„Bez souhlasu a opory v zákoně.“ Zeman si stěžuje, že nemocnice skartovala dokumenty o jeho zdraví

Nejen přípisy o jeho zdraví předané exkancléři Vratislavu Mynářovi a šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS). Bývalá hlava státu Miloš Zeman si stěžuje i na to, že Ústřední vojenská nemocnice, kde se léčil v říjnu a listopadu 2021, skartovala „dva významné dokumenty“ z jeho zdravotnické dokumentace. Vyplývá to z jeho podnětu na Úřad pro ochranu osobních údajů, který má iROZHLAS.cz k dispozici.

„Je zákonnou povinností Správce (nemocnice, pozn. red.), aby informace o zdravotním stavu Stěžovatele (Zemana, pozn. red.), včetně informací ze zdravotnické dokumentace, která je o něm vedena, poskytoval striktně v souladu s příslušnými právními předpisy,“ stojí v dokumentu.

Podnět podal Miloš Zeman prostřednictvím svého advokáta Marka Nespaly v srpnu loňského roku. Server iROZHLAS.cz o tom informoval před několika týdny.

Zeman si stěžoval na to, že nemocnice vystavila dva přípisy obsahující informace o jeho zdraví. Jeden pro exkancléře Vratislava Mynáře a druhý pro předsedu horní komory Parlamentu Miloše Vystrčila z ODS. V podnětu ale stojí, že Zeman určil jen dvě osoby, kterým nemocnice mohla poskytovat údaje o jeho zdravotním stavu: manželku Ivanu a dceru Kateřinu.

„Tři dny na to začal Správce (nemocnice, pozn. red.) bez souhlasu Stěžovatele (Zemana, pozn. red.) a bez opory v zákoně zveřejňovat třetím osobám soubory informací ze zdravotnické dokumentace,“ stojí na páté straně podnětu.

V úvodu stížnosti připomíná Zeman svoji hospitalizaci v říjnu 2021 krátce po skončení sněmovních voleb. Do střešovické nemocnice byl převezen ve stavu, kdy neudržel hlavu. Mynář později uvedl, že prezident pouze usnul. Zeman nicméně letos v lednu v rozhovoru pro Blesk řekl, že se tehdy bál o svůj život.

Zeman pak na devatenácti stránkách popisuje, jakým způsobem z jeho pohledu Ústřední vojenská nemocnice porušila předpisy týkající se ochrany osobních údajů. Dokument je výčtem porušení článků a paragrafů nařízení o ochraně osobních údajů, který je protknutý množstvím citací ze zákonů i vnitřních předpisů nemocnice, stížnostmi na porušení zásad zákonnosti, transparentnosti či korektnosti a slovních spojení jako „mimořádně závažný“, „zneužití práva“ a „bezpečnostní incidenty“.

Zjednodušeně si ale Zeman stěžuje na tři věci. Za prvé, že nemocnice poskytla Mynářovi stanovisko, podle nějž nebyl prezident schopný vykonávat svoji funkci. Za druhé, že obdobné stanovisko pak poslala šéfovi Senátu Vystrčilovi. A za třetí, že oba dokumenty později skartovala v rozporu s pravidly.

Zlikvidované přípisy

Zemanovi se nelíbí, že nemocnice přípisy pro Mynáře a Vystrčila zničila. „Správce (nemocnice, pozn. red.) tímto nelegálním způsobem odstranil ze zdravotní dokumentace Stěžovatele (Zemana, pozn. red.) dva významné dokumenty, které byly její nedílnou součástí,“ stěžuje si exprezident.

Nemocnice podle podnětu skartovala oba přípisy z důvodu „ukončení hospitalizace pana prezidenta“. Zeman ale namítá, že to bylo v rozporu se zákonem o archivnictví a spisové službě a také Spisovým a skartačním řádem nemocnice. „Stanoviska měl Správce vyřadit nejdříve po uplynutí pěti let,“ píše se v podnětu.

Byla to přitom Zemanova prezidentská kancelář vedená Mynářem, která se loni stala předmětem kritiky za to, jakým způsobem skartovala utajené dokumenty.

Radiožurnál tehdy upozornil, že zaměstnanci Hradu na podzim 2021 narychlo zničili stovky tajných dokumentů. Mimo jiné i utajovanou zprávu k výbuchům muničních skladů ve Vrběticích, za kterými podle policie stála ruská vojenská rozvědka GRU. I když podle zákona mohla být zpráva zničena nejdříve v roce 2023. Hrad tehdy tvrdil, že k tomu došlo omylem.

Loni za to dokonce Hrad dostal pokutu 60 tisíc korun. O té nejdříve rozhodl Národní archiv a po dovolání ji potvrdilo ministerstvo vnitra. Ke skartaci na Hradě shodou okolností došlo jen pár týdnů poté, co byl Zeman propuštěný z nemocnice.

Zeman si v podnětu postěžoval i na způsob komunikace nemocnice. „Neinformuje stěžovatele o zpracování jeho údajů v plném rozsahu (…), sice reaguje na žádosti o přístup k informacím, ale nepředkládá informace přímo, reaguje až teprve na opakovaně vznesené tytéž dotazy Stěžovatele, Stěžovatel si musí informace sám vyhledat, Správce poskytování informace oddaluje,“ stojí téměř na konci podnětu.

Pro Vystrčila a Mynáře

„Cítil jsem tlak, registroval a přijímal jsem množství dotazů a obrovský zájem odborné i laické veřejnosti o informace o možných důsledcích zdravotního stavu prezidenta republiky a jeho možného vývoje na výkon jeho úřadu.“

Tak vysvětloval před několika týdny Vystrčil pro Český rozhlas, proč se rozhodl jen pár dnů po Zemanově hospitalizaci v nemocnici zjišťovat informace týkající se prezidentova zdravotního stavu. Nezajímal se o diagnózu. Chtěl vědět, co ze zdravotního stavu a jeho předpokládaného vývoje plyne pro výkon úřadu prezidenta republiky.

18. října 2021 Vystrčilovi přišla odpověď z Ústřední vojenské nemocnice (nejdříve o ni žádal kancelář prezidenta, ale neuspěl, viz box). Po poradě s právníky Vystrčil ještě ten den stanovisko odcitoval.

Obsahovalo tři hlavní sdělení: že Zeman „není v současné době schopen vykonávat žádné pracovní povinností“, že Zemanova prognóza je hodnocena jako „krajně nejistá, a tím i možnost návratu k výkonu pracovních povinností v následujících týdnech je hodnocena jako málo pravděpodobná“ a že stanovisko měl už od 13. října kancléř Mynář.

Zeman v podnětu píše, že stanovisko pro Mynáře i Vystrčila obsahovalo informace vypovídající o jeho zdravotním stavu: „… zahrnují informaci o důvodu hospitalizace, o nemoci, riziku vývoje onemocnění, klinické léčbě a dlouhodobou predikci budoucího zdravotního stavu Stěžovatele (Zemana, pozn. red.).“

Nemocnice přípisy podle Zemana také „nabídla dalším zpracovatelům či správcům či komukoliv neomezený mandát z hlediska zpracování citlivých osobních údajů“. Navíc prý chybně Mynáře zařadila mezi „osoby blízké“. Zeman to v podnětu označil za „absurdní a nezákonný postoj“.

Citlivost sdělených informací veřejnosti, nejen kancléři a šéfovi Senátu, navíc prý podle Zemana znásobily „lokalizační údaje“, které vypovídaly o umístění prezidenta na jednotku intenzivní medicíny. „Správce (nemocnice, pozn. red.) umožnil, aby zástupci médií dne 10. 10. 2021 pronikli do jinak uzavřeného a střeženého prostoru,“ uvádí Zeman.

„Výjimečná“ záležitost

Server iROZHLAS.cz se na podnět zeptal před několika týdny advokáta Nespaly. „Úřad posuzuje, jakým způsobem byly vedeny a opatrovány a jakým způsobem bylo nakládáno s citlivými osobními údaji pacienta. A je lhostejno, jestli se jedná o prezidenta republiky nebo jiného pacienta,“ řekl k tomu tehdy.

Nemocnice, kterou server rovněž oslovil, se tehdy nechtěla k podnětu blíže vyjádřit s vysvětlením, že jeho přesný obsah nezná. „Ústřední vojenská nemocnice s osobními údaji všech svých pacientů nakládá v souladu se zákonnými normami,“ uvedla k tomu tehdy pouze mluvčí Jitka Zinke.

Mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Milan Řepka, který nyní Zemanovu stížnost posuzuje, řekl, že se jedná o „výjimečnou“ záležitost. „Vzhledem k tomu, že stížnost i vyjádření správce mají desítky stran, a také s ohledem na to, že se jedná o výjimečnou situaci s významnými ústavně právními přesahy, nemohu nyní uvést, k jakým krokům Úřad přistoupí,“ uvedl.

Zeman kvůli hospitalizaci loni podal také podnět na sabotáž, žalobci jej ale smetli ze stolu. Jak bývalý prezident „ústavní puč“ popisoval a kdo se na něm podílel, podrobně zmapoval Český rozhlas v několika uplynulých týdnech.

Minulý týden u příležitosti otevření své kanceláře Zeman řekl, že na péči v nemocnici si nestěžoval. „Šlo o to, že v některých případech byla neoprávněně poskytnuta soukromá data, ale to je něco odlišného od toho, že jsem velmi spokojen s celkovou péčí v nemocnici. Snažte se soustředit a odlišit tyto dvě věci,“ odpověděl na dotaz České televize.

irozhlas.cz | 5:00 | Rubrika: Zprávy z domova | Autorka: Tereza Čemusová

Odkaz na článek.