Okolo 50 osob dorazilo v neděli 4. srpna v Jihlavě na pietní akt připomínající nezákonně popravené v 50. letech minulého století. Přítomní u smírčích kamenů u Vysoké školy polytechnické (VŠPJ) konkrétně vzpomínali především na oběti tzv. Babického procesu.
Dorazili zástupci Konfederace politických vězňů (KPV), kraje, města, VŠPJ a dalších institucí. Na akci zavítal i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Projev předsedy KPV Havlíčkův Brod Jaromíra Stojana, který byl zdravotně indisponován, přečetla Ludmila Čechová. Předseda KPV mimo jiné vyslovil obavy ze vzestupu preferencí komunistů, které považuje za uznávanou Putinovu pátou kolonu v Česku.
„Stojíme tady dnes před památníkem zavražděných a jejich vrazi nebyli nikdy potrestáni a ani je nenapadlo se vůbec omluvit,“ připomněl Stojan.
„Jejich následníci však horlivě pracují dál, aby si dopomohli opět k absolutní moci a mohli vládnout tak, jako dříve těch celých 41 let,“ pokračoval. Připustil, že v minulých parlamentních volbách komunisté nedopadli dobře. Upozornil, že však uspěli v koalici v eurovolbách.
„Lidé jako kdyby si uvědomili minulý režim, ale nyní se komunisté schovávají a nechají volit v jiných seskupeních a v jiných dresech (Stačilo!),“ zamyslel se Stojan ve svém příspěvku. Varoval před požadavky na vystoupení z EU, což by nás mohlo znamenat katastrofu.
V souvislosti s tím se zmínil i o předsedovi ANO Andreji Babišovi. Ten, dle něho, patří mezi komunistické kádry a chce být prezidentem. „Byl by rozhodně ochoten ve spojení s těmito nepřáteli Evropské unie udělat cokoliv a celý stát by byl opět osamocen pod vlivem Kremlu,“ zdůraznil. Na politiky apeloval, aby si to nebezpečí uvědomili a přestali si hrát na vlastním písečku, „a především mysleli na budoucí generace s vědomím, že právě oni jsou plně morálně a fyzicky zodpovědní za naši budoucnost.“
Na akci přítomný náměstek jihlavského primátora Martin Laštovička (KDU-ČSL) se ve svém projevu zastavil především u Babic a následných procesů s nimi spojenými. „Babice jsou naše národní memento, babický proces významně překračuje hranice našeho města i našeho kraje,“ podtrhl.
Zopakoval, že komunistická zvůle se zde ve vykonstruovaném procesu vypořádala s nejschopnějšími statkáři, kteří nechtěli vstoupit do Jednotných zemědělských družstev (JZD). Jak navázal, režim se procesem také vypořádal s katolickou církví, která reprezentovala poslední ostrov svobody uprostřed totality. „Jedenáct trestů smrti, 15 politických procesů, 104 zatčených, přes 1400 roků žaláře, vystěhované rodiny, zbavené lidské úcty a majetku,“ shrnul s tím, že se Jihlavsko a Třebíčsko se staly trvalou výhrůžkou pro zbytek svobodomyslného národa.
Babické procesy se odehrály v letech 1951-1953.
Vysočinský hejtman Vítězslav Schrek (ODS+STO) ve svém vystoupení upozornil na citát Františka Palackého. Ten, dle něho, komunismus přirovnal k lidské zhovadilosti. Zmínil, že i nyní dokonce i v Evropě, kterou často označujeme za vyspělou a civilizovanou, jsou režimy, jež vraždí své politické oponenty, zavírají je a perzekvují jejich rodiny. „Přiznejme si, že to není zas tak daleko od našich hranic. Já si říkám, co se všechno ještě musí stát, aby se v ČR i dnes neozývaly hlasy, které se těchto režimů a těchto zemí zastávají,“ pokračoval hejtman. Doplnil, že někteří jim dokonce fandí a dávají oslavné příspěvky na Facebook.
Zamyslel se nad tím, kolikrát ještě musíme opakovat historii, abychom pochopili, že tudy cesta nevede. „Využívejme toho, že jsou stále mezi námi pamětníci, kteří tyto zrůdnosti pamatují, jejich rodiny, na nichž se komunisté opravdu vyřádili,“ uzavřel Schrek.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve své řeči přemítal, co udělat pro to, abychom si období nesvobody a třídní nenávisti ještě více připomněli a jak jí lépe uchopit. „Protože osobně mám pocit, že se nám to úplně nedaří,“ poznamenal. Podle něho jsou na školách učitelé, kteří se o tom učili způsobem, který nebyl pravdivý, a mají to problém učit jinak. Nebo jsou, dle něho, mladí učitelé, kteří to období nezažili a špatně se jim pak o něm učí. „Většinou se to řeší tak, že se to vůbec neučí,“ podotkl druhý nejvyšší ústavní činitel.
Za nejdůležitější považuje otázku, jak tyto vzpomínky zpřítomnit.
„Je to velmi důležité proto, abychom nekontaminovali naše svědomí a nekontaminovali své názory myšlenkami, které jsou nebezpečné a někdy v budoucnu se mohou stát i zrůdnými,“ zdůvodnil. Navrhl, že by se mohlo zhruba pět tisíc zmizelých obětí minulého režimu připomínat například pamětními kameny v dlažbě. Jako takový vzor uvedl projekt Stolpersteine, který se zrodil v Německu a rozšířil se skoro do celé Evropy. Kameny v dlažbě (stopersteiny) připomínají židovské spoluobčany, zavražděné nacistickým režimem.
jihlavske-listy.cz | Rubrika: Zprávy | Autoři: Pavel Bajer, Petr Klukan