Energetický zákon

čas 10:54:29 – 11:04:36:

Děkuji, vážený pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já jsem se nakonec připojil k pozměňovacímu návrhu pana senátora Zdeňka Nytry, který on tady docela podrobně vysvětloval. Já si jen proto dovolím uvést pár důvodů, které mě k tomu vedly. Rozhodování nebylo vůbec jednoduché, protože spousta toho, co tu říkal pan senátor Michael Canov a nakonec i pan senátor, předseda hospodářského výboru Plevný, je pravda. A zároveň ještě platí některé další věci, které řeknu a které mě nakonec vedly k pozměňovacího návrhu a jeho podpoře, který předkládá Zdeněk Nytra.

Obecně prostě dotace zejména v okamžiku, kdy dotujeme soukromé subjekty, jsou zlo. Protože v okamžiku, kdy soukromý subjekt je dotován, tak to znamená, že ostatní, co se jeho podnikání neúčastní, ho podporují a umožňují mu podnikat tak, že si na to nemusí půjčovat a nemusí na to mít své vlastní prostředky. To znamená podniká tak, že má k tomu i prostředky všech ostatních a stát to většinou dělá proto, aby něco podpořil, pomohl rozvoji v nějaké oblasti, v tomto případě to byla výroba elektrické energie ze slunečního záření. A samozřejmě všichni podnikají se snahou mít nějaký zisk a v okamžiku, kdy najednou generujete nějaký zisk a přitom jste k tomu zisku přišli i proto, že jste dostali nějaké prostředky od těch ostatních, tak potom je tady institut, kterému se říká ?veřejná podpora?. A ten říká, že by zisk měl mít nějakou hranici. Hranice je stanovena a můžeme se hádat o tom, jestli je to dobře, nebo špatně, na 8,4 %. A obecně je tomu tak, že pokud vy podnikáte a podnikáte i s pomocí veřejných prostředků, tak potom, pokud máte zisk vyšší než 8,4 % právě proto, že získáváte veřejné prostředky, tak by nemělo docházet k tomu, že už další dostáváte. A to je celá myšlenka pozměňovacího návrhu a paragrafu, o kterém se bavíme.

V okamžiku, kdy v roce 2009 a 2010 někteří instalovali solární panely a začali generovat zisk buď větší nebo menší podle toho, jakým způsobem podnikali, tak podnikali s pomocí veřejné podpory a dostali garanci, že se nikdo nebude starat, jak velký mají zisk a všechno, co vygenerují jako zisk, bude jejich. A přitom to vlastně nebylo správně, protože minimálně od roku 2021 to bylo tak, že by stát měl kontrolovat, zda v okamžiku, kdy někdo podniká a zároveň k tomu dostává veřejné prostředky ve formě vyšší platby za kilowatthodinu, jestli nejde nad 8,4 %, protože v tom okamžiku on generuje zisk, přestože na generaci zisku se podílí i lidé, kteří vůbec s jeho podnikáním nic společného nemají. A jediné, jediné, co dělá pozměňovací návrh Zdeňka Nytry a ten paragraf, že říká: ?Dobře, co bylo, to bylo, nechme to být, ale pojďme se od roku 2025 a dál dívat na to, jak to se ziskem těchto subjektů, které podnikají i s veřejnou podporou, vypadá. A pokud je to více než 8,4 %, tak bychom měli zasáhnout a říci, že to více býti nemá.? To je celé. Nikdo nikomu nic zpětně nebere. Akorát konečně, s velkým zpožděním se tento stát začíná starat o své prostředky, které vybral od daňových poplatníků. A stará se o to, aby když podporuji nějakého soukromého podnikatele, tak aby jeho zisk nebyl nad 8,4 %, jak je stanoveno. A můžeme se bavit, jestli je to dobře, nebo špatně, to já teď neřeším. A to se dlouhou dobu nedělo. A nyní by to, pokud my zákon schválíme, mělo proběhnout.

A teď k tomu ještě dvě poznámky. První je sektorové šetření. Sektorové šetření znamená, že se stát v roce 2020, 2021 zeptal firem, které podnikají v oblasti solárních energií, jak to mají se ziskem. A ptal se těch, co měly výkon, teď to možná neřeknu přesně, 110 kW a potom 145 kW. Některé odpověděly, některé neodpověděly. V průměru to vyšlo 6,4 %, to výnosové procento investic nebo ten zisk.

