Energetický zákon – vrácený Senátem

Praha, 118. schůze Poslanecké sněmovny

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 799/5/ – vrácený Senátem

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček
Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážená vládo, vážené poslankyně a poslanci, k tomu tisku, který máte dnes před sebou, což je návrh na přijetí pozměňovacích návrhů energetického zákona, které přijal Senát, já dodám takové tři věci.

Ta první je, že došlo k poměrně intenzivnímu jednání mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a senátory, kteří se tím tiskem zabývali, což byli ještě kromě mě zejména Raduan Nwelati, Hana Žáková a Jiří Vosecký, a došli jsme ke shodě, že ty pozměňovací návrhy, které Senát přijal, jsou pro Ministerstvo průmyslu a obchodu akceptovatelné.

Druhá věc je, že jsem vám všem rozeslali do vašich mailových schránek zdůvodnění těch pozměňovacích návrhů, a já věřím, že jste se na to podívali, protože to zdůvodnění obsahovalo i konkrétní příklady právě těch praktik, kterým naše pozměňovací návrhy brání, a já o tom budu mluvit.

A třetí věc, kterou chci říci, je, stručně popsat obsah těch pozměňovacích návrhů a jejich hlavní smysl. Ty důvody, které nás vedly k přijetí pozměňovacích návrhů, jsou v podstatě tři. Ten první je, že pokud se rozhodneme nějaké podnikání, nějakou činnost regulovat, tak to nemůžeme udělat tak, že částečně regulaci uplatníme a částečně ji neuplatníme, protože to je pro jakékoliv podnikání to nejhorší, co může nastat. To jsme se snažili odstranit tím, že jsme jednak zrovnoprávnili to podnikání těch firem nebo těch společností, které si zřizují přímo dodavatelé s těmi ostatními zprostředkovateli energií, a dále jsme vyjasnili, co to je jednorázové jednání. Že pokud jednám jednorázově, tak to není zprostředkovatelská činnost pouze pokud to dělám mimo svůj obor podnikání. To je první balík těch pozměňovacích návrhů, první věc, kterou jsme tam opravili a shodli se na tom s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Ta druhá věc, o které se nejvíc diskutuje, je, že jsme nastavili povinnost k tomu, aby ten, kdo dodává energii, musel oznámit zákazníkovi, že mu mění cenu. Nebylo a není možné, aby jediný způsob, jak mohu oznámit změnu ceny, byly webové stránky. V okamžiku totiž, kdy jsou to jenom webové stránky, tak se děje – a k tomu tam máte ty příklady – že některé společnosti, někteří dodavatelé, dojednají cenu, následně na webových stránkách uveřejní změnu a následně ta cena se zvýší a ti lidé nemají šance se to dozvědět. To znamená, přibylo tam prokazatelné a adresné oznámení – a tady já zdůrazňuji dopředu, to prosím zdaleka není jenom jedinou možností – a to doporučeným dopisem. Existuje spousta dalších možností, jak můžete prokazatelně a adresně oznámit změnu ceny. Je to například možnost elektronická, je to například nahrávaný telefonický hovor a jsou to další a další možnosti. Je to možnost spolupráce s bankami a podobně a podobně.

To znamená, to je ta druhá věc. Zařízení toho, aby klient, zákazník, měl informaci o tom, že se mu mění cena. Mimochodem jsem přesvědčen, že to je velmi protržní opatření, protože až ukážou někteří senioři, že jim přišla informace o změně ceny a uvidí to jejich děti nebo vnuci, tak si myslím, že se některé společnosti budou hodně divit, jak od nich někteří zákazníci začnou odcházet.

Třetí věc, která se tam stala, je potom to, že došlo ke zjednodušení vypovídání smluv v případech malých odběratelů energie, kteří ztratí právo užívání nemovitosti a zároveň došlo ke zjednodušení vypovídání smluv se zprostředkovateli energií. Také byla stanovena povinnost, že dodavatel energie musí na žádost oznámit tomu spotřebiteli, zákazníkovi, kdy mu končí smlouva. Protože doposud to bylo tak, že podnikatelským subjektům, jako jsou například živnostníci, nebo to také byly obce, nemuseli dodavatelé oznámit termín končící smlouvy, protože smlouva zpravidla nekončila datem uzavření a následně třeba uplynutím dvou let. Ale bylo potřeba zjistit, kdy začala být dodávána energie.

