Fond pro strategické investice

čas 11:45:31 – 11:52:55:

Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážená kolegyně, kolegové. Já jsem se během jednání snažil aspoň trošku prokousat tím návrhem, který dneska probíráme, byť tím neříkám, že jsme ho neměli k dispozici delší dobu, ale že bude dnes návrh zařazen na jednání bylo rozhodnuto včera, po 16.30.

Když teď se vrátím k některým věcem, které jsem říkal a na které paní ministryně neodpověděla, já si uvědomuji, že její pozice není jednoduchá, ale já otázky zopakuji.

První věc, která mi pořád není jasná, co mám rozumět pod transparentním seznamem projektů. Teď jsem v  návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady nalezl, že Komise a Evropská investiční banka budou podněcovat vytvoření transparentního seznamu. Tak já nevím, co to je „podněcování vytvoření transparentního seznamu“. Jinými slovy, já teď upozorním na jednu věc a ona to není úplná legrace a já nechci provokovat ani říkat věci, jenom abych někoho naštval, ale všimněte si toho úžasného rozdílu nároku na transparentnost a přístupnost k informacím z hlediska přístupu národního, kdy se bavíme naprosto vážně a někteří z nás, kteří se odváží ozvat, tak jsou různě osočováni, o registru smluv, o kontrolách NKÚ, o zveřejňování veřejnoprávních smluv, o zveřejňování všech smluv nad 500 tisíc, atd., a když ten návrh nařízení, tak tam například k investicím za miliardy euro má přístup pouze Evropský parlament nebo Evropská komise – ředitel má povinnost odpovědět do pěti týdnů, a to pouze pokud ho požádá Evropská komise apod. A že by se evropský občan mohl zeptat, jak to vypadá s vlastním projektem a jak to vypadá s jeho financováním, to ani vůbec nikoho nenapadne. A nám to připadá naprosto normální, za chvíli návrh podpoříme, protože my jsme někde jinde než Evropská komise, tam se přece nic stát nemůže, tam je to všechno v pořádku, tam nám bohatě stačí, když nám jednou za půl roku, resp. za rok Evropská banka podá informaci o tom, jak nakládala s našimi prostředky, kterých bude zpočátku 15 miliard euro – pouze 15 miliard euro.

Takže znovu se ptám, jak to je s transparentností, kde budou projekty vyvěšeny, jestli bude mít zprávy o jejich financování, jak jsou financovány, jak bude zveřejněn záměr realizace, atd. atd., nebo kdy se to bude domlouvat.

Druhá moje otázka se týká, nebo podotázka, se týká ještě toho, jak je to s tou zvláštní internetovou stránkou, jestli bude anebo nebude, kdy bude atd. Třetí věc je, že jsem pochopil, že buď byla nebo bude podepsána dohoda mezi Evropskou komisí nebo EU a Evropskou investiční bankou.

Takže moje otázka zní, jestli existuje návrh textu dohody nebo jestli text je někde dohledatelný, jestli bude zveřejněný, a potom, že k té dohodě budou postupně přistupovat členské státy.

Takže mě zajímá, jestli Česká republika počítá s tím, že k dohodě přistoupí, jestliže ano, kdo o tom bude rozhodovat, že k dohodě EU a Evropské investiční banky přistoupíme, kdo o tom bude rozhodovat, kdo bude rozhodovat o tom, kolik tam přineseme peněz, atd.

To jsme tady také neslyšeli. Protože dneska se zatím bavíme o dohodě, kterou pouze bude podepisovat, nebo už podepsala Evropská unie s Evropskou investiční bankou.

Jinak já velmi děkuji – prostřednictvím pana předsedajícího – panu kolegu Jeništovi za to, co nám říkal, ale jednu věc neřekl přesně. Pokud nedojde v rámci řídícího výboru ke konsensu, tak je tam potom odstavec, že se rozhoduje prostou většinou. A pak je tam ještě další odstavec, který říká, že jakékoli rozhodnutí může zavetovat Evropská investiční banka, nebo ho může zavetovat Evropská komise. Takže vlastně pokud Evropská komise nechce, nebo Evropská investiční banka nechce, tak se prostě žádný projekt nezrealizuje. Tak to je a tak to tam je napsáno. Zatím to tady nezaznělo. To je další věc, která tam je.

Jinak souhlasím s tím, co tady říkal pan kolega Hampl, že je to takové zvláštní. Protože zatímco tady ten program bych řekl, že spíše vede k nějaké podpoře pólu růstu, nebo budování pólu růstu, tak zase kohezní politika vede k vyrovnávání rozdílů, tak je to takové zvláštní, je to trochu proti sobě. Paní ministryně říká, že to nemáme spojovat, tak asi nezbude, než zkusit to nespojovat.

Pak tady mám ještě jednu otázku, jestli tady administrativa spadá pod nějakého eurokomisaře či eurokamisařku, protože zase v tom návrhu není napsáno, kdo určí, kdo bude členem řídícího výboru, kdo bude případně jeho předsedou, kdo bude členem investičního výboru, případně kdo tam bude komu velet, kteří to budou lidé, kdo o tom bude rozhodovat. Když se řekne Evropská komise, tak kdo to je, ta Evropská komise. A to už se ani neptám na to, jestli příjmy těchto lidí budou transparentní, budou dostupné, všichni budeme vědět, kolik co stálo, nejlépe in-line, protože tak se to po nás dneska na úrovni obcí, které mají 200 – 300 – 470 obyvatel, samozřejmě požaduje a všechno ostatní je potom považováno za nějaký projev řekněme netransparentního, případně nečistého hospodaření.

Takže tolik ode mě. Na závěr ještě jednou – velmi vás prosím, zkuste si to přečíst a zkuste si porovnat ty nároky, které dneska klademe na naše řekněme instituce, které hospodaří s veřejnými prostředky, a na to, jakým způsobem přistupuje Evropská komise a Evropská unie ke kontrole ničeho jiného, než zase veřejných prostředků. Rozdíl je diametrální a je úplně fascinující, že my na něj přistupujeme, aniž bychom po těch institucích, které vznikají, existují nebo mají vzniknout v podstatě alespoň vyžadovali totéž. Děkuji za pozornost.