Balíček opatření k energetické unii

čas 15:40:57 – 15:45:56:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já jenom krátká reakce na pana kolegu Lásku. Ta situace ohledně energetické bezpečnosti ČR je komplikovaná nejen z hlediska, řekněme, nějaké bezpečnosti ohledně možného dovozu či vývozu, ale obecně i z hlediska dostatečnosti množství této energie. A co se týká jaderné elektrárny Dukovany, která dneska vlastně dodává zhruba nějakých necelých 20 % naší potřeby, tak ta její životnost v podstatě skončila a už dochází k jejímu prodlužování životnosti do roku 2025, případně do roku 2035. To znamená, není to tak, že bychom v nějaké té budoucnosti desítek let, byli energeticky zabezpečeni, a to přesto, že dneska jsme poměrně významným vývozcem elektrické energie.

Ohledně předpokladů toho, jak technologický pokrok v oblasti energetických zdrojů, zejména z obnovitelných zdrojů energie, bude dál pokračovat, bych také si dovolil vyzvat určité obezřetnosti, protože zhruba v roce 1940, myslím to bylo osm, se předpokládalo po té, co byla spuštěna první jaderná elektrárna, která fungovala na principu štěpení jádra těžkých prvků, že to nebude dlouho trvat a podaří se nám i připravit termonukleární fúzi, o které mluvil pan rektor Hampl.

Je rok 2015 a termonukleární fúze nikde, což je docela překvapující. Můžeme si říkat, čím to asi bude, možná proto, že stále jsou nějaké fúzijní zdroje a intenzita výzkumu není taková, jaká by mohla být. Ale tak to zkrátka je a takoví lidé jsme. A tady jenom takovou malou odbočku mimochodem využívání sluníčka, tu je využívání také jaderné energie, která vzniká termonukleární fúzí, ale na slunci, kde nám výbuchy tím provázené nevadí. Takže v tomto směru je optimismus, který vychází z toho, že za chvilku budeme schopni svoji spotřebu pokrýt z obnovitelných zdrojů energie, bych velmi mírnil, nehledě na to, že ČR zrovna svojí polohou a řekněme i nějakým geografickým uspořádáním není optimálním územím pro využití, z hlediska, já nevím, energie slunce. Trošku lepší je to v případě energie větru, tam ale paradoxně opět narážíme, řekněme na určité potom poškození té krajiny, z hlediska, řekněme nějakého krajinného rázu a dalších věcí. A je otázkou, zda některé průvodní jevy, které souvisí s fungováním větrných elektráren se v nějaké době neukáží jako docela významně škodlivé.

A je to také, řekněme součást určitých studií. Potom existují různé výpočty, které ukazují, že instalací obrovského množství těchto větrných elektráren bychom nepokryli ani, řekněme ani 10 % naší celkové spotřeby. Z tohoto hlediska já musím říci, že se dívám na postup vlády jako na postup realistický, na postup, který v této době není ani nijak přehnaný a řekl bych, že i z hlediska americké bezpečnosti je uvážlivý, neboť to, co má jaderná energetika oproti jiné energetice. Jako jednoznačnou výhodou je, že tady se zásoby toho paliva můžeme nahromadit na poměrně velkou dobu dopředu a tím myslím roky, možná i desítky let a tím pádem do určité míry si nezávislost zajistit. Nehledě na to, a to prosím vás, nijak nepřivolávám. To zdůrazňuji, že kdyby bylo nejhůř, tak my i zdroje pro palivo, pro jaderné elektrárny na svém území máme. Ale jako samozřejmě nikdo nechce dneska, aby byly jakkoliv těženy, protože je to věc, která by znamenala naprosto zásadní zásahy do území ČR. Proto říkám, že to říkám vyloženě jako věc, kdyby došlo k nějaké světové katastrofě, nebo něco takového.

Takže tak to dneska je, takhle bych byl rád, kdybychom se na to podívali a v tomto si myslím, že přístup vlády je celkem uvážlivý a vyvážený.