Opět kdyby to někoho zajímalo, mám tady konkrétní příklady toho, jak velké dodavatelské společnosti nechtějí těmto malým živnostníkům nebo obcím říci, kdy přesně jim končí dodání energie. Ten důvod je jednoduchý. Následně ten člověk nebo ten subjekt se dostává do situace, že buď je neoprávněným příjemcem energie, nebo i končí tu smlouvu dřív, když mu ještě platí.

Takže tyto věci jsou ošetřeny těmi našimi pozměňovacími návrhy a já velmi prosím, abyste tu senátní verzi podpořili. Děkuji za pozornost.

Poslanec Patrik Nacher
Poslanec Jaroslav Holík
Poslanec Petr Dolínek
Poslanec Zbyněk Stanjura
Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, vážené poslankyně, prvně tedy se musím velmi důrazně ohradit proti tomu, co tady říkal, vaším prostřednictvím, co jste tady říkal, pane poslanče Dolínku. Já mám chuť se zeptat, jestli jste četl těch dvacet stránek, které jsem vám poslal. (Senátor Vystrčil ukazuje složku papírů.) A pokud ano, tak nerozumím tomu, co říkáte.

A teď k těm konkrétním věcem. Prosím pěkně, je to řečnická otázka, nekřičte hned, že ne. Kdo z vás čte všeobecné obchodní podmínky? Kdo z vás je čte? A to, že dodavatelské společnosti budou oznamovat změnu na internetu, mají některé z nich, a já je můžu jmenovat, ve svých všeobecných obchodních podmínkách. V tom materiálu, který, jak jsem slyšel, pan poslanec Dolínek četl, jsou kopie části těch všeobecných obchodních podmínek dvou společností. Jedna z nich se jmenuje Centropol a má pět set tisíc odběrových míst. (Senátor Vystrčil drží v ruce a ukazuje plénu papírové materiály.) Druhá se jmenuje Bohemia Energy, má jeden milion odběrových míst. Všichni, co mají s nimi smlouvu, mají ve všeobecných obchodních podmínkách napsáno, že se dozví změnu ceny zveřejněním na internetu, na webových stránkách. A mohl bych jmenovat další. To znamená, jedná se o miliony klientů v této republice, kteří dneska mají smlouvy, takzvané adhezní, kde je ve všeobecných obchodních podmínkách napsáno, a oni si tam nechali napsat, a vy dost dobře víte, jak se obtížně mění adhezní smlouva a její všeobecné obchodní podmínky, že budou dostávat informace o změně ceny tím způsobem, že to bude zveřejněno na webových stránkách.

A teď k tomu dalšímu. Teď prosím věřím, že všichni nejen živnostníci, malí živnostníci, kteří mají prostě mozoly na rukou, k počítači sem tam, když nemusí, nejdou a tak dále, a všichni další. A tady někdo říká, že pokud to takto necháme, že to je netržní. Naopak. Když někdo bude pravidelně dostávat změny ceny, to je sakra protržní opatření. Já nevím, jestli víte, co to je takzvaná indikativní cena a jestli víte, že v případě plynu indikativní ceny plynu pravidelně zveřejňuje Energetický regulační úřad. Já nevím, jestli víte, že společnosti, které prodávají dneska plyn, normálně o sto až dvě stě korun indikativní cenu překračují a za to to prodávají. A nikdo o tom nemluví, protože ty smlouvy se automaticky prolongují a změna ceny se neoznamuje. Tak to dneska vypadá. Jinými slovy, ten člověk, který se třeba živí tím, že je klempíř, že je vodák, že prostě chová ovce nebo něco jiného, tak vůbec nemá šanci a jede v nějakém vlaku, kde mu někdo pořád zvyšuje cenu. On o tom ani neví a vždycky platí ty faktury „zpocenej“, nebo je za něj platí účetní, a ten dopis, že má změněnou cenu, mu ani nepřijde.

A jestli vy si myslíte, že všichni v tomhle státě sedí na zadku a jenom koukají do internetu a každý večer se dívají nebo každých dvacet dní, jestli jim náhodou jejich dodavatel nezměnil cenu, tak tak to fakt není. Tady je spousta lidí, a je to hodně živnostníků a hodně lidí na malých obcích, starostů, kteří prostě večer makají a nesedí na žádném zadku. Takže to je k první věci. Adhezní smlouva, všeobecné obchodní podmínky a to, jak to regulujeme. My to neregulujeme. To není regulace. To je oprávněná informace zákazníkovi. A ta posiluje trh a zlepšuje fungování trhu. A v okamžiku, kdy tomu tak není, kdy není informace transparentní, vydělávají nepoctiví. My jim říkáme tady „energošmejdi“.

