Daně a dluhy a peníze v kapse

Poslanecká sněmovna schválila změny daňového systému, které jsou na první pohled pro nás všechny příjemné. Stát daňovým poplatníkům sníží daně a nám tak zůstane více peněz v kapse. To je určitě dobře a na první pohled se zdá, že by byla hloupost to v Senátu nepodpořit.

Protože v Poslanecké sněmovně schválené změny předpokládají snížení výběru daní o neuvěřitelných 130 miliard korun, jsem přesvědčen, že je potřeba si přesto položit některé otázky.

Proč snížení některých daní navrhují a podporují i Ti, co to třeba před cca rokem i opakovaně odmítali? Co se změnilo? Máme se nyní nějak lépe? Zlepšily se příjmy u jiných daní? Snížili jsme rychle a významně někde výdaje státu? Znamená to, že vybírané peníze před tím nebyly na chod státních orgánů, poskytované dotace a výkon veřejné správy potřeba?

Osobně bych řekl, že lépe než před rokem se nyní nemáme a daní více nevybíráme. Jenom Covid 19 nám přináší spoustu problémů včetně těch ekonomických. Nevím ani o tom, že bychom například díky digitalizaci či restrukturalizaci významně snížili náklady státu.

Zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu ovšem ukazují, že prostředky na výkon veřejné správy a činnost státních orgánů včetně dotační politiky efektivně využívány nejsou. Zde tedy rezervy určitě existují.

Významným faktem, který jsem zatím nezmínil, je, že sněmovnou odhlasované snížení výběru daní o 130 miliard jde ve výši asi 30 miliard na vrub příjmů obcí a krajů. Příjmy obcí a krajů tím dostávají další velmi citelnou ránu, která se nutně projeví buď ve snížení kvality služeb svým občanům, nebo ve snížení investic a oprav a obnovy majetku. Budou se například méně opravovat chodníky nebo se třeba zdraží odvoz odpadu apod.

V Senátu budeme mít tedy za úkol udělat přesně ten typ rozhodnutí, který je nejtěžší. Snižovat daně a nechávat peníze v kapsách občanů je totiž určitě správné, zároveň je však také správné zajistit dostatek prostředků obcím a městům na služby a investice pro občany a dostatek prostředků například na důležité celostátní výdaje, jako jsou například platy hasičů, policistů, zdravotníků nebo investice do dopravní nebo sociální infrastruktury. A rovněž je správné nezvyšovat dluh veřejných rozpočtů.

Jak budu nakonec hlasovat, se budeme ještě radit. Dopředu si ale dovolím napsat, že hlasovat pro zvýšení veřejného dluhu o 130 miliard si nedovedu představit. Rovněž si nedovedu představit, že bychom v Senátu nenavrhli kompenzaci výpadku příjmů obcím a krajům a nežádali po vládě jasné sdělení, kde chce ušetřit na výdajové stránce. Budeme tedy jednat a pravděpodobně připravovat pozměňovací návrh nebo návrhy.

Tento týden jednání začínají. Andrej Babiš již na moji výzvu setkat se zástupci Senátu a situaci řešit kladně reagoval. Věřím, že budeme schopni nalézt řešení.

Kromě jiného se budeme na jednání ptát, zda platí, že když někdo chce – navrhuje jako představitel vlády snižovat daně, měl by – musí vědět, jak nahradí nebo jinak zvládne výpadek příjmů státního rozpočtu. Pokud to neví, zadlužuje budoucnost a chová se mírně řečeno nezodpovědně.

Zveřejněno 24. 11. 2020 v Jihlavských listech.