Mladá fronta DNES | Rubrika: Kraj Liberecký | Strana: 3 | autor: Jan Šebelka
7 dní v kraji Redaktor MF DNES glosuje události v regionu. Tentokrát o „boji“ proti komunismu nebo konstruktéru Porschemu
Tento týden jsem si povídal s dvaaosmdesátiletým statkářem Miroslavem Vodňanským na jeho statku ve Stranném, což je osada nedaleko Blíževedel. Jejich dvůr jim nejdřív zabrali Němci, protože rodiče odmítli nechat poněmčit děti. Po Únoru 1948 jejich majetek rozdali komunisté pracujícím a ze statku je vyhnali. Dva měsíce před maturitou ho vyhodili ze školy, protože byl z kulacké rodiny. Dokonce mu zakázali, aby do Stranného jezdil. Když mu bylo šedesát let, psal se rok 1991, začal statek, ruiny, jaké by člověk nenašel po válce ani v Drážďanech, opravovat a znovu hospodařit. Je to úžasný příběh vůle a touhy obnovit rodový majetek, který měl jako nejstarší syn převzít.
Pan Vodňanský nemá rád komunisty a velmi se diví, že je někdo může volit. Vůbec se mu nedivím. Teď trochu odbočím. Ve čtvrtek večer jsem se díval na pořad Máte slovo. Debata se vedla o korupci a mezi hosty byl senátor za ODS Miloš Vystrčil a také nový poslanec za komunisty, bývalý vyšetřovatel protikorupční police, Zdeněk Ondráček. První, co ódeesácký senátor řekl na adresu bývalého kriminalisty bylo, že za komunistů museli lidi stát fronty na kokosovou moučku a záchodový papír. Nemohl jsem si v tu chvíli nevzpomenout na pana Vodňanského, kterému soudruzi rozfofrovali a zdecimovali majetek. Jeho nechuť ke komundírům, jak už jsem řekl, naprosto chápu a je mi ho líto. Ale ani jedno slovo nevěřím lidem, kteří založili svoji kariéru po roce 1989 na prvoplánovém antikomunismu a strašením starými pořádky. Většina z nich totiž za komunistů vystudovala a pracovala jako právníci, lékaři, nebo učitelé.
Ostatně, nemusíme chodit někam na Vysočinu, odkud Vystrčil je, podobných týpků máme v našem Libereckém kraji dost a dost. Jeden z nich se díky této rétorice stal předsedou Senátu. Sakra, co jsem to vlastně chtěl? Aha, že by spíš měli být slyšet lidé, kterým komunisté opravdu ublížili, ne ti, kteří si z nenáviděného systému udělali pohodlný život a byznys.
Ve Vratislavicích to opět vře kvůli Ferdinandu Porschemu, konstruktérovi, který měl knížku NSDAP s nízkým číslem. Vratislavičtí zastupitelé se nyní rozhodli sundat cedule s upozorněním, že se u nich narodil. Nápisy tam umístili jejich předchůdci, což může vést k legračním koncům, že tam cedule jednou budou, pak zas ne. Podle toho, kdo vyhraje volby. Předseda Porsche Classic Clubu Milan Bumba si myslí, že by Vratislavice měly být hrdé na to, že se u nich narodil člověk, který se svými konstrukčními činy zasloužil o absolutní motorizaci celého světa. To zní v dnešní přemotorizované době jako výborný vtip. Jedna cesta, jak uspokojit příznivce i odpůrce, ale existuje. Ti, kteří jsou hrdí už teď, by měli v expozici aut této značky vyzdvihovat jeho přínosy. Upozorňovat na to, v čem spočívala jeho genialita, na jeho překvapivá technická řešení. Současně velmi podrobně popsat jeho fašistickou minulost. A co s těmi cedulemi při vjezdu? Navrhuji: Zde se narodil Ferdinand Porsche – konstruktér a fašista. Lidi se jen pohrnou. Primátorka Liberce Martina Rosenbergová se nechala tento týden slyšet, že by bylo dobré z Oblastní galerie v Liberci vytvořit spolkový dům. V něm by se mohli scházet mladí i staří. Jací mladí, jací staří? Nejen to. Galerie připadne radnici poté, co se její sbírky přestěhují do opravených městských lázní. Bývalý Liebiegův palác je ale ve špatném technickém stavu. Ostatně, proto se z něj obrazy stěhovaly. Zadlužený Liberec budou stát opravy desítky, spíš stovky milionů a otázka zní, kde vzít chlup na dlani, když tam není. To musí paní primátorka vědět. Víc ji ale v hlavě asi leží blížící se komunální volby, když ji pokus o parlamentní křeslo nevyšel.