevu na konferenci k 75. výročí vzniku Severoatlantické aliance v Praze. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila má také Ukrajina právo si sama zvolit, zda vstoupit do NATO, podobně jako před lety Česko.

Generální tajemník ocenil českou muniční iniciativu na dodávky dělostřelecké munice pro Ukrajinu. „Chci poděkovat Česku za to, že pro Ukrajinu vede iniciativu v oblasti získávání a koordinace životně důležité munice,“ prohlásil.

S pomocí Západu podle jeho slov může Ukrajina zvítězit, ale dodávky pomoci ukrajinským obráncům se v posledních měsících opozdily.

Další vojenská pomoc je sice na cestě, ale podle Stoltenberga nestačí. Zopakoval svá nedávná slova, že nastal čas, aby spojenci Ukrajině dovolili použití dodávaných zbraňových systémů k úderům na legitimní vojenské cíle přímo na ruském území. Doposud některé země jako například USA v případě střel ATACMS omezovaly.

Spojenci podle Stoltenberga rovněž musí zajistit, aby v budoucnu nedocházelo k dalším zpožděním nebo nesplnění dodávek slíbených zbraní.

Navrhl proto víceletý finanční závazek, který zajistí předvídatelnost, kterou Ukrajina potřebuje pro nákupy zbraní a dodávky ze Západu. „Pomůže ji to bránit se a současně to bude signálem pro Moskvu, že se v pomoci neunavíme,“ konstatoval.

Aliance nyní pracuje na podrobnostech a také na větším zapojení NATO jako koordinátora podpory Kyjevu. „Očekávám, že na summitu dosáhneme dohody. To vše má význam nejen pro přežití Ukrajiny,“ řekl.

Stoltenberg také avizoval, že během červencového summitu ve Washingtonu očekává přijetí důležitých rozhodnutí ve třech klíčových oblastech – při dalším posilování společné obrany a odstrašení, větší podpoře Ukrajiny a prohloubení globálních partnerství především v Indo-Pacifiku.

Podotkl, že k posílení obrany jsou nutné vyšší investice. Hned 18 z 32 členských zemí by podle něj letos mělo splnit své závazky a dávat na obranu dohodnutá 2 procenta HDP. Po ruské anexi Krymu v roce 2014 to byly pouze tři země.

Stoltenberg očekává, že do červencového summitu se počet zemí ještě zvýší. A ocenil, že dvouprocentní hranice má letos dosáhnout Česko. Upozornil však, že někteří ze spojenců investují do obrany podstatně více. „Dvě procenta jsou minimum. Na tom jsme se dohodli,“ řekl.

Ukrajina má právo na svou cestu

Stejně jako si před čtvrtstoletím mohla Česká republika mohla zvolit, zda vstoupí do NATO, má pak podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila i Ukrajina stejné právo si určit, jakou cestou se vydá.

„Čerpáme výhody života pod ochranou nejsilnějšího štítu na světě. Je naším úkolem, aby tomu tak bylo i do budoucna a aby pod společný štít přicházeli další,“ prohlásill. Podpořil členství Ukrajiny v NATO. „Má právo si stejně jako my určit, kam bude patřit,“ dodal.

Za úkol Česka v Alianci označil plnohodnotnou spolupráci a podporu obrody obranyschopnosti Evropy v době, kdy se ukázalo, že Rusko není spřátelenou zemí. Rusko podle něj není ani dočasně oslabeným nepřítelem, jak se mohlo zdát a postupně svým chováním ukazovalo své nepřátelské chování. „Ruská invaze na Ukrajinu je jen poslední kapkou,“ podotkl.

Vzpomněl na důvod vzniku NATO – zadržování rozpínavé politiky Sovětského svazu, který se rozpadl. V posledních dekádách ale byla Evropa podle něj lehkovážná a vybírala si takzvanou mírovou dividendu, namísto investic do obrany.

„Od pádu Berlínské zdi jsme si zvykli vybírat mírovou dividendu. Spoléhali jsme na Spojené státy. Je naším úkolem s tím skončit,“ vyzval.

Ve Valdštejnském paláci na okraj dvoudenní neformální schůzky ministrů zahraničí NATO proběhla veřejná debata, kde kromě šéfa horní komory Miloše Vystrčila vystoupil jako hlavní řečník generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Debaty se zúčastnil také ministr zahraničí Jan Lipavský, polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski a šéfka finské diplomacie Elina Valtonenová.

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského Rusko překročilo „veškeré možné červené čáry a jedná bez jakýchkoli zábran“. Ruský vládce Vladimir Putin se navíc po své inauguraci cítí podle Lipavského ještě silnější. „Postavme se tomu, kdo nás šikanuje,“ prohlásil.

Aliance musí být asertivní, nabádá Lipavský

Lipavský rovněž nešetřil kritikou Ruska za jeho pokračující hybridní válku, neustávající kybernetické útoky, propagandu i špionáž pod diplomatickým krytím.

„Rusko rozsévá chaos a pouze silné NATO může být protilékem. Měli bychom začít tím, že konečně opustíme samoúčelnou západní rétoriku strachu z eskalace,“ vybídl Lipavský. Spojenci by měli být podle jeho slov asertivnější vůči ruské agresi.