Teď k těm dalším paragrafům. § 11e. zase prosím, živnostníci, poslouchejte, co by se líbilo taky někde. Hned vám to najdu, co by se líbilo, jak je to úžasně protržní. (Listuje svými papíry.) To znamená, že tady je napsáno v tom §11e, že je nutné, aby právo vypovědět smlouvu s dodavatelem měl nejen fyzická osoba, nejen člověk pan Novák, paní Nováková a podobně. Když ztratí právo k užívání té nemovitosti, to znamená, musím odejít z dílny, nemám peníze, musím přestat užívat nějaký prostor, už ho nepotřebuji jako sklad. A když mám odběr menší než 630 MWh ročně, tak v tom okamžiku, kdy tam končím to podnikání, to jsou malí živnostníci, zemědělci, kováři, klempíři, truhláři a tak dále, tak v okamžiku, kdy tam končím to podnikání z nějakých důvodů, tak mám právo ukončit odběr. Mám právo. A to je to rozšíření. To je z toho spotřebitele na toho zákazníka. A ten zákazník a pan Patrik Nacher, nevím, proč to nedořekl – musí ale mít tu vlastnost, že jeho spotřeba je do 630 MWh ročně. To znamená nejde o velké zákazníky, kteří by mohli rozkolísat trh a tak dále. To znamená jednoznačně protržní opatření. Umožňuje rychle měnit nájem budovy živnostníkovi. Má lepší. Končím, mám nový, neplatím elektřinu, uzavírám novou smlouvu.

Umožňuje obci, končí mi jeden nájemce s bytem, vypovídám smlouvu, dávám tam nového nájemce, uzavírám smlouvu. Vždyť to proboha musíte znát z malých obcí. Tam je jeden starosta. Tam není žádný úřad. Jeden zaměstnanec. A vy říkáte, že to není správné, když nebude moci vypovědět okamžitě. To je protržní. Rychleji se hýbe trh s byty. Rychleji se mění nájmy. Rychleji se mění pronajímané prostory. Rychleji se mění možnost změna dílny. Úplně je to naopak. Jednoznačně protržní opatření, aby se rychleji ti podnikatelé mohli měnit. A týká se to 3 milionů živnostníků, kterých se to před tím pozměňovacím návrhem netýkalo. A můžu vám zase vykládat příběhy lidí, kteří šli do jiného nájmu, do jiné dílny a ještě měsíc dva platili, protože nemohli vypovědět. Nemohli. Nešlo to. Dodavatel nereagoval. Proč by dodavatel? Tak to je ta netržnost toho §11e. (Mluví velice emotivně.)

A teď ten §30 – to je ještě lepší, ještě lepší, fakt. Takže vymezení data smlouvy. Úplně to samé zase. Proboha přece ten živnostník má mít právo na to, aby se dozvěděl, kdy mu končí smlouva. Dneska mám dopisy od dodavatelů, kteří živnostníkovi… Já tam mám dopis paní starostce: Milá paní starostko, děkujeme vám, že jste se zeptala na to, kdy končí vaše smlouva v případě bytového domu, kde vy pronajímáte ty a ty byty. Odpovídáme vám, že podle toho a toho nejste spotřebitel jako obec, a my vám to tedy neřekneme. A jestli chcete, tak si znovu vyžádejte to a to a to. A dochází k obrovským prodlevám. A starostka, která je z malé obce, tak píše a píše a píše. A dodavatel odpovídá a odpovídá a odpovídá. A ona mezitím platí a platí a platí.

Takže to je to netržní třetí opatření v uvozovkách, kdy konečně to bude tak, že normálně musí ten dodavatel říct tomu… nejen fyzické osobě, paní Novákové, panu Novákovi a tak dále, ale i tomu živnostníkovi i té malé obci, tak jí musí říct, kdy jí končí smlouva, když se zeptá. A proto jsme to rozšířili z toho spotřebitele na ty zákazníky. A je to zase takhle, jak jsem říkal. A nevím, co je na tom divného. Vůbec nechápu, co je na tom netržního.

Takže to jsou prostě ty tři otázky a moje tři odpovědi panu poslanci Nacherovi.

