Demokracie

Často míváme pocit, že je to složité, že rozhodnutí trvají příliš dlouho. Poměrně často se stává, že proti již učiněnému rozhodnutí se někdo odvolá a dosáhne toho, aby bylo přezkoumáno nebo zkontrolováno. Také se pořád schvalují nebo upravují nějaké zákony, nařízení nebo vyhlášky, které jsou následně novelizovány – rozumějme opravovány nebo doplňovány.

Možná takto nějak bychom mohli popsat některé procesy, které provázejí fungování naší demokratické společnosti a je pravdou, že jsme s tím často nespokojeni, neboť bychom si všichni přáli, aby vše v naší zemi probíhalo rychleji a jednodušeji. Člověka potom může napadnou, jestli by nebylo lepší některé typy rozhodnutí zjednodušit nebo jestli by nebylo správné možnosti odvolání nebo možnosti změn rozhodnutí zakázat. Vše by přece bylo potom jednodušší a rychlejší.

Poslední kapitola v knize mého oblíbeného amerického fyzika a spisovatele Richarda Phillipse Feynmana, která má název „Snad ti nedělají starosti cizí názory“, se nazývá „Hodnota vědy“. Richard Feynman v této kapitole na příkladu popisu procesu vědeckého poznání vysvětluje a zdůvodňuje svým velmi zajímavým a velmi srozumitelným způsobem proč právě demokracie, která je na první pohled tak pomalá a komplikovaná přináší společnosti z dlouhodobého pohledu nejlepší způsob života a největší pokrok.

Richard Feynman nejdříve popisuje, že základním principem úspěšnosti rozvoje vědy a vědeckého zkoumání je, že zjištěné vědecké poznatky, zákony a teorie jsou okamžitě experimentálně ověřovány. Pokud se při experimentech ukáže, že nejsou pravdivé nebo nevyhovují v nějaké oblasti, dochází nejdříve k jasnému pojmenování chyb nebo nedostatků, a potom buď odmítnutí nebo opravě či popisu omezení platnosti navržených zákonů či teorií.

Následně se Richard Feynman věnuje demokracii a demokratickému způsobu vládnutí a poukazuje na to, že demokratický proces řízení společnosti je vlastně velmi obdobný procesu vědeckého poznání. Funkčnost a správnost rozhodnutí v demokratické společnosti jsou také podrobována společenskému testu a v případě, že se ukáže, že rozhodnutí je pro společnost špatné, dochází někdy sice komplikovaně ke změně nebo k opravě. Děje se tak například formou odvolání proti rozhodnutí úřadu, změnou zákona, děje se tak například výměnou ministra ve vládě a samozřejmě tím nejzásadnějším nástrojem jsou volby.

Pravdou je, že někdy to trvá dlouho a člověk má pocit, že kdyby zemi řídili autokraté, že by vše bylo jednodušší. Jak takové vládnutí diktátorů a autoritářských režimů vypadá víme z historie a nakonec také dnes vidíme v přímém přenosu.

Nenaskakujme tedy prosím těm, kteří přesně vědí, co a jak a kdy by se mělo stát a s nikým se nepotřebují radit. Mějme se na pozoru přede všemi, kteří mají problém přiznat chybu a vždy a za každých okolností vědí, co je správně a vlastně téměř nikdy nepochybují.

Jasnou připomínkou důsledků vlády autokratů a diktátorů je například druhá světová válka, jejíž konec si nyní v květnu tradičně připomínáme a děkujeme všem hrdinům za porážku Adolfa Hitlera a vzpomínáme s úctou a pokorou na všechny oběti.

Zveřejněno 6. 5. 2025 v Jihlavských listech.