Energetický zákon

čas 13:23:23 – 13:29:09:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já tedy mám příspěvek, který se týká trošku něčeho jiného, než o čem mluvila paní předřečnice, paní senátorka Kovářová. Já jenom k tomu, co tady zaznělo, říkám, že pokud máme dál ve fungování naší společnosti a obecně v udržení jakési prosperity a různého životního prostředí přežít, tak je potřeba se starat jak o energetickou soběstačnost a bezpečnost, tak o to, jestli to životní prostředí, ve kterém žijeme, ještě bude prostředím pro život. A to spojit je komplikované. Někdy se stane, že se přežene ta péče o klima a o životní prostředí, a potom najednou se ukáže, že to je společensky neakceptovatelné. A někdy to je prostě naopak. A v tom se pohybujeme. A je potřeba, si myslím, na to takto nahlížet. A je třeba i dobré, když někdo zaujímá nějaké hraniční postoje. Minimálně je to inspirativní. A tolik asi ode mě k tomu.

A teď ta druhá věc, o které já jsem chtěl mluvit. Protože se také týká § 35 toho zákona, ale týká se to, pane ministře, i obecně toho, co my tady zažíváme. Já tedy na úvod chci velmi ocenit přístup všech senátorek a senátorů k tomu, že dneska ten tisk projednáváme. Tím vlastně navazuji na to, co tady říkal pan senátor Josef Klement, že skutečně takovýmto způsobem předkládat Senátu zákon je hodně nestandardní. A že spousta lidí tady – a nejsou to jenom senátoři, ale i pracovníci Senátu, potom dlouhodobě pracují v naprosto nestandardním režimu, kde je velmi obtížné se dostat do všech podrobností a projednat všechno dostatečně důkladně. A pokud se tak děje, tak je to třeba na úkor bych řekl nočních hodin, jak jsem byl včera svědek u zrovna hned dvou naproti mně sedících senátorek. A bylo by dobře, kdybychom s tím něco dokázali udělat. A já samozřejmě si uvědomuji, že žijeme v mimořádné době a je potřeba některé věci řešit rychle. A bavili jsme se o tom i na setkání s panem premiérem a dalšími předsedy koaličních stran, kteří dneska tvoří koalici. A já to tady jenom dneska opakuji – v rámci toho se mi dostalo příslibu, a proto o tom celém mluvím, že samozřejmě není možné zajistit, abychom některé zákony nedostávali zároveň s požadavkem, aby byly rychle projednávány. Prostě v nějakém okamžiku to tak je nutné, žijeme ve válce, žijeme v době, kdy to zkrátka takhle ještě nějakou dobu bude asi vypadat při některých zákonech. Ale na čem jsme se domlouvali je, že pokud bude předkládán k rychlému projednání nějaký zákon, že skutečně i ministři, vláda dohlédne na to, aby tam nebyly věci, které není nutné projednávat. Aby tam nebyly věci, které nespěchají. A přesto zase v tomto zákoně je jakési další rozšíření pravomocí Státní energetické inspekce, které si vůbec nemyslím, že souvisí s tím, jestli něco je rychle nebo pomalu projednáno. A znovu to tam máme. A my znovu jsme nuceni akceptovat některé věci v tomto zákoně zavedené, protože jsou tam zároveň věci nutné ke schválení. A já znovu opakuji, že Senát se v tom okamžiku stává vlastně jakýmsi rukojmím toho, že ti lidé se dostávají do situace, kdy vědí, že pokud neschválí ten zákon, tak se zdrží teplo. A zároveň vědí, že narůstá nějakým jiným ustanovením v § 35 administrativní, nebo může nárůst administrativní povinnost těm, co třeba mají fotovoltaiku nebo jiný zdroj obnovitelné energie. Takže já znovu chci poprosit, požádat, aby tímto způsobem nebylo se Senátem nakládáno. Aby se nedělo, že při změnách například energetického nebo jiného zákona jsou nám předkládány i změny zákona, které není nutné projednávat takto zrychleně. Protože to si nechme na dobu, kdy všichni na to budeme mít dost času, kdy to bude vládní návrh. Nebude to komplexní pozměňovací návrh Poslanecké sněmovny. A kdy na ty věci bude čas. A předkládejme a zatěžujme se jen těmi věcmi, které není možné jiným způsobem projednat. Říkám to tady úplně veřejně. Ale opakuji znovu – navazuji na slib, který jsem dostal při jednání s premiérem a předsedy dalších koaličních stran. A velmi prosím, abychom to konečně vzali vážně, protože pak se může stát, že v nějakém okamžiku ten pohár přeteče. Přeteče a přestane to fungovat. Takže tolik ode mne.

A potom už mám jenom jednu poznámku. Já jsem, protože už jsem nebyl za předsedajícím pultem, jako prosím vás, já si myslím, že samozřejmě můžeme být v lecčems rádi, ale tady zaznělo v rámci vystoupení našeho pan premiéra, kterého já si velmi vážím, poděkování za to, že mluví kultivovaně a že přišel. To, že mluví kultivovaně a že přišel, to by mělo být normální. Za to si myslím, že bychom si neměli děkovat. Děkuji.