A co se týká toho, co říká pan Dolínek. Pan poslanec Dolínek, prostřednictvím pana předsedajícího, pane Dolínku, prosím vás, podívejte se, kdy jsme dostali do Senátu ten tisk, podívejte se na to, kdy byly přijaty ty pozměňovací návrhy. Já vím, že byly načteny dřív. Ale to tak není jako. Poslanecká sněmovna stejně jako Senát nejsou středem vesmíru. Nejsou! My se těmi věcmi zabýváme, až to přijde do Senátu. A v okamžiku, kdy to přišlo do Senátu, tak jsme řekli, tyhlety věci se nám nelíbí. Já jsem vysvětlil, proč se nám nelíbí. Já doufám, že to je srozumitelné, proč se nám nelíbí, že adhezní smlouvy (nesrozumitelné) všeobecné podmínky, proč se nám nelíbí, že živnostník nemůže vypovědět smlouvu. A řekli jsme, dobrý.

Ale jsou tam některé problémy, které vidí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na žádost pana ministra, a děkuju mu za to, jsme se o tom bavili a dopadlo to tak, že dva naše závěry zůstaly, pět se trochu změnilo. Takže to je dohromady dva a pět je sedm a dva je devět. Čili my jsme uspěli se sedmi z devíti, což je něco, což je vlastně více než 70 %. Takže jestli to je špatný výsledek, já tedy si to úplně nemyslím. Ale to asi není předmětem dnešního jednání. Ale to počítadlo jsem tady musel taky říci, abych si trošku ulevil.

A to je všechno. A jinak k tomu adresně a prokazatelně, ještě jednou. Tak chceme, aby se komunikovalo elektronicky, nebo nechceme? Chceme, aby lidi neměli problémy a nemuseli chodit na poštu, nebo nechceme? Stačí obyčejný dopis? Dostáváte vyúčtování doporučeným dopisem? Vy dostáváte vyúčtování elektřiny doporučeným dopisem? Nedostáváte! Dostáváte ho normálním dopisem. A nic nebrání v případě smluv na dobu neurčitou, aby současně s vyúčtováním vám šla i informace o změně ceny. Nevíte něco o tom, že existuje nějaká elektronická identita? Nemůže náhodou velký dodavatel spolupracovat s bankami? Všichni mají účet! Nešlo by to udělat tak, že by v rámci správy účtu taky šla ta informace? Já neříkám, že to tak má být. Ale prostě povídání o tom, že zdražím elektrickou energii, protože budu muset vypravovat doporučené dopisy, to je fakt tedy neuvěřitelné! Když se podívám na ty zisky, když se podívám, že na každé megawatthodině dochází ke stokorunovým rozdílům oproti indikativní ceně, a zároveň vidím, že doporučený dopis ničí celý trh s energií, tak fakt nevím, kde jsem.

Děkuji za pozornost.

Poslanec Patrik Nacher
Poslanec Leo Luzar
Poslanec Zbyněk Stanjura
Poslanec Leo Luzar
Poslanec Patrik Nacher
Poslanec Zbyněk Stanjura
Poslanec Stanislav Juránek
Poslanec Leo Luzar
Poslanec Marek Benda
Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, ta debata byla pro mě vskutku velmi poučná, to děkuji. Chtěl jsem poprosit přesto všechno, co jsem tady na sebe slyšel, jaký jsem černokněžník, jestli by skutečně ještě pan poslanec Luzar a případně další nezvážili to, že obecně platí, že pokud je někdo dítě, že pořád zůstává třeba dívkou a že to není žádný problém a že pokud je tam napsáno zákazník, tak některý ze zákazníků prostě je spotřebitel a některý není. Protože té argumentaci opravdu nerozumím a je mi to líto, pokud by tato argumentace zvítězila třeba proto a ten zákon by pak nedostal některé hlasy úplně zbytečně.

Druhá věc. Co se týká těch poznámek, které tady říkal pan poslanec Nacher, já si myslím, že oznamovací povinnost je věc, která s regulací nesouvisí. Myslím si, že když jste v obchodě, tak vždycky jsou tam lísky a vidíte, které zboží kolik stojí, a myslím si, že jedno, jestli jste v tom případě spotřebitelem nebo živnostníkem, ale obecně chci poděkovat za to, že nakonec se shodujeme na tom, že je možné se domluvit na nějakém znění, které jsou všichni ochotni akceptovat.

A to je ode mne všechno. Chci jenom znovu poprosit, jestli byste přece jen nezvážili, že skutečně ty debaty o tom, jak ty pozměňovací návrhy budou vypadat, probíhaly s Ministerstvem průmyslu a obchodu, že jsme se shodli, že jsme všichni nějak ustoupili a já jsem měl pocit, že jsme ustoupili ve prospěch někdy spotřebitelů a někdy zákazníků. A byl bych rád, kdyby to tak dopadlo i tady při hlasování v Poslanecké sněmovně. A prosíme tedy o podporu senátního návrhu. Děkuji.