A já se ptám, kdyby to vyšlo 9,6 %, což by bylo nad 8,4 %, co by dělal ten stát? Znamená to, že by se řídil tou směrnicí nebo tím nařízením nebo tou notifikací a nedělal by individuální kontroly, nebo by je začal dělat? To znamená, otázka podle mě vede k tomu, že sektorové šetření je jedna věc a není možné státu potom zakázat individuální kontrolu. A možná to sektorové šetření nějak vypadalo a možná že vedlo k tomu, protože 30 nebo 40 % soukromých firem neodevzdalo, možná že tam byly některé jednotlivé výsledky, které byly opravdu zvláštní, že stát nyní říká: ?My chceme udělat sektorové řešení pro vás pro všechny.? A stát v tom návrhu říká ?nad 30 kW?. Ale vzniká problém, že někteří, pokud mají 40 kW, 50 kW, tak nikdy žádným sektorovým šetřením neprošli, nikdy k žádným údajům, které měli předložit, nebyli vyzváni. A tudíž se může stát, že by údaje dnes už neměli, aby dokázali dnes vykázat, jestli v roce 2025, 2026 a tak dále, jaké mají vnitřní výnosové procento. Ale jsou tady firmy, které mají výkon 145 kW a více, které už takto v roce 2021 nebo kdy osloveny byly, po 10 letech jejich fungování, a které by ty údaje měly mít. A nyní zákon říká: ?Pojďme udělat velké sektorové šetření, kde zjistíme, jak to vypadá s vašimi zisky, s vaším výnosovým procentem investic od roku 2025 dál – nebo 2026, já nevím, jak to vychází – a tam se potom podíváme na to, jak to celé vypadá. A buď dojde potom k individuální kontrole, nebo nedojde.? A je to jen o tom, že stát se také stará, chová se jako řádný hospodář. Chce zjistit, jestli náhodou některé veřejné prostředky, které poskytuje na podporu soukromých subjektů, už nezpůsobují, že generace zisku je větší než 8,4 %, což potom už není správně, protože v tom případě by se jednalo o veřejnou podporu, která už nemá být poskytována. Takhle to vypadá.

Ale protože zásah z hlediska paragrafu, který dnes máme v tom zákoně, je hodně silný, protože jde k těm, kteří mají třeba výkony 30 kW, 40 kW, kteří opravdu ty údaje mít nemusí, tak pozměňovací návrh říká: ?Pojďme se podívat, jak to vypadá s výnosovým procentem u těch, kteří mají elektrárny 145 kW a více.? A podle toho, jak to dopadne, tak buď potom proběhne nějaká individuální kontrola, nebo neproběhne. Ale kontrola bude probíhat jen proto, aby se zjistilo, zda někdo pomocí veřejných prostředků negeneruje zisky, které jsou více než 8,4 %, což je v rozporu s poskytováním veřejné podpory. A stát už to měl dělat dávno.

A samozřejmě je to celé velmi nešikovné, řekl bych, z hlediska nějakého dlouhodobého fungování byznysu nesprávné. Ale takhle jsme to kdysi nastavili a jediné, co je teď možné udělat, je zjistit, jestli veřejná podpora, která je poskytována, nezpůsobuje, že zisk je vyšší než nějaký, který je stanoven ve směrnici nebo v nařízení nebo co to je za směrnici, kterou říká EU a platí i v našem českém právu. To znamená, to je ten důvod, který mě vedl k tomu, že nakonec jsem pro to, aby tato kontrola do budoucnosti byla provedena a aby se stát také začal chovat jako řádný hospodář. A zdůrazňuji znova, že to neznamená, že by někdo zpětně kdo někomu něco bral. Jediné, o co se nyní snažíme, je, dostat se k tomu, jestli do budoucna jsme schopni dosáhnout toho, aby pokud někomu je poskytována veřejná podpora, aby nezpůsobovala, že zisk je nad 8,4 %, což je hodnota daná směrnicí EU a daná naším právním řádem. A že to stát nekontroloval, vlastně znamená, že se nechoval jako řádný hospodář.

Děkuji.