Česko může opustit postsovětské mezinárodní banky

Rádio ZET | 13:00 |  Pořad: Odpoledne na Rádiu Z

Martin Karlík, redaktor
——————–
Hezké odpoledne. Máme 5 minut po třinácté hodině,  čtvrtek 7. dubna, Heřman s Hermínou slaví svátek, tak přejeme všechno nejlepší. Mezinárodní investiční banka a Mezinárodní banka hospodářské spolupráce. To jsou mezinárodní banky, které bude Česko opouštět. Co to je za organizace? Jsou to mezinárodní postsovětské organizace. Dnes jejich opuštění Českou republikou schválil Senát. O co přesně jde, tak na to se za chvíli zeptám předsedy Senátu Miloše Vystrčila z ODS. Máme čtvrtek, teď je 5 minut po třinácté. A tohle to už jsou Neon trees.

Martin Karlík, redaktor
——————–
Osm minut po třinácté Neon trees everybody talks na rádiu Zet. Česko může opustit postsovětské mezinárodní banky. Jako je Mezinárodní investiční banka a Mezinárodní banka hospodářské spolupráce. Senát to dnes podle očekávání schválil téměř jednomyslně. Ve vysílání vítám předsedu Senátu Miloše Vystrčila z ODS. Dobrý den.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Dobrý den, hezké odpoledne.

Martin Karlík, redaktor
——————–
Tak co to vlastně znamená vystoupení z těchto mezinárodních bank a co to vůbec je za banky. Protože to nejsou zrovna instituce, o kterých bychom denně četli, ať už v českém tisku nebo třeba ve Financial Times.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Zjednodušeně řečeno, jsou to ruské banky, kde my jsme také měli nějaký akcionářský podíl. V případě té Mezinárodní investiční banky, tak tam ten náš akcionářský podíl byl více než 10 % a v podstatě jsme tím přispívali k tomu, aby Rusko nadále bylo napojeno na SWIFT a nadále mohlo obchodovat standardním způsobem, což je v rozporu s tou snahou maximálně Rusko izolovat a zároveň tím vznikal vliv Ruska, řekněme, na ty hospodářské vazby, které směřují do Evropské unie a případně i mimo Evropskou unii.  Co se týká té druhé banky, což je ta banka hospodářské spolupráce, tam je to velmi podobné. Ještě možná stojí za to říci, že u té investiční banky je tomu tak, že se měla potom stěhovat nebo má stěhovat, už je přestěhovaná z Ruska do Budapešti, což byl krok, který Senát a Výbor pro obranu a bezpečnost nikdy nepodporoval. A nakonec v okamžiku, když jsme měli k tomuto přijat, takto záporné usnesení, tak tehdejší premiér Andrej Babiš požádal o zpětvzetí toho materiálu a ten materiál nebyl na plénu Senátu nakonec projednáván, což se v současné době ukazuje jako špatný krok, ale to se již stalo.

Martin Karlík, redaktor
——————–
Další věc, co se týká ozbrojených sil zemí Evropské unie. Ty by měly pravděpodobně získat nárok na vratku daně z přidané hodnoty. Pokud se podílejí na společné bezpečnostní a obranné politice unie. Co to znamená i třeba v kontextu současné situace na Ukrajině nebo kdy se to vlastně dá použít.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Členské země Evropské unie, které byly členy NATO, tak už měli ten nárok na vratku DPH od roku 2019.  Nyní došlo k tomu, že se přidávají i ty členské země Evropské unie s nárok na tu vratku, které nejsou členy NATO. To se týká Švédska, Finska a Rakouska a znamená to, že pokud armáda členského státu Evropské unie nakoupí například benzín a předloží, v uvozovkách účtenky své vládě, tak následně dostane vrácenou spotřební daň a DPH.

Martin Karlík, redaktor
——————–
To znamená od koho bude ta vratka následovat, když tedy například?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Ta vratka je od vlády to znamená předložit své vládě a vláda vrací tu daň do rozpočtu vlastně obraný.

Martin Karlík, redaktor
——————–
To znamená třeba, když německá armáda natankuje benzín v Praze, tak německá vláda bude vracet tu DPH zaplaceno v Česku chápu správně.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Já nevím, jestli jestli někdy německá armáda bude tankovat benzín v Praze. Rozhodně to bude tak, že v rámci toho bude někde platit spotřební daň a DPH,  tam kde zaplatí spotřební daň DPH a pokud nakoupíte benzín zatím účelem, aby vlastně to bylo na zbrojní účely, tak potom bude mít nárok na to navrácení a já předpokládám, říkám, že předpokládám, že by to navrácení, uplatňovala tam, kde by platila tu daň.

Martin Karlík, redaktor
——————–
Dobře, tak to je potřeba vysvětlit. Aby bylo jasné, kdo co komu bude vracet. Znamená to tedy že se počítá s nějakým větším pohybem vojsk, když se schvaluje taková novela?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Právě jsem říkal, že to není úplně novela. Protože toto pravidlo platilo od roku 2019 a pouze teď k němu přistupují i Švédsko, Finsko a Rakousko to znamená,  že armády, které již dneska měly výdaje a platily v rámci těch svých výdajů spotřební daň a DPH, tak měli nárok na to, aby jim tu spotřební daně i DPH vraceli jejich vlády, protože to vlastně se ty peníze pohybovat tam a nazpátek a nyní, protože vlastně, a to máte pravdu, je válka na Ukrajině, kde Rusko likviduje ukrajinskou infrastrukturu a vraždí civilisty, tak se do pomoci zapojují i Švédsko, Finsko a Rakousko a přišlo asi Evropské unii jako nespravedlivé, aby přitom svém zapojení a pomocí Ukrajině neměly i tyto země nárok na vratku DPH a spotřební daně, tak vlastně došlo k narovnání, aby stejná pravidla jako platí pro členské země NATO, platila i pro další členské země Evropské unie, které nejsou členy NATO.

Martin Karlík, redaktor
——————–
Rusko musí také podle Senátu nést následky za válku proti Ukrajině, včetně platby reparací. Jak by to mělo vypadat, to se pošlou nějací exekutoři do Moskvy, nebo jak by se měli nějaké reparace vymáhat?

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Jak by to s reparacemi mělo vypadat. To si myslím, že dneska neví přesně nikdo. S tím, že standardně po válce vznikají nějaké poválečné mírové smlouvy a jejich součástí jsou i reparace, ale musí nejdříve dojít k tomu příměří a musí dojít ke schválení podmínek, za jakého je to příměří uzavíráno.  A to potom vlastně bude i hlavní zprávou pro to, jak by vypadaly ty reparace. Naší rolí je podporovat Ukrajinu a podporovat, aby poté, co dojde, doufám k míru a k nějakému mírovému řešení té situace, tak, aby tomu bylo tak, že jednak bude Rusko platit reparace a bude nahrazovat škody, které ruská armáda způsobila na území Ukrajiny. A jednak samozřejmě musí dojít ještě jedné věci, která je možná ještě důležitější, a to je, že musí Vladimír Putin a další váleční zločinci stanout před mezinárodním tribunálem a musí být souzeni, protože to co se dneska děje na Ukrajině, jsou zločiny proti lidskosti a nesmí zůstat nepotrestány.

Martin Karlík, redaktor
——————–
A pokud jde o protiruské sankce, měla by Česká republika zavádět nějaké další vlastní, zpřísňovat nebo v podstatě postupovat pouze tak, jak si žádá Evropská unie.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Zásadně ty sankce maximálně koordinovat a postupovat, pokud je to možné jednotně, pokud nad tento rámec některé země ještě provádí nějaká další opatření ve formě sankcí nebo jiných typů akcí, tak si myslím, že to je jedině dobře. Na mysli mám například to, pokud se zajímají jednotlivé země o majetky ruských oligarchů, které v daných zemích mají, ať to jsou jachty nebo nemovitosti. Já mám zprávy, myslím že to říkal pan premiér Petr Fiala, že i za několik stovek milionů korun jsou dneska zmraženy majetky ruských oligarchů v České republice. Další možnosti, které se nabízejí, souvisí s hospodářskou situací těch zemí a jejich nastavením. Třeba Litva dokázala již udělat opatření taková, že nebude odebírat ruský plyn a ruskou ropu. Samozřejmě není asi v silách všech členských zemí Evropské unie,  aby to okamžitě učinili, protože jsou různě silně závislé na těchto dodávkách, ale je možné dělat ty konkrétní kroky nad rámec obecného a společného postupu, protože tím cílem je dosáhnout maximální izolace. Nakonec vlastně to vystoupení, respektive vystoupení z té Mezinárodní investiční banky nebo z banky o hospodářské spolupráci také není krokem celé Evropské unie a všech členských zemí, protože tam ani všechny nejsou angažovány. To znamená, že to je zase individuální krok České republiky, který velmi já osobně vítám a oceňuji, že Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí poté, co to bylo několik let řešeno ze strany minulé vlády dokázalo velmi rychle připravit dokumenty, které jsme dneska v Senátu schválili a které souhlasí vlastně s výpovědí dohody o zřízení a činnosti Mezinárodní banky hospodářské spolupráce a rovněž jsme schválili souhlas s výpovědí dohody zřízení a činnosti Mezinárodní investiční banky, což je vlastně taky do jisté míry individuální krok, děláme to společně s Rumunskem, Bulharskem, Polskem, Slovenskem.

Martin Karlík, redaktor
——————–
A ještě jedna věc, a to sice milost prezidentská pro šéfa Lesní správy Miloše Baláka. Senát to označil v přijatém usnesení za nepřijatelné, a to jak obsahem tak i odůvodněním a tím ta kauza končí, anebo se to ještě bude nějak dál řešit na půdě Senátu či kdekoliv jinde třeba z podnětu Senátu.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Já v tuto chvíli nemám informace o tom, že by se chystali nějaké další kroky. Evidentní je, že tady pan prezident svým rozhodnutím naboural principy právního státu a důvěru v právní stát. Můj názor je takový, že prezident toto dělat nesmí a pokud opakovaně prezident dělá věci, které dělat nesmí nebo by neměl, tak by pravděpodobně neměl být ani prezidentem. Ale to je věc, kterou Senát neovlivní v tuto chvíli a je na každém, aby posoudil, do jaké míry prezident vykonává úřad takovým způsobem, aby ho nezdražoval. Můj názor je, že ho znevažuje a aby zároveň tím nešpinil ústavu, protože ústava rozhodně nepočítá s tím v okamžiku, kdy dává možnost prezidentovi, aby udělil milost, že bude udělovat milost někomu, kdo byl pravomocně odsouzen, kdo evidentně spáchal trestný čin a ještě, aby to dělal dokonce tím způsobem, že si ani rozsudek a jeho odůvodnění nepřečte a už dopředu rozhodne. To si myslím, že skutečně je velmi tvrdý zásah do důvěry v právní stát.

Martin Karlík, redaktor
——————–
Říká předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS. Díky a na slyšenou.

Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu /ODS/
——————–
Na slyšenou. Zdravím vás i vaše posluchače.