Včera jsme si připomínali jeden z našich nejvýznamnějších svátků, vznik samostatného Československa. Zpravidla se v tento svátek setkáváme na různých místech, která obvykle mají jednu věc společnou. Setkání se koná nejčastěji u sochy či busty našeho prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka nebo alespoň zpravidla na shromáždění o T. G. Masarykovi někdo z vystupujících hovoří.
I proto považuji za podstatné zmínit, že připomínka vzniku samostatného Československa každoročně probíhá například také u památníku s názvem „ Praha svým vítězným synům“ na náměstí Pod Emauzy. Pravidelně se v posledních letech tohoto pietního aktu účastním, abychom v době výročí uctili památku československých legionářů, kteří se v bitvách u Zborova, Bachmače, Doss Alto a dalších stali symbolem boje za naši svobodu.
V tomto boji šlo o více než o vojenské vítězství – šlo o naši národní existenci. Prezident Masaryk, který daroval obelisk pro tento památník, si dobře uvědomoval, že legionáři jsou nejen vojenskou, ale i morální silou nově vznikajícího státu. Právě odvaha a nezdolnost těchto mužů byly klíčovým argumentem při diplomatických jednáních o uznání Československa.
Střed sousoší památníku „Praha svým vítězným synům“ tvoří 16 metrů vysoký pylon z mrákotínské žuly, první z monolitů pro Pražský hrad, který se však zlomil. Prezident Masaryk ho daroval právě pro potřeby pomníku legionářů.
Obelisk je obklopen sedmi legionáři, jedním italským, dvěma ruskými a čtyřmi francouzskými. V centru stojí francouzský legionář s praporem, který věnčí žena – Praha – lipovou ratolestí. Žerď praporu cituje verše básníka Viktora Dyka „Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš“. Nad postavami legionářů jsou vytesána jména bojišť: „Zborov-Bachmač-Volha, Terrron-Vouzi`res – Champagne, Doss Alto-Piave-Dobrudža“.
Není náhodou, že po nacistické okupaci nebyla obnova tohoto pomníku prioritou ani pro komunistický režim. Jen svobodné a demokratické státy si váží obětí, které jejich občané přinášejí pro lepší budoucnost. Pomník se podařilo znovu odhalit až v roce 1998, symbolicky při 80. výročí vzniku Československa. Je to památník nejen hrdinům minulosti, ale i trvalá připomínka naší odpovědnosti chránit hodnoty, které nám vybojovali.
Uplynulo více než 100 let od vzniku našeho prvního demokratického státu, a přesto dnes čelíme podobným výzvám, jaké poznali i naši legionáři. Svoboda a demokracie nejsou danostmi, které si můžeme dovolit brát jako samozřejmé. Jsou to hodnoty, za které je třeba znovu a znovu bojovat. Tak na to prosím nezapomínejme.
Zveřejněno 29. 10. 2024 v Jihlavských listech.