Fondy EU pro nové programové období – Míč je na naší straně

Na konci listopadu jsem se v Bruselu jako jediný zástupce českého parlamentu zúčastnil jednání Výboru regionálního rozvoje Evropského parlamentu společně se zástupci národních parlamentů k nastavení budoucí Kohezní politiky pro léta 2014 až 2020.

Jedná se o vysoce aktuální téma, protože týden před tímto setkáním schválil Evropský parlament na svém plenárním zasedání ve Štrasburku víceletý rozpočet EU a legislativní balíček této druhé největší politiky EU. Celkem bude v letech 2014 až 2020 na rozvoj regionů utraceno 325 miliard EUR.

I pro další programové období se ČR podařilo vyjednat velmi slušný finanční obnos ve výši cca 20,5 mld. EUR. Nyní už je tedy především na nás, jak rychle se podaří sjednat tzv. Dohodu o partnerství, nastavit nové operační programy a zahájit čerpání s pokud možná co nejmenším zpožděním.

Příští programové období (2014 až 2020) se bude od toho současného (2007 až 2013) značně lišit. Nová kohezní politika by se měla soustředit na oblast růstu a tvorbu pracovních míst namísto budování „pouhé“ infrastruktury. Novinkou bude také koncentrace na několik málo priorit pro investice. Velkou obezřetnost při přípravě čerpání a při samotném čerpání by se v ČR měla věnovat tzv. ex-ante kondicionalitám a pak také tzv. makrokondicionalitám. Velmi jednoduše řečeno, jedná se o předběžné podmínky a zejména makroekonomické, sociální a environmentální podmínky, které jsou předpokladem pro umožnění čerpání prostředků z evropských fondů. Při jejich neplnění by mohlo teoreticky dojít i k zastavení či nepovolení čerpání evropských prostředků na kohezní politiku.

Zde vidím doposud největší problémy. Jak je známo, Evropská komise podmiňuje zahájení čerpání funkčností zákona o státní službě. Nejedná se však o jediný požadavek. Komise nám ve svých připomínkách k poslední verzi partnerské smlouvy vytýká absenci celé řady hospodářských strategií střednědobého a dlouhodobého charakteru či spolehlivé vyhodnocení současného stavu regionální politiky. Zde by tedy měly zodpovědné orgány státní správy (ve spolupráci s partnery ze samospráv i krajů) okamžitě jednat. Velké riziko vidím také v naší horlivosti. V současném období se nám podařilo být „papežštější než papež“ a značně jsme si proto zkomplikovali čerpání.

S kolegy z ostatních národních parlamentů i z toho evropského jsme se shodli, že investice do regionálního rozvoje ze zdrojů EU mohou být pro většinu regionů zásadní. Je proto potřeba k nim takto i přistupovat a problematice se náležitě věnovat. Zároveň jsem však upozornil přítomného komisaře Johannese Hahna, že problémy s přípravou nového programového období nejsou způsobeny pouze členskými státy. Dle mého názoru by Evropská komise mohla i ze své strany snahou o rychlé reakce na členské státy či přímo zavedením jasných lhůt celý proces vyjednávání partnerských dohod značně uspíšit.

Miloš Vystrčil, senátor, člen senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.