Český Senát si připomněl oběti holocaustu při tradičním setkání ve Valdštejnském paláci

V Hlavním sále Valdštejnského paláce se dnes konalo již dvacáté první vzpomínkové setkání u příležitosti „Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti”. Akce se konala pod záštitou předsedy horní parlamentní komory Miloše Vystrčila a ve spolupráci s Federací židovských obcí v ČR a Nadačním fond obětem holocaustu.

„Po druhé světové válce si celá řada zemí uvědomila, že je nutné udělat něco pro to, abychom snížili riziko dalších válek a genocidy. Rozhodli jsme se, že budeme budovat svět založený na pravidlech. Otázkou nyní je, zda jsme schopni i v dnešní době dosáhnout toho, aby pravidla byla dodržována, zda jsme schopni domluvit se, že tento svět založený na pravidlech, snižuje riziko konfliktu, snižuje riziko toho, že převládnou emoce, síla a moc. Záleží na nás, zda si dostatečně silně dokážeme připomínat naši minulost a záleží také na tom, do jaké míry a jakým způsobem budeme zacházet s naší odpovědností,“ řekl v úvodním projevu předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Pamětník holocaustu Pavel Jelínek ve svém projevu připomněl libereckou židovskou komunitu, která před 2. světovou válkou čítala přibližně 1600 členů. Po válce se do Liberce vrátilo pouze 37 Židů a on je jedním z nich. Vyprávěl válečný osud své rodiny: „V roce 1938 jsme utekli jako ostatní z Liberce. Naším prvým ubytováním byla Sázava nad Sázavou, kde žila sestra mé matky… Poté jsme se společně i s mou babičkou odstěhovali do Lysé nad Labem. Babička Josefína Ledererová byla odtamtud zařazena do transportu do Terezína a byla později zavražděna v Treblince…. Já jsem příkaz k transportu jako mischling dostal v dubnu 1945. Odešli jsme do hájovny v lese, a protože Němci měli tehdy jiné starosti, dočkali jsme se osvobození.“ Závěrem sdílel své osobní krédo, které je součástí páteční modlitby: „Celý svět se vším je velmi úzký most, a to na čem záleží, je vůbec se nebát.“

Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková upozornila na osud Romů během 2. světové války: „S koncem války však nepřišel konec pronásledování a perzekucí. A nebyl to také konec traumatu, které se přenášelo a přenáší na generace. Ti, kdo přežili, nebo i jejich potomci často trpěli psychickými problémy, které se neřešily. O svém traumatu nehovořili ani se svými nejbližšími, natož veřejně. V letech u Písku vznikl prasečák, do Hodonína u Kunštátu se jezdilo na rekreaci a romský holocaust měl být vymazán z historie.“ Zmínila přijetí definice anticikanismu v rámci Senátu, Poslanecké sněmovny i vlády ČR v roce 2024: „Byl to významný posun ve vnímání nebezpečnosti protiromských postojů a jejich vlivu na každodenní životy stovek tisíc lidí. Teď musíme napnout všechny síly, abychom se naučili s touto definicí pracovat v praxi. Musíme důrazně odsuzovat všechny projevy nenávisti, rasismu a xenofobie.“

Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma poukázal na celosvětový nárůst antisemitismu: „V České republice zatím k tak rozsáhlým a dramatickým útokům nedošlo, ale i tak se počet antisemitských útoků rapidně zvyšuje. A bohužel ani u nás nejde jen o projevy nevzdělaných primitivů, ale také o dění na některých vysokých školách. Vyvěšení palestinských vlajek při výročí teroristického útoku proti židovským civilistům – mírumilovným obyvatelům kibuců a mladým lidem na hudebním festivalu, je jen jedním z nejodpornějších projevů tohoto vývoje. Věřím, že všichni, kdo jsou dnes v tomto sále, vnímají nejen tento vývoj, ale i nebezpečí, které sebou nese. Vždyť právě vyvražďování, které si dnes připomínáme, předcházely verbální útoky a zpočátku jen ojedinělé projevy nenávisti.“

Klíma rovněž upozornil na snahy relativizovat historické události z obavy o svobodu slova: „Svoboda slova je nepochybně jednou ze základních svobod demokratické společnosti. Svobodou slova ale není lhaní o historických faktech, jejich zkreslování či dokonce zamlčování. Odvolávání na jakoukoliv svobodu nesmí vést k popírání faktů a nesmí otvírat cestu k potlačování jiných svobod a k projevům nenávisti.“

Při vzpomínkovém setkání kantor Rafael Rod přednesl modlitbu za duše zemřelých El male rachamim. Během akce zazněly koncertní skladby v podání Davida Dorůžky a Roberta Fischmanna a byla uvedena nová výstava malířky Petry Teršlové 12 svědků holocaustu.

Statutární zástupci Památníku Terezín, Českého osvětimského výboru, Židovského muzea v Praze a Nadačního fondu obětem holocaustu podepsali společné memorandum o koordinaci činností na poli rozvíjení spolupráce s potomky přeživších holocaustu ve vzdělávání o holocaustu a o antisemitismu.

Součástí Dne památky obětem holocaustu je mezinárodní kampaň #WeRemember, která si klade za cíl využít sílu digitálních médií k šíření znalostí a povědomí o holocaustu.

Mezinárodní den památky obětí holocaustu připadá každoročně na 27. ledna, kdy v roce 1945 vojska Rudé armády osvobodila koncentrační tábor v Osvětimi.

senat.cz | 13:53 | Autorka: Andrea Kubová
Odkaz na článek.

Vzpomínkové setkání u příležitosti „Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti” v Senátu.