Odborná konference, pietní akt a nasvícená budova Senátu. Horní komora si připomíná 4. výročí eskalace ruské agrese na Ukrajině
24. 2. 2026
Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině
24. 2. 2026
V Jednacím sále Valdštejnského paláce se konalo 31. veřejné slyšení horní komory, tentokrát na téma „Bezpečnost Ukrajiny, bezpečnost Evropy a obranyschopnost státu“. Řečníci diskutovali o současné bezpečnostní situaci, krizovém řízení státu či obranyschopnosti Česka. Úvodní slovo pronesli předseda Senátu Miloš Vystrčil a předseda zahraničního výboru a zpravodaj veřejného slyšení Pavel Fischer. Odpolední části programu se zúčastnil prezident Petr Pavel.
„Jsme v situaci, kdy ruský agresor okupuje cizí území, vraždí lidi a snaží se podmanit cizí národ, a to je přesně to, co bychom neměli připustit, neboť to ohrožuje nejen Ukrajinu, ale i nás samotné a bezpečí Evropy. Dnešní veřejné slyšení je o tom, jak je pro nás důležité Ukrajinu podporovat, jak je důležité, aby Evropa spolupracovala v rámci zvyšování své obranyschopnosti a svého bezpečí, a také co máme dělat v České republice pro to, abychom zvyšovali svoji obranyschopnost, a tím jsme přispívali nejen k bezpečí v Evropě, ale i k podpoře Ukrajiny,“ řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil, který zároveň celé veřejné slyšení řídil.
Předseda Vystrčil rovněž připomněl význam konání veřejného slyšení právě v tento den: „Termín veřejného slyšení plénum Senátu úmyslně umístilo na 24. února, tedy na 4. výročí ruské invaze na Ukrajinu. A mluvit o bezpečí a obranyschopnosti v tento den má symbolický význam.“
„Ruská agrese je útokem proti státu, který se rozhodl jít vlastní cestou, protože Ukrajina se rozhodla usilovat o členství v EU a v NATO. Přesně tak to uvádí ukrajinská ústava. I proto Rusko potřebovalo Ukrajinu dostat do kolen, protože si nepřálo mít ve svém sousedství země, které prošly úspěšnou transformací. Agrese Ruska ohrožuje nejen Ukrajinu, ale uspořádání Evropy založené na nedotknutelnosti hranic a na respektu k civilním obyvatelům, k malým dětem, které nesmějí být unášeny od svých rodin,“ řekl předseda zahraničního výboru Senátu a zpravodaj veřejného slyšení Pavel Fischer.
Pavel Fischer v rámci veřejného slyšení zároveň uvedl, že jde o historicky významný konflikt: „Frontová linie je dlouhá 1300 km, což nás vrací rozsahem do druhé světové války. Ale metody boje a celková podoba bojiště se změnily natolik, že bychom neměli odvracet náš pohled. Naopak. Je totiž naším úkolem poskytnout pomoc napadenému. A je naším úkolem, abychom se od bojující Ukrajiny poučili. Obranyschopnost státu se totiž odvozuje také od toho, jak je připravena společnost na konflikt, jak odolní jsou občané a zda je připraveno krizové řízení na válečný konflikt. Naše krizová legislativa vznikala na zkušenosti boje s povodněmi. Naše legislativa i strategické dokumenty se musí změnit, abychom reagovali na naléhavost hrozby,“ upozornil Fischer a doplnil: „Proto si od tohoto veřejného slyšení slibujeme, že nabídne podněty pro další práci, abychom mohli vládě, která odpovídá za obranyschopnost státu, být partnerem a abychom jí pomohli plnit její roli.“
Program veřejného slyšení byl rozdělený do pěti tematických bloků. V prvním se řečníci zaměřili na vztah občana a státu, vystoupil k tomu například profesor a psychiatr Jan Vevera nebo bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. Tématem další části bylo krizové řízení státu a úkoly pro ozbrojené síly, věnoval se tomu mj. náčelník Generálního štábu Karel Řehka či náměstek ministra vnitra Ondřej Máchal.
Ve třetím tematickém bloku v rámci veřejného slyšení Senátu vystoupil prezident Petr Pavel, který mluvil o významu výročí ruské agrese na Ukrajině i obranyschopnosti České republiky. „Připomínka ruské agrese není pouze výrazem solidarity s napadenou zemí, ale také podnětem k vážné debatě o bezpečnosti České republiky a jejích občanů. Ač se to někteří snaží zlehčovat, tyto dvě roviny spolu úzce souvisejí. Základem je uvědomění si, jak výrazně se v posledním desetiletí proměnilo bezpečnostní prostředí kolem nás. Tuto realitu musíme přijmout a hledat způsoby, jak se na hrozby dobře připravit,“ řekl prezident Pavel.
Následovala diskuse o hospodářství v době bezpečnostní krize a bezpečnosti dodavatelských řetězců, k tomuto tématu vystoupil například prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. A v posledním bloku se řečníci vrátili k tématu obranyschopnosti České republiky, promluvil k tomu poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček a náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Brodský.
Po každém bloku měli účastníci veřejného slyšení prostor pro otázky, na které řečníci reagovali. Na závěr diskusi shrnul zpravodaj slyšení Pavel Fischer.
Závěry z veřejného slyšení byly rovněž shrnuty na tiskovém briefingu, kde vystoupil předseda Senátu Miloš Vystrčil a předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer. Záznam tiskového briefingu naleznete na webu Senátu.
Záznam 31. veřejného slyšení Senátu je k dispozici na tomto odkaze, přepis pak bude dostupný na tomto odkaze.
senat.cz | 18:23 | Autorka: Andrea Kubová
Odkaz na článek.
31. veřejné slyšení Senátu (24. 2. 